蜜桃交友

PAPE? FRANTI?EK

Drazí brat?i a sestry.

V evangeliích o Je?í?ově dětství je epizoda, která je vlastní Matou?ovu vyprávění: náv?těva mudrc?. Několik mudrc?, p?ilákaných zjevením hvězdy, která je v mnoha kulturách p?edzvěstí narození výjime?né osobnosti, se vydalo z Východu, ani? by p?esně znali cíl své cesty. Jsou to mudrci, lidé, kte?í nepat?í k lidu smlouvy. Minule jsme hovo?ili o betlémských pastý?ích, kte?í byli v ?idovské spole?nosti odsunuti na okraj, proto?e byli pova?ováni za ?ne?isté“; dnes se setkáváme s dal?í kategorií, s cizinci, kte?í p?icházejí bezprost?edně vzdát hold Bo?ímu Synu, jen? vstoupil do dějin se zcela novým kralováním. Evangelia nám tedy jasně ?íkají, ?e chudí a cizinci jsou mezi prvními, kte?í jsou pozváni k setkání s dítětem, které B?h u?inil Spasitelem světa.

Mudrci byli pova?ováni za p?edstavitele jak prap?vodních národ?, vzniklých ze t?í Noemových syn?, tak t?í kontinent? známých ve starověku: Asie, Afriky a Evropy, stejně jako t?í fází lidského ?ivota: mládí, zralosti a stá?í. Mimo jakoukoli mo?nou interpretaci jsou to lidé, kte?í nestojí na místě, ale stejně jako velcí povolaní z biblických dějin cítí výzvu k pohybu, k vykro?ení. Jsou to mu?i, kte?í se umí dívat dál ne? na sebe, umí se dívat vzh?ru.

P?ita?livost hvězdy, která vychází na obloze, je vede na cestu do judské země, do Jeruzaléma, kde se setkávají s králem Herodem. Jejich naivita a d?věra, s ní? se ptají na informace o nově narozeném ?idovském králi, se st?etává s prozíravostí Heroda, který se rozru?en strachem, ?e p?ijde o tr?n, okam?itě se sna?í nahlédnout do situace, kontaktuje zákoníky a po?ádá je o pr?zkum.

Moc pozemského vládce tak ukazuje celou svou slabost. Zákoníci znají Písmo a králi sdělí místo, kde se podle Micheá?ova proroctví narodí v?dce a pastý? izraelského lidu (Mi 5,1): malý Betlém, a ne velký Jeruzalém! Vskutku, jak p?ipomíná Pavel Korin?an?m, ?co je pro svět slabé, to si B?h vyvolil, aby zahanbil silné“ (1 Kor 1,27).

Av?ak zákoníci, kte?í p?esně znají místo, kde se měl Mesiá? narodit, ukazují cestu ostatním, ale sami se nepohnou! K naladění se na bo?ské frekvence toti? nesta?í znát prorocké texty, je t?eba nechat se do nich zahloubat a dovolit Bo?ímu slovu, aby o?ivilo touhu hledat, aby za?ehlo touhu vidět Boha.

V tomto okam?iku se Herodes ve skrytu, jako podvodníci a násilníci, ptá mudrc? na p?esný okam?ik zjevení hvězdy a podněcuje je, aby pokra?ovali v cestě a pak se vrátili a p?edali mu zprávy, aby se i on mohl jít poklonit novorozenému. Pro ty, kdo jsou p?ipoutáni k moci, není Je?í? nadějí, kterou je t?eba p?ivítat, ale hrozbou, kterou je t?eba zlikvidovat!

Kdy? mudrci odejdou, hvězda se znovu objeví a dovede je k Je?í?i, co? je znamení, ?e stvo?ení a prorocké slovo p?edstavují abecedu, s ní? B?h mluví a nechává se nalézt. Pohled na hvězdu vzbuzuje v těch mu?ích nezadr?itelnou radost, proto?e Duch svatý, který hýbe srdcem ka?dého, kdo up?ímně hledá Boha, je také naplňuje radostí. Po vstupu do domu se mudrci pokloní, klaní se Je?í?ovi a p?iná?ejí mu vzácné dary, hodné krále, hodné Boha. Pro?? Co vidí? Jeden starověký autor pí?e: vidí ?skromné malé tělo, které na sebe vzalo Slovo, ale sláva bo?ství jim není skryta. Vidí nemluvně, ale klanějí se Bohu“ (Kromatius z Akvileje, Komentá? k Matou?ovu evangeliu 5,1). Mudrci se tak stávají prvními vě?ícími mezi v?emi pohany, obrazem církve shromá?děné ze v?ech jazyk? a národ?.

Drazí brat?i a sestry, dejme se i my do ?koly mudrc?, těchto ?poutník? naděje“, kte?í s velkou odvahou obrátili své kroky, svá srdce a sv?j majetek k Tomu, který je nadějí nejen Izraele, ale v?ech národ?. U?me se uctívat Boha v jeho malosti, v jeho kralování, které nás nedrtí, ale osvobozuje a umo?ňuje nám d?stojně slou?it. A nabízejme mu ty nejkrásněj?í dary, abychom vyjád?ili svou víru a lásku.