蜜桃交友

Mt 28,16.18-20

Pape啪 Franti拧ek v臎noval svou katechezi vzpomínce na nedávno zakon膷enou cestu do Indonésie, Papuy-Nové Guineje, Východního Timoru a Singapuru. Je拧t臎 p艡edtím v拧ak p艡edstavil dva na拧e kolegy z listu L´Osservatore Romano, kterým ji啪 p艡ed 膷asem po啪ehnal p艡i jejich zasnoubení a kte艡í zanedlouho budou man啪eli.

Dobrý den, drazí brat艡i a sestry!

Dnes bych rád za膷al jednou dobrou zprávou 鈥� cht臎l bych vám p艡edstavit dva sebevrahy. Tito dva se v sobotu berou 鈥� zatleskejme jim! Je krásné vid臎t, kdy啪 nás láska vede vp艡ed k zalo啪ení nové rodiny. Proto jsem vám cht臎l tyto dva novoman啪ele p艡edstavit, abychom pod臎kovali Bohu.

Dnes budu mluvit o apo拧tolské cest臎, kterou jsem podnikl do Asie a Oceánie: nazývá se apo拧tolskou cestou, proto啪e to není turistická cesta, ale cesta, která má p艡inést Bo啪í slovo, aby zprost艡edkovala Boha a také aby poznala du拧e národ暖. A to je velmi krásné.

Jako první pape啪 let臎l v roce 1970 vst艡íc vycházejícímu slunci pape啪 Pavel VI. a p艡itom d暖kladn臎 nav拧tívil Filipíny a Austrálii, ale také se zastavil v r暖zných asijských zemích a na Samoi. To byla nezapomenutelná cesta, proto啪e první, kdo opustil Vatikán, byl svatý Jan XXIII., který jel vlakem do Assisi; a svatý Pavel VI. vykonal ji啪 takovouto cestu: byla to nezapomenutelná cesta! I v tom jsem se sna啪il následovat jeho p艡íkladu, ale vzhledem k tomu, 啪e mám n臎jaký k艡í啪ek navíc, jsem se omezil na 膷ty艡i zem臎: Indonésii, Papuu-Novou Guineu, Východní Timor a Singapur. D臎kuji Bohu, 啪e mi jako starému pape啪i dovolil ud臎lat to, co bych býval rád u膷inil jako mladý jezuita, proto啪e jsem tam cht臎l jet a misijn臎 p暖sobit!

První úvaha, která m臎 po této cest臎 p艡irozen臎 napadá, je, 啪e v p艡emý拧lení o církvi jsme stále p艡íli拧 eurocentri膷tí, nebo jak se 艡íká, 鈥瀦ápadní鈥�. Ale ve skute膷nosti je církev mnohem v臎t拧í, mnohem v臎t拧í ne啪 艠ím a Evropa, mnohem v臎t拧í! a také - mohu 艡íci - mnohem 啪iv臎j拧í, práv臎 v t臎chto zemích! Emotivn臎 jsem to pro啪íval, kdy啪 jsem se setkával s t臎mito spole膷enstvími a naslouchal sv臎dectvím kn臎啪í, 艡eholnic, laik暖, zejména katechist暖 - katechisté jsou ti, kdo nesou vp艡ed tamní evangelizaci. Jsou to církve, které ned臎lají nábor, ale rostou 鈥瀙艡ita啪livostí鈥�, jak moud艡e 艡ekl Benedikt XVI.

V Indonésii je k艡es钮an暖 asi 10 % a katolík暖 3 %, co啪 je men拧ina. Setkal jsem se v拧ak s 啪ivou, dynamickou církví, schopnou 啪ít a p艡edávat evangelium v této zemi, která má velmi u拧lechtilou kulturu, sklon k harmonizaci rozmanitosti a zárove艌 nejv臎t拧í zastoupení muslim暖 na celém sv臎t臎.

V této souvislosti se mi potvrdilo, 啪e soucit je cestou, po ní啪 k艡es钮ané mohou a mají krá膷et, aby vydávali sv臎dectví o Kristu Spasiteli a zárove艌 se setkávali s velkými nábo啪enskými a kulturními tradicemi. V souvislosti se soucitem nezapomínejme na t艡i Bo啪í vlastnosti: blízkost, milosrdenství a soucit.

B暖h je blízký, milosrdný a soucitný. Pokud k艡es钮an nemá soucit, je k ni膷emu. 鈥濾íra, bratrství, soucit鈥� bylo mottem náv拧t臎vy Indonésie: na základ臎 t臎chto slov vstupuje evangelium ka啪dý den konkrétn臎 do 啪ivota tohoto lidu, p艡ijímá ho a obdarovává jej milostí Je啪í拧e, který zem艡el a vstal z mrtvých.

Tato slova jsou jako most, jako podchod, který spojuje katedrálu v Jakart臎 s nejv臎t拧í me拧itou v Asii. Tam jsem vid臎l, 啪e bratrství je budoucnost, je to odpov臎膹 na necivilizovanost, na 膹ábelské úklady strojené nenávistí a válkou, dokonce i na sektá艡ství. Zde existuje bratrství, bratrství.

Krásu misioná艡ské, vycházející církve jsem na拧el na Papui-Nové Guineji, souostroví rozprostírajícím se v nedozírné rozloze Tichého oceánu. R暖zná etnika tam hovo艡í více ne啪 osmi sty jazyky - mluví se tam osmi sty jazyky: ideální prost艡edí pro Ducha svatého, který rád nechává zaznít poselství Lásky v symfonii jazyk暖. To, co Duch svatý p暖sobí, není uniformita, nýbr啪 je to symfonie, je to harmonie, on je patronem, je v暖dcem souladu. Na t臎chto místech zvlá拧tním zp暖sobem byli a dosud jsou protagonisty misioná艡i a katechisté. Pot臎拧ilo m臎, 啪e jsem mohl strávit n臎jaký 膷as s dne拧ními misioná艡i a katechisty; a byl jsem dojat, kdy啪 jsem poslouchal písn臎 a hudbu mladých lidí: vid臎l jsem v nich novou budoucnost, bez kmenového násilí, bez závislostí, bez ideologického a ekonomického kolonialismu; budoucnost bratrství a pé膷e o nádherné p艡írodní prost艡edí. Papua-Nová Guinea m暖啪e být 鈥瀕aborato艡í鈥� tohoto modelu integrálního rozvoje, o啪iveného 鈥瀔vasem鈥� evangelia. Nebo钮 nové lidstvo neexistuje bez nových mu啪暖 a nových 啪en, a ty tvo艡í pouze B暖h. A rád bych se také zmínil o své náv拧t臎v臎 Vanima, kde misioná艡i 啪ijí mezi pralesem a mo艡em. Chodí tam do pralesa hledat nejskryt臎j拧í kmeny... krásná vzpomínka.

Lidská a sociální p暖sobnost k艡es钮anského poselství vyniká zejména v d臎jinách Východního Timoru. Tam církev spole膷n臎 s celým národem sdílela proces získání nezávislosti a v啪dy jej sm臎艡ovala k míru a usmí艡ení. Nejedná se o ideologizaci víry, nikoliv, je to víra, která se stává kulturou a zárove艌 ji osv臎cuje, o膷i拧钮uje a povzná拧í. Proto jsem znovu p艡ipomn臎l plodný vztah mezi vírou a kulturou, na který se zam臎艡il ji啪 svatý Jan Pavel II. p艡i své náv拧t臎v臎. Víra má být inkulturována a kultury mají být evangelizovány. Víra a kultura. P艡edev拧ím m臎 v拧ak zasáhla krása tohoto lidu: lidu zkou拧eného, ale radostného, lidu moudrého v utrpení. Lidu, který nejen啪e plodí tolik d臎tí - ale bylo jich tolik, 啪e? - ale u膷í je usmívat se. Nikdy nezapomenu na úsm臎v d臎tí té krajiny, oné oblasti. Tamní d臎ti se v啪dycky usmívají, a je jich tolik. Ona víra je u膷í usmívat se, a to je záruka do budoucna. Ve Východním Timoru jsem zkrátka vid臎l mladost církve: rodiny, d臎ti, mladé lidi, mnoho seminarist暖 a uchaze膷暖 o zasv臎cený 啪ivot. Bez nadsázky bych 艡ekl, 啪e jsem tam dýchal 鈥瀓arní vzduch鈥�!

Poslední zastávkou této cesty byl Singapur. Zem臎 velmi odli拧ná od ostatních t艡í: m臎stský stát, velmi moderní, hospodá艡ský a finan膷ní pól nejen asijského kontinentu. K艡es钮ané jsou zde v men拧in臎, ale p艡esto tvo艡í 啪ivou církev, která se sna啪í vytvá艡et harmonii a bratrství mezi r暖znými etnickými skupinami, kulturami a nábo啪enstvími. I v bohatém Singapuru jsou 鈥瀖ali膷cí鈥�, kte艡í se dr啪í evangelia a stávají se solí a sv臎tlem, sv臎dky nad臎je v臎t拧í, ne啪 jakou mohou zaru膷it ekonomické zisky.

Cht臎l bych pod臎kovat t臎mto národ暖m, které m臎 p艡ijaly s takovou v艡elostí, s takovou láskou, pod臎kovat jejich vládc暖m, kte艡í této náv拧t臎v臎 vydatn臎 pomohli, aby mohla prob臎hnout v po艡ádku a bez problém暖. D臎kuji v拧em, kte艡í p艡i tom také spolupracovali, a d臎kuji Bohu za dar této cesty! A v拧em jim znovu vyjad艡uji sv暖j vd臎k. Ké啪 B暖h 啪ehná národ暖m, s nimi啪 jsem se setkal, a vede je po cest臎 míru a bratrství! Zdravím v拧echny!