蜜桃交友

1 Kor 12.4-7.11

Dobrý den, drazí brat?i a sestry!

V posledních t?ech katechezích jsme mluvili o posvěcujícím díle Ducha svatého, které se uskute?ňuje ve svátostech, modlitbě a tehdy, kdy? se ?ídíme vzorem Matky Bo?í. Poslechněme si v?ak, co ?íká jeden známý dokument II. Vatikánského koncilu: ?Tý? Duch svatý Bo?í lid posvěcuje, vede a zkrá?luje ctnostmi nejenom prost?ednictvím svátostí a slu?eb, nýbr? nadto své dary ?p?iděluje ka?dému zvlá??, jak chce“ (1 Kor 12,11)“ (Lumen gentium, 12). Také my máme osobní dary, kterými Duch ka?dého z nás obdarovává.

Nastala tedy chvíle, abychom hovo?ili také o tomto druhém zp?sobu p?sobení Ducha, jím? je charismatická ?innost. Je to trochu slo?ité slovo, které vysvětlím. K definici toho, co je charisma, p?ispívají dva prvky. Za prvé je charisma dar, který byl dán k obecnému u?itku (1 Kor 12,7), aby ?lověk mohl být v?em u?ite?ný. Jinými slovy, není bě?ně ur?en p?edev?ím k osobnímu posvěcení, nýbr? ke slu?bě spole?enství (srov.1 Petr 4,10). Tolik k prvnímu hledisku. Za druhé je charisma dar, který byl dán jedinci nebo několika lidem výjime?ným zp?sobem, tedy nikoli v?em tým? zp?sobem, a tímto se odli?uje od posvěcující milosti, teologálních ctností a svátostí, které naopak jsou tyté? a spole?né v?em. Charisma bylo dáno jednomu ?lověku nebo ur?itému spole?enství. Je to dar, kterým tě B?h obdarovává.

Také tuto skute?nost nám vysvětluje koncil. Jak praví, Duch svatý ?rozdává mezi vě?ící ka?dého stavu také zvlá?tní milosti, kterými je ?iní schopnými a pohotovými p?ijímat r?zné práce u?ite?né pro obnovu a dal?í rozvoj církve, a to podle slov: ?Ty projevy Ducha jsou v?ak dány ka?dému k tomu, aby mohl být u?ite?ný“ (1 Kor 12,7)“.

Charismata jsou klenoty, ?i ozdoby, které Duch svatý rozdává, aby zkrá?lil Kristovu nevěstu. Je tudí? z?ejmé, pro? koncilní text kon?í následující výzvou: ?Tato charizmata se mají p?ijímat vdě?ně a radostně – a? u? jsou oslnivá ?i jen prostá a bě?ná – nebo? jsou pot?ebám církve zvlá?? p?imě?ená a u?ite?ná“ (Lumen gentium, 12). 

Benedikt XVI. prohlásil: ?Kdo se podívá na dějiny v době po koncilu, m??e rozpoznat dynamiku opravdové obnovy, která nez?ídka p?ijala ne?ekané formy v rámci hnutí plných vitality a hmatatelně ukazuje nevy?erpatelnou ?ivotnost svaté církve“. A toto je charisma, které bylo dáno prost?ednictvím jednoho ?lověka jedné skupině.

Je t?eba opětovně odkrýt charismata, proto?e to p?ispívá k tomu, ?e podpora laik? a zejména ?en pak není vnímána pouze jako institucionální a sociologická skute?nost, nýbr? je pojímána ve svém biblickém a duchovním rozměru. Laici nejsou na posledním místě, nejsou jakýmsi druhem vněj?ích spolupracovník? ?i ?pomocných jednotek“ duchovenstva, nikoli! Mají svá vlastní charismata a dary, jimi? p?ispívají k poslání církve.

P?ipojím je?tě něco jiného: pokud se hovo?í o charismatech, je zapot?ebí ihned zamezit jednomu nedorozumění, které je ztoto?ňuje s velkolepými a mimo?ádnými dary a schopnostmi; jsou to naopak oby?ejné dary – ka?dý z nás má toti? své charisma, které nabývá mimo?ádné hodnoty, kdy? je inspirováno Duchem svatým a s láskou vtěleno do ?ivotních situací. Takový výklad charismat je d?le?itý, proto?e mnozí k?es?ané, kdy? sly?í o charismatech, pro?ívají smutek, anebo zklamání, proto?e jsou p?esvěd?eni, ?e ?ádná nemají, a cítí se vy?azeni nebo jako k?es?ané druhé kategorie. Nikoli, neexistují druho?adí k?es?ané, ka?dý má své osobní a také komunitní charisma. Svatý Augustin takovým lidem ve své době odpovídal velice výmluvným p?irovnáním: ?Miluje?-li,“ ?íkal svému lidu, ?to, co vlastní?, není málo. Jestli?e toti? miluje? jednotu, v?echno, co v ní někdo vlastní, vlastní? také ty! Jen oko v těle má schopnost vidět; ale copak oko vidí jen pro sebe? Nikoli, vidí pro ruku, pro nohu a pro v?echny údy“ [1].

Zde je odhaleno tajemství, kv?li němu? je láska definována apo?tolem jako ?mnohem vzácněj?í cesta“ (1 Kor 12,31): vede mě k tomu, abych miloval církev nebo spole?enství, v něm? ?iji, a v jednotě pak v?echna charismata, nejen některá, jsou ?moje“, stejně jako ?moje“ charismata, i kdy? se zdají malá, pat?í v?em a k dobru v?ech. Láska násobí charismata: ?iní z charisma jednoho jediného ?lověka charismatem v?ech. Děkuji vám!

[1] Svatý Augustin, Pojednání o Janovi, 32.8.