蜜桃交友

Antonella Palermo - Vatikán

Magisteriální hodnota závěre?ného dokumentu, vztah jako styl, kterým církve vytvá?ejí spole?enství, zp?sob postupu ?studijních skupin“ k jednotlivým aspekt?m, které se objevily během práce a které si pape? p?eje podrobit dal?ímu rozli?ování, p?ínos laik? a ?en p?i budování církve, která je stále více participativní a méně hierarchická. To jsou otázky, o jejich? objasnění po?ádali dnes ve?er noviná?i ve vatikánském tiskovém st?edisku na tiskové konferenci na závěr práce druhého zasedání XVI. ?ádného generálního shromá?dění biskupské synody. Spolu s prefektem Paolem Ruffinim, p?edsedou Komise pro informace, a Christiane Murrayovou, zástupkyní ?editele Tiskového ú?adu Svatého stolce, byli p?ítomni kardinál Mario Grech, generální sekretá? generálního sekretariátu synody, kardinál Jean-Claude Hollerich, S.I., generální zpravodaj, sestra Maria de los Dolores Palencia Gómez, C.S.J., delegovaná p?edsedkyně, dva zvlá?tní sekretá?i otec Giacomo Costa, S.I., a monsignor Riccardo Battocchio.

Závěre?ný dokument má magisteriální hodnotu

Jak si vykládat pape?ovo rozhodnutí nezve?ejnit postsynodální exhortaci pro budoucnost pape?ských dokument?? To je první otázka, která má vyjasnit pochybnosti o magisteriálním charakteru Závěre?ného dokumentu. Teolog Battocchio odpovídá, ?e to, co pape? prohlásil, je v souladu s konstitucí Episcopalis communio , která ?íká, ?e pokud je dokument výslovně schválen ?ímským pape?em, podílí se na jeho magisteriu, p?i?em? nemá normativní hodnotu, ale poskytuje vodítka.

?Existuje jeden dokument, který není napsán, a tím je zku?enost,“ dodal kardinál Grech, “zku?enost, která byla v uplynulém roce ú?asná. Prvním plodem je synodální metoda, která je zároveň klí?em k tomu, abychom mohli usměrňovat dal?í témata'. Hollerich p?ipomíná, ?e v loňském roce se ve shromá?dění vzájemně podezíraly vět?inové a men?inové skupiny. S rozvojem metody se tento postoj změnil: ?Některé názory z?stávají odli?né, to je nevyhnutelné, ale letos jsme skute?ně za?ili synodalitu. Nikdo nebyl smutný. Nyní se musíme stát posly tohoto ovoce. Nese?li jsme se jen proto, abychom se podívali na struktury církve nebo abychom dělali bitvu mezi frakcemi“.

Změnit jazyk: církev není nadnárodní korporace

V závěre?ném dokumentu bylo zd?razněno, ?e existuje tendence p?estat mluvit o v?eobecné církvi a chápat ji jako nadnárodní korporaci s r?znými pobo?kami nebo jako nákupní centrum s r?znými okrajovými odno?emi. Je zapot?ebí nového jazyka: existuje toti? spole?enství církví, které svěd?í o tom, ?e je mo?ná jednota v nauce jako úd? jednoho těla v Kristu. Místní církve tedy nejsou ?úrovně“, ale pouze ?r?zné zp?soby pro?ívání vztah?“. Battocchio zd?raznil, ?e kdy? pape? ?íká, ?e dokument "není normativní", neznamená to, ?e církve nezavazuje, ale nazna?uje směr, kterým se mají v?ichni spole?ně ubírat v pluralitě, která je pro Kristovu církev od po?átku charakteristická. ?Nejde tedy o zákony, které p?icházejí z centrální instance a mají být p?izp?sobeny na periferiích, ale jde o odpově? na výzvu k obrácení (nejen morálnímu), tedy o výzvu k jinému zp?sobu pro?ívání církevních vztah?“.

Zako?enění a poutníci

?Existují body, které mohou p?sobit jako kvas, aby tato misioná?ská skute?nost, kterou je církev, rostla,“ pokra?oval Battocchio v ilustraci závěre?ného dokumentu. ?Zako?enění a poutníci“ je perspektiva, v ní? chce církev reagovat a vydávat svědectví v globalizovaném světě, potvrdil Costa v odpovědi na otázku, jak sladit po?adavky východních církví, zejména pokud jde o liturgii, a po?adavky latinské církve s ohledem na ?asto nucené migrace, které hrozí ztrátou tradic, ob?ad? a nábo?ensko-kulturních zvlá?tností: ?Zako?enění je nezbytné,‘ ?ekl jezuitský zvlá?tní sekretá?, “ale nem??eme ho pro?ívat se zdmi, zakotveni ve vlastních pozicích. A dodal, ?e jedním z nejkrásněj?ích aspekt? shromá?dění bylo právě znovuobjevení dědictví východních církví, které je velkým bohatstvím. Stejně jako je nap?íklad velkým bohatstvím kontakt s více ne? t?iceti r?znými národnostmi, který sestra Maria v Mexiku za?ívá p?i své bě?né pastora?ní práci.

Costa p?ipomněl podstatnou věc: latinská církev a katolická církev nejsou toté?. Neshodují se právě proto, ?e v diferencovaném zp?sobu vtělování víry je t?eba uchopit bohatství. To je tedy t?eba zachovat, ale nikoliv rigidně, nýbr? hledáním zp?sob?, ?jak se proměnit“. ?Musíme se stát jakýmsi st?ediskem, v něm? se takto odli?ní lidé mohou navzájem rozpoznat jako brat?i a sestry, děti jednoho Otce“.

Laici a ordinovaní duchovní, doplňující se postavy

V ?. 76 Závěre?ného dokumentu se jasně uvádí, ?e ?nejde o to stavět do protikladu to, co m??e dělat ordinovaný slu?ebník, a to, co m??e dělat laik. Jedná se o r?zné slu?by, které lze pro?ívat integrovaně a dynamicky, laiky nelze pova?ovat za ?náhradníky“. A to jistě musí platit v odlehlých oblastech světa, ale také ve stále více sekularizované Evropě, kde, jak ?íká Hollerich, "si lze p?edstavit poskytnutí prostoru více postavám", tedy prostor pro chápání církve v nepyramidální, ale komunitní vizi. V liturgii, co? je otázka, kterou je t?eba teprve vyhodnotit, ?není v plánu nahradit kněze laiky“. Jistě, tam, kde je to vhodné a p?ispívá to k vět?ímu p?ilnutí ke konkrétní zku?enosti daného území, ?m??e být liturgie více participativní“. Hollerich nap?íklad uvedl, ?e ve své diecézi, kde ?ije mnoho Portugalc?, ?asto slaví v tomto jazyce, někdy dokonce s pou?itím brazilského misálu, který umo?ňuje ?ir?í zapojení. Během synodní práce se ostatně ?asto objevoval význam nedělní eucharistie jako ?místa, kde se ?lověk u?í a kde m??e také symbolicky pochopit, co znamená budovat spole?enství, která autenticky ?ijí evangelium“.

?enský diakonát z?stává otev?enou otázkou

"Ji? sou?asné 锄诲?惫辞诲苍ě苍&颈补肠耻迟别; po?ítá s tím, ?e se na formaci vysvěcených slu?ebník? budou podílet r?zné osobnosti," vysvětlil monsignor Battocchio, jaký bude p?ínos ?en v seminá?ích a jak by se p?ípadně mohl vyvíjet. ?To se bude muset ukázat v r?zných souvislostech. Existuje mnoho seminá??, kde se aktivně podílejí rodiny, mu?i i ?eny, kte?í nejsou ?leny kléru.“ Lucemburský kardinál zase ?íká: “Nechci seminaristy p?ipravit o p?ínos, který mohou ?eny p?inést“. Zde kardinál Grech vypráví o tom, jak nedávno nav?tívil jedno místo v Evropě, kde byl pár, který v této oblasti pomáhal: ?To u? je zku?enost, ne výmysl synodálního shromá?dění. Dokonce i v Latinské Americe ji? existují tyto dary, charismata a slu?by, které shromá?dění oceňuje“.

Je otázka ?enského diakonátu otázkou, která m??e z?stat otev?ená? To je dal?í otázka, která vyprovokovala ?e?níky. Hollerich uvádí, ?e ?jde o velmi choulostivou otázku“. A upozorňuje, ?e pape? ne?ekl ani to, ?e ?eny budou vysvěceny, ani to, ?e nebudou. ??ekl, ?e to z?stává otev?enou otázkou“.

Osud studijních skupin

Deset ?studijních skupin“ ukon?í svou práci v ?ervnu. Ohledně osudu jejich práce se Costa nedomnívá, ?e dojde k návratu na toto shromá?dění, ale k postoupení biskupským konferencím v?ech církví, které zastupují: Pape? p?ece ?ekl, ?e jim chce i nadále naslouchat, nepoh?bít rozhodnutí, ale dát více ?asu na rozva?ování.