蜜桃交友

Massimiliano Menichetti

Vatikánský státní sekretá? kardinál Pietro Parolin zahájí práci delegace Svatého stolce na COP28, konferenci OSN o změně klimatu, která se koná v Dubaji. Jeho p?íjezd je naplánován na dne?ek 1. prosince, tedy na den, kdy měl do Spojených arabských emirát? dorazit pape?. Franti?ek se ?s velkou lítostí“ musel této cesty vzdát, aby zabránil zhor?ení zánětu plic, který ho v posledních dnech postihl.

Va?e Eminence, pape? se nebude moci zú?astnit mezinárodní konference o klimatu v Dubaji, jak by si p?ál. Jaká jsou Franti?kova o?ekávání a naděje pro COP28?

Pape?i le?í na srdci vědomí nutnosti jednat v zájmu pé?e o spole?ný domov, naléhavost odvá?ných postoj? a nový impuls k místní i mezinárodní politice, aby ?lověk nebyl ohro?ován stranickými, krátkozrakými nebo dravými zájmy. COP28 je vyzývána k tomu, aby politická komunita dala jasnou odpově? na rozhodné ?e?ení této klimatické krize v naléhavém ?asovém horizontu, který nazna?uje věda. Pape? se do Dubaje nemohl vydat, ale rozhodnutí být tam, pro pape?e poprvé, jasně vyplynulo z Laudate Deum, v něm? p?ipomíná, ?e od vydání encykliky Laudato si' uplynulo ji? osm let. Pape? vysvětluje, ?e 's odstupem ?asu ... nereagujeme dostate?ně, proto?e svět se rozpadá a mo?ná se blí?í bodu zlomu' (?. 3). Nejen?e vědecké studie poukazují na záva?né dopady klimatických změn vyvolaných antropogenním chováním, ale v sou?asné době je ka?dodenním jevem být svědkem extrémních p?írodních jev? po celém světě, které vá?ně ovlivňují kvalitu ?ivota velké ?ásti lidské populace, a to zejména té slo?ky, která je v??i klimatické krizi nejzranitelněj?í a která se na jejím vyvolání podílela nejméně.

Svatý otec opakovaně vyzýval k odvaze a ?ádal vlády o politiku integrální ekologie, která by chránila lidstvo a spole?ný domov. Jaká jsou o?ekávání od COP28?

I zde je Laudate Deum velmi jasné: ?Pokud vě?íme ve schopnost lidí p?ekonat své malicherné zájmy a myslet ve velkém, nem??eme p?estat snít o tom, ?e COP28 povede k rozhodujícímu urychlení energetické transformace s ú?innými závazky, které bude mo?né trvale kontrolovat. Tato konference m??e být bodem obratu, který proká?e, ?e v?e, co bylo od roku 1992 u?iněno, bylo my?leno vá?ně a vhodně, jinak bude velkým zklamáním a ohrozí v?e dobré, ?eho bylo dosud dosa?eno“ (?. 54).

Skute?ně doufáme, ?e COP28 m??e poskytnout jasné náznaky, které toto urychlení podpo?í. Energetickou transformaci, která m??e být sní?ena r?znými zp?soby, po?ínaje postupným a rychlým sni?ováním spot?eby fosilních paliv p?es vět?í vyu?ívání obnovitelných zdroj? energie a energetickou ú?innost, jako? i p?es vět?í anga?ovanost ve výchově k integrální ekologii.

Je dobré zopakovat to, co Svatý otec a Svatý stolec ?asto opakují: ekonomické a technické prost?edky k boji proti klimatické krizi jsou nezbytné, ale ne dosta?ující; je nezbytné, aby byly doprovázeny výchovným procesem, který ovlivní změny ?ivotního stylu a výrobních a spot?ebních prost?edk? zamě?ené na podporu obnoveného modelu integrálního lidského rozvoje a udr?itelnosti zalo?eného na pé?i, bratrství, spolupráci mezi lidmi a posílení onoho spojenectví mezi lidmi a ?ivotním prost?edím, které, jak ?ekl Benedikt XVI. v Caritas in veritate, ?musí zrcadlit tv?r?í lásku Boha, od něho? pocházíme a k němu? smě?ujeme“.

Pape? zopakoval, ?e po pa?í?ské konferenci v roce 2015 do?lo spí?e k úpadku, k nezájmu. Va?e Eminence, vy jste tyto události pozorně sledoval. Uvědomuje si svět tato nebezpe?í?

Klimatická krize je velmi slo?itá, ale je to ?globální sociální problém, který je úzce spojen s d?stojností lidského ?ivota“ (Laudate Deum, ?. 4). Je navíc spojena s lidským chováním spo?ívajícím ve zvy?ování emisí skleníkových plyn?, které má dlouhodobé d?sledky: ty se datují od období postindustriální revoluce na konci 18. století, ale v pr?běhu ?asu se silně zvýraznily: jak uvádí Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), vědecký orgán OSN, který se zabývá studiem klimatických změn, více ne? 42 % celkových ?istých emisí od roku 1850 vzniklo po roce 1990. To jsou ?asové rámce, které dalece p?esahují krátké volební cykly, jim? se politici musí zodpovídat. To je jistě první problém.

Od roku 2015 navíc do?lo k ?adě krizí, sta?í si vzpomenout na Covid nebo p?etrvávající humanitární problémy, které prostupují na?í spole?ností. Konflikty na Ukrajině a v izraelsko-palestinské oblasti jsou jen dva výrazné p?íklady toho, jak lokalizované konflikty mají nejen nep?ijatelný a ni?ivý dopad na místní civilní obyvatelstvo, ale také hluboké hospodá?ské a sociální dopady po celém světě. Zde je druhý problém: tyto krize hrozí odvedením pozornosti mezinárodního spole?enství od problematiky klimatu.

Změna klimatu bohu?el postupuje vp?ed a ne?eká na realizaci lidské ?dobré v?le“. Je t?eba, aby mezinárodní spole?enství nejen vzalo tuto skute?nost na vědomí, ale aby si konkrétně uvědomilo, ?e v boji proti klimatické krizi bu? spole?ně zvítězíme, nebo spole?ně prohrajeme. Na konferenci COP26 v Glasgow zaslal Svatý otec poselství, v něm? uvedl, ?e ?rány, které lidstvu p?iná?í [...] fenomén změny klimatu, jsou srovnatelné s těmi, které jsou d?sledkem globálního konfliktu. Stejně jako po druhé světové válce je i dnes nutné, aby celé mezinárodní spole?enství u?inilo prioritou provádění kolegiálních, solidárních a prozíravých opat?ení“. Skute?ným nep?ítelem, s ním? je t?eba bojovat, je nezodpovědné chování, které má dopady na v?echny slo?ky na?eho lidstva dnes i zítra. Reakce musí být rychlá a soudr?ná.

Bylo by hezké, kdyby COP28 pomohla uvést do praxe p?ání, které vyjád?il pape? Franti?ek v Laudato si': ?zatímco na lidstvo postindustriálního období se bude mo?ná vzpomínat jako na jedno z nejneodpovědněj?ích v dějinách, lze doufat, ?e na lidstvo po?átku 21. století se bude vzpomínat proto, ?e velkoryse p?ijalo svou vá?nou odpovědnost“ (?. 165). V tom je naděje, nebo? lidstvo má prost?edky a schopnosti, aby takovou odpovědnost p?evzalo.

COP28 se koná ve Spojených arabských emirátech, zatímco konflikt mezi Izraelem a Hamásem pokra?uje. Jak se na tuto situaci dívá Svatý stolec?

Teroristický útok, který 7. ?íjna spáchal Hamás a dal?í palestinské organizace proti obyvatelstvu v Izraeli, zp?sobil vá?nou a hlubokou ránu Izraelc?m i nám v?em. Bezpe?nost tohoto obyvatelstva byla vá?ně ohro?ena tak brutálním zp?sobem a neuvě?itelně rychle. Svatý otec to ?ekl hned na za?átku: ?Terorismus a extremismus nepomáhají dosáhnout ?e?ení konfliktu mezi Izraelci a Palestinci, ale podněcují nenávist, násilí, pomstu a zp?sobují vzájemné utrpení“ (Generální audience, 11. ?íjna 2023).

A skute?ně, izraelsko-palestinský mírový proces, který ji? d?íve trpěl zpomalením a stagnací, se nyní stal je?tě slo?itěj?ím. Na druhou stranu to mo?ná bylo cílem terorist?, nebo?, jak v?dy prohla?ovali, bojovníci Hamásu nemají na obzoru ?ádný mír s Izraelem, naopak by si - nezodpovědně - p?áli jeho zánik. To v?ak neodpovídá v?li, o ní? nás v?dy uji??ovala samospráva Státu Palestina, zejména prezident Mahmúd Abbás, tedy ?e chce vést dialog se Státem Izrael za ú?elem plné realizace dvoustátního ?e?ení, které ji? tolik let prosazuje Svatý stolec spolu se zvlá?tním statutem pro Svaté město Jeruzalém. Proto doufám, ?e v budoucnu budou existovat up?ímné cesty dialogu, i kdy? je nyní vidím jako velmi strmé. Ve Vatikánských zahradách stojí onen olivovník, který v roce 2014 zasadili izraelský prezident ?imon Peres a palestinský prezident Mahmúd Abbás spolu s pape?em Franti?kem a patriarchou Bartolomějem. Pokra?ujeme v jeho zalévání vodou naděje, která pramení z modlitby a také z diplomatické práce.

V posledních dnech se v?ak objevil záblesk světla v jednáních, která umo?nila uzav?ít p?ímě?í a propustit několik izraelských a dal?ích rukojmích. Dnes jsme se bohu?el dozvěděli, ?e boje byly obnoveny. Svatý stolec doufá, ?e ve?keré násilí co nejd?íve ustane. Domnívám se, ?e úsilí Egypta a Kataru spolu se Spojenými státy americkými o dialog si skute?ně zaslou?í pochvalu, stejně jako ochota izraelské vlády dosáhnout co nejd?íve ?e?ení pro v?echny rukojmí. Jsem opravdu ??astný, ?e se tito lidé mohou znovu setkat se svými rodinami. Modlím se také za ostatní rodiny, které stále nemohou obejmout své blízké, kte?í jsou stále uneseni v Gaze, a soucítím s nimi. Doufáme, ?e budou v?ichni brzy propu?těni.

Humanitární situace v pásmu Gazy je zároveň pro Svatý stolec zdrojem velkých obav. Tisíce obětí, hovo?íme o více ne? 15 000, mno?ství zraněných, poh?e?ovaných. Zdá se, ?e nikde není bezpe?no, dokonce i ?koly, nemocnice a modlitebny jsou zneu?ívány a bojuje se o ně. Více ne? milion lidí je bez domova, musí se stěhovat na jih toho malého pruhu palestinské země. Skute?ně chvályhodná je role Egypta, který poskytuje a koordinuje p?íchod humanitární pomoci, stejně jako Jordánska, Kataru a Spojených arabských emirát?, které ji posílají a sna?í se palestinskému obyvatelstvu pomoci. Nem??eme zapomenout a podpo?it humanitární úsilí, které v Gaze vyvíjejí agentury OSN. Proto je nyní zapot?ebí, aby boje nadobro ustaly a aby se na?ly jiné zp?soby, jak Hamás a dal?í palestinské organizace odzbrojit, aby tak p?estaly být teroristickou hrozbou nejen pro Izraelce, ale i pro samotné Palestince.

Jak ji? ?ekl Svatý otec, tento konflikt, který se dotýká Svaté země, se dotýká srdcí a emocí v?ech. ?lověk velmi silně cítí hněv mnoha lidí kv?li tomu, co se stalo 7. ?íjna v Izraeli, ale také kv?li tomu, co se děje v Gaze, a nyní i kv?li stra?livým odezvám, které tento konflikt vyvolává ve spole?nostech některých zemí. Mám na mysli zejména rostoucí po?et projev? antisemitismu, k nim? dochází v mnoha zemích. Jak Svatý otec mnohokrát a s velkou rozhodností ?ekl: antisemitismus je pop?ení vlastního p?vodu, naprostý rozpor, proto?e k?es?an nem??e být antisemita. Na?e ko?eny jsou spole?né. Byl by to rozpor víry a ?ivota. A nejen pro k?es?any: pro v?echny je obrana svobody druhých p?i vyznávání jejich víry lidským ?inem, zatímco její urá?ka je nelidská, jak se stalo v hanebném ?oa.

Svatý stolec také nadále pozorně sleduje válku mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak v této souvislosti pokra?uje ?innost vatikánské diplomacie?

Anga?ovanost Svatého stolce z?stává nezmen?ena a nadále se zamě?uje na humanitární otázky, zejména na repatriaci nezletilých Ukrajinc?. R?zné výměny informací mezi ukrajinskou a ruskou stranou prost?ednictvím apo?tolských nunciatur p?ítomných v obou zemích umo?nily zjistit osud desítek dětí. Povzbudivým výsledkem, kterého bylo dosa?eno i díky výslovnému zapojení Svatého stolce, jak uvedl Ú?ad zmocněnce prezidenta Ruské federace pro práva dítěte, byla repatriace Bogdana Jermokhina, k ní? do?lo ve?er p?ed dovr?ením jeho 18 let. Kromě toho se zdokonaluje mechanismus zahájený po misi kardinála Zuppiho, který slibuje lep?í výsledky. Doufáme, ?e toto úsilí otev?e cestu k dialogu i o dal?ích otázkách.

Va?e Eminence, má je?tě cenu doufat v této slo?ité době zmítané válkami, násilím a strádáním?

Tvá?í v tvá? tragédiím, které stále su?ují lidstvo, se v?ichni cítíme jako pora?ení a jsme v poku?ení propadnout zoufalství a fatalismu. Spolu s pape?em Franti?kem chci i já opakovat ?nenechme si ukrást naději“, zvlá?tě kdy? se na ?ivotní cestě setkáváme s problémy a p?eká?kami, které se zdají nep?ekonatelné.  Naděje ov?em vy?aduje realismus. Vy?aduje, abychom problémy pojmenovávali s vědomím, ?e mnohé morální, sociální, environmentální, politické a ekonomické krize, které pro?íváme, jsou vzájemně propojené, a to, co pova?ujeme za jednotlivé problémy, je ve skute?nosti jednou z p?í?in nebo d?sledkem jiných. Naděje pak ale vy?aduje odvahu jednat; odvahu nasadit srdce k p?ekonání p?eká?ek, z?íci se zla a vystoupit z úzkého prostoru osobních ?i národních zájm?, ka?dý den dělat ty malé mo?né kroky dobra, abychom se pokusili zlep?it komplikované situace a zasít mír s trpělivostí a d?věrou.