蜜桃交友

Pope 

“Název tohoto apo?tolského listu je "Chvalte Boha". Proto?e ?lověk, který tvrdí, ?e nahrazuje Boha, se stává nejhor?ím nebezpe?ím sám pro sebe". Těmito slovy kon?í apo?tolská exhortace pape?e Franti?ka, zve?ejněná 4. ?íjna. Text navazuje na encykliku Laudato si' z roku 2015. V ?esti kapitolách a 73 odstavcích, s výhledem na klimatickou konferenci COP28, která se uskute?ní za dva měsíce v Dubaji, chce Petr?v nástupce vyslovit výzvu ke spoluodpovědnosti tvá?í v tvá? naléhavé situaci v oblasti změny klimatu, proto?e svět "se hroutí a mo?ná se blí?í bodu zlomu". Je to jedna z "hlavních výzev, kterým ?elí spole?nost a světové spole?enství" a "d?sledky změny klimatu poci?ují ti nejzranitelněj?í" (kapitola 3).

P?íznaky změny klimatu jsou stále z?etelněj?í

V první kapitole pape? uvádí, ?e bez ohledu na to, jak moc se to sna?íme popírat, "p?íznaky klimatických změn jsou tu stále z?etelněj?í". Zmiňuje "extrémní jevy, ?astá období abnormálních veder, sucha a dal?í ná?ky země". Uvádí, ?e "je ově?itelné, ?e některé klimatické změny zp?sobené ?lověkem výrazně zvy?ují pravděpodobnost ?astěj?ích a intenzivněj?ích extrémních jev?". A těm, kte?í to zleh?ují, odpovídá: "to, co nyní pozorujeme, je neobvyklé zrychlení oteplování". "Pravděpodobně za několik let bude muset mnoho obyvatel kv?li těmto událostem p?estěhovat své domovy" (6).

Chudí za to nemohou

Těm, kte?í obviňují chudé z toho, ?e mají p?íli? mnoho dětí, a snad se sna?í problém ?e?it "mrza?ením ?en v méně rozvinutých zemích", Franti?ek p?ipomíná, "?e malé procento nejbohat?ích obyvatel světa zne?i??uje více, ne? 50 % populace, která je nejchud?í". Afrika, která "je domovem více ne? poloviny nejchud?ích obyvatel světa, je zodpovědná pouze za zlomek historických emisí" (9). Pape? dále oponuje těm, kte?í tvrdí, ?e men?í vyu?ívání fosilních paliv povede ke "sní?ení po?tu pracovních míst". Ve skute?nosti "miliony lidí p?icházejí o práci" kv?li klimatickým změnám. Zatímco p?echod k obnovitelným zdroj?m energie, "dob?e ?ízený", je schopen "vytvo?it nespo?et pracovních míst v r?zných odvětvích". Proto je t?eba, aby se o to politici a podnikatelé ihned za?ali starat" (10).

Nepochybně lidský p?vod

"O lidském - 'antropickém' - p?vodu klimatických změn ji? nelze pochybovat," konstatuje Franti?ek. "Koncentrace skleníkových plyn? v atmosfé?e... se v posledních padesáti letech dramaticky zvý?ila" (11). Zároveň se teplota "zvý?ila nebývalou rychlostí, která nemá za posledních dva tisíce let obdoby" (12). To má za následek okyselování mo?í a tání ledu. Souběh těchto událostí s r?stem emisí skleníkových plyn? "nelze zaml?et. Naprostá vět?ina klimatolog? tuto souvislost potvrzuje a jen velmi malé procento z nich se sna?í tyto d?kazy pop?ít". Bohu?el, podotýká pape?, klimatická krize není zále?itostí "velkých ekonomických mocností, kterým jde o získání maximálního zisku s co nejni??ími náklady a v co nejkrat?í době" (13).

Nejvy??í ?as, abychom se vyhnuli je?tě dramati?těj?ím ?kodám

"Jsem nucen," pokra?uje Franti?ek, " p?edlo?it tato up?esnění, která se mohou zdát samoz?ejmá, kv?li některým pohrdavým a nerozumným názor?m, s nimi? se setkávám i v katolické církvi. Nem??eme v?ak ji? pochybovat o tom, ?e p?í?inou neobvyklé rychlosti těchto nebezpe?ných změn je nepopiratelná skute?nost: enormní proces související s bezuzdnými zásahy ?lověka do p?írody" (14). Některé projevy této klimatické krize jsou bohu?el ji? nevratné nejméně stovky let. Je naléhavě zapot?ebí "?ir?í vize..... Ne?ádá se od nás nic víc ne? ur?itá odpovědnost za dědictví, které po sobě zanecháme po na?em putování tímto světem" (18).

Technokratické paradigma: p?edstava ?lověka bez hranic

Ve druhé kapitole Franti?ek hovo?í o technokratickém paradigmatu, které "spo?ívá v p?edstavě, jako by realita, dobro a pravda samovolně vyr?staly ze samotné síly techniky a ekonomiky" (20), zalo?ené na my?lence ?lověka bez hranic. "Nikdy nemělo lidstvo nad sebou tolik moci a nic nezaru?uje, ?e ji bude dob?e vyu?ívat, zvlá?tě kdy? uvá?íme, jakým zp?sobem ji vyu?ívá..... Je stra?livě riskantní, aby se soust?edila jen v malé ?ásti lidstva" (23). Pape? opakuje, ?e "svět kolem nás není p?edmětem vyko?is?ování, bezuzdného vyu?ívání, neomezených ambicí" (25). P?ipomíná také, ?e jsme sou?ástí p?írody, a "to vylu?uje p?edstavu, ?e ?lověk je vněj?ím ?initelem, který je schopen pouze po?kozovat ?ivotní prost?edí" (26).

Etická dekadence moci: marketing a fale?né informace

Dosáhli jsme "impozantního a ú?asného technologického pokroku a neuvědomujeme si, ?e jsme se zároveň stali vysoce nebezpe?nými, schopnými ohrozit ?ivoty mnoha bytostí i na?e vlastní p?e?ití" (28). "Etický úpadek skute?né moci je maskován marketingem a fale?nými informacemi, u?ite?nými mechanismy v rukou těch, kdo mají vět?í zdroje, aby jejich prost?ednictvím ovlivňovali ve?ejné mínění". "Chudí, kte?í jsou v extázi kv?li slib?m tolika fale?ných prorok?, sami někdy propadají klamu světa, který není stavěn pro ně" (31). Panuje "nadvláda těch, kte?í se narodili s lep?ími podmínkami pro rozvoj" (32).

Slabá mezinárodní politika

V dal?í kapitole exhortace se pape? věnuje tématu slabosti mezinárodní politiky a trvá na nutnosti up?ednostňovat "mnohostranné dohody mezi státy" (34). Vyzývá k "ú?inněj?ím světovým organizacím, vybaveným autoritou k zaji?tění spole?ného světového dobra". Takové organizace "musí být vybaveny skute?nou autoritou, aby 'zajistily' uskute?nění ur?itých nezcizitelných cíl?" (35). Franti?ek lituje, ?e "globální krize jsou promarňovány", jak se to stalo v p?ípadě finan?ní krize v letech 2007-2009 a pandemie, která p?inesla "vět?í individualismus, men?í integraci, vět?í svobodu pro skute?ně mocné, kte?í v?dy najdou zp?sob, jak vyváznout bez úhony" (36). Dne?ní výzvou je znovu vytvo?it nový multilateralismus "ve světle nové globální situace" (37) s uznáním, ?e mnoho seskupení a organizací ob?anské spole?nosti pomáhá kompenzovat slabiny mezinárodního spole?enství.

Instituce, které chrání ty nejsilněj?í, jsou zbyte?né

Franti?ek navrhuje "multilateralismus 'zdola', nikoliv pouze rozhodování mocenských elit" (38). P?ipomíná, ?e je zapot?ebí "jiný rámec pro ú?innou spolupráci", který by "reagoval globálními mechanismy" s "univerzálními a ú?innými pravidly" (42). Proto pot?ebujeme "jakousi vět?í 'demokratizaci' v globální sfé?e..... Nebude ji? u?ite?né podporovat instituce, které chrání práva nejsilněj?ích, ani? by se staraly o práva v?ech". (43)

Co se o?ekává od klimatické konference v Dubaji

V následující kapitole věnované COP28 Franti?ek pí?e: "Nem??eme p?estat snít o tom, ?e COP28 povede k rozhodujícímu urychlení energetické transformace s ú?innými závazky, které bude mo?né trvale monitorovat. Tato konference m??e být bodem obratu" (54). Bohu?el "nezbytný p?echod k ?istým energiím..., nepostupuje dostate?ně rychle" (55). 

P?estaňme se vysmívat otázce ?ivotního prost?edí

Franti?ek vyzývá k ukon?ení "nezodpovědného zesmě?ňování" ze strany těch, kte?í se environmentální problematice vysmívají kv?li ekonomickým zájm?m: jde naopak o "lidský a sociální problém v ?irokém smyslu a na r?zných úrovních. To vy?aduje zapojení v?ech". Pokud jde o protesty radikalizovaných skupin, pape? konstatuje, ?e "zaplňují prázdné místo ve spole?nosti", proto?e je na "ka?dé rodině, aby myslela na to, ?e jde o budoucnost jejích dětí" (58), a vyvíjela zdravý tlak. Pape? doufá, ?e z COP28 vzejdou "závazné formy energetické transformace", které budou ú?inné a "snadno kontrolovatelné" (59). "Doufejme, ?e ti, kdo budou mluvit, budou stratégové schopní myslet na spole?né dobro a budoucnost svých dětí, a ne na partikulární zájmy nějaké země nebo firmy. Ké? by tak ukázali u?lechtilost politiky, a ne její hanebnost" (60).

Závazek, který vychází z k?es?anské víry

Nakonec pape? p?ipomíná, ?e motivace k tomuto závazku pramení z k?es?anské víry, a povzbuzuje "bratry a sestry jiných nábo?enství, aby ?inili toté?" (61). "?idovsko-k?es?anský světový názor zastává zvlá?tní a úst?ední hodnotu lidské bytosti uprost?ed ú?asného souladu v?ech bytostí... tvo?íme jakousi univerzální rodinu, vzne?ené spole?enství, které nás podněcuje k posvátné, láskyplné a pokorné úctě" (67). "Není to výsledek na?í vlastní v?le... proto?e B?h nás tak těsně spojil se světem kolem nás" (68). D?le?ité je, pí?e Franti?ek, mít na paměti, ?e "bez kulturních změn nejsou mo?né trvalé změny... a kulturní změny nejsou mo?né bez změn v lidech" (70). "Úsilí rodin méně zne?i??ovat ?ivotní prost?edí, sni?ovat mno?ství odpadu, rozumně spot?ebovávat vytvá?í novou kulturu" (71). Pape? v závěru p?ipomíná, ?e "emise na obyvatele Spojených stát? jsou asi dvakrát vy??í ne? emise na obyvatele ?íny a asi sedmkrát vy??í ne? pr?měr nejchud?ích zemí". A konstatuje, ?e "rozsáhlá změna nezodpovědného ?ivotního stylu spojeného se západním modelem by měla významný dlouhodobý dopad. S nezbytnými politickými rozhodnutími bychom tak byli na cestě k oboustrannému uzdravení" (72).