Pape?: Krutost a bolest na Ukrajině
Salvatore Cernuzio - Pope
"Chci se jen vrátit dom?, vidět své p?íbuzné... Ano, i své p?átele". Tato slova na velké obrazovce ?íkalo dítě v klaustrofobních kulisách suterénu ocelárny Azovstal v Mariupolu, kdy? se kolem p?l sedmé ve?er otev?ely bo?ní dve?e Nového synodního sálu a vstoupil pape? Franti?ek. Pape? na invalidním vozíku, ve tmě a v tichosti zaujal místo v zadní ?adě a sledoval promítání dokufilmu "Freedom on Fire: Ukraine's fight for freedom" (Svoboda v plamenech: boj Ukrajiny za svobodu), který nato?il v Rusku narozený, ale naturalizovaný americký filma? Jevgenij Afinejevskij a který ve zhruba dvou hodinách v p?ímém p?enosu lí?í hr?zy, které tato země za?ila od za?átku ruské agrese 24. února 2022.
Pape?ova slova: "Modleme se za p?íchod míru"
"Tolik bolesti...," ?ekl pape? mimoděk na konci promítání, kdy? se v?ichni p?ítomní postavili k potlesku, obrácenému k poslední ?adě. "Tento film nám také ukazuje, ?e války jsou v?dy porá?kou. A my, kte?í jsme viděli tuto krutost, tento lid bránící svou identitu, tak trpící, musíme být blízko. Blízcí tolika utrpením. A modlit se, modlit se za tento lid, modlit se, aby p?i?el mír. A? se tak stane," ?ekl Franti?ek.
Pono?eni do hr?zy
Po celou dobu z?stal pohrou?en p?ed dokumentem, ob?as ho p?eru?il někdo z kolemjdoucích, podal mu ruku nebo ho po?ádal o selfie. Je tě?ké nechat se odtrhnout od záběr? a fotografií - některé amatérsky shromá?děné samotnými uprchlíky a p?e?iv?ími -, které diváka témě? osobně vtáhnou do dramatu, které u? dva roky pro?ívají obyvatelé Chersonu, Sum, Mariupolu, Melitopolu, Hostomelu, Charkova, Chersonu a oblasti Donbasu.
Plá? a úpění
Zhruba dvouhodinový snímek, jeho? tempo jako by nikdy nepolevovalo, zaujme natolik, ?e témě? cítíte pach spálených budov, krev na ranách těhotných ?en post?elených v mariupolské dětské nemocnici, kou? z bomb, zem nasáklou ?ekami, p?es které p?echázejí otcové nesoucí své nemocné děti nebo sta?í lidé s holemi hledající úkryt p?ed bombardováním. V sále nejednou někdo z divák? zalapal po dechu, nap?íklad kdy? bylo vidět, jak bomba vybuchuje za zády vojáka, který těsně p?edtím k?i?el na lidi, aby se evakuovali: "Rychleji, rychleji...". Byli i tací, kte?í plakali, kdy? viděli, jak se z trosek vyno?ují ruce ?eny, kterou jejich p?íbuzní hledali dva dny, nebo kdy? viděli mrtvá těla v ulicích Bu?i a Irpinu.
Někdo se dokonce v jednom okam?iku filmu rozesmál, kdy? sly?el výpovědi dvou dětí v nákladním autě, které ?íkaly, ?e se jim zdálo o televizním hlá?ení "Válka skon?ila" nebo o raketách "velkých jako budovy", které sest?elují v?echny ruské vojáky. Ho?ký smích nad naivitou těchto ani ne desetiletých dětí, ale ne nad jejich slovy. Proto?e, jak ?íká Natalia Nagornaya, ukrajinská reportérka a zpravodajka Televizní zpravodajské slu?by (TSN) p?ítomná v několika scénách filmu, kdy? dítě za?ne nenávidět, tehdy je to skute?ná válka.
Film "Svoboda v plamenech", který byl ve Vatikánu promítán ji? v únoru, v den výro?í propuknutí tohoto barbarství, opět za p?ítomnosti pape?e, který na závěr pozdravil i některé z protagonist? filmu, byl odpoledne 21. listopadu znovu p?edstaven ve?ejnosti - rovně? na filmovém festivalu v Benátkách. Datum nebylo náhodné: právě v tento den p?ed deseti lety za?ala "revoluce d?stojnosti", povstání ukrajinského obyvatelstva bojujícího za svobodu na náměstí Majdan. Dva krátké filmy p?ed dokumentárním filmem ukázaly dobové záběry a klipy: dýmovnice, stuhy, výst?ely z pistolí a pu?ek, vlajky, sví?ky, odvádění lidé, mu?i s rozbitými lebkami, tanky, mrtví, zranění. Mu?i, ?eny, sta?í lidé, děti, katolíci, pravoslavní, muslimové, buddhisté, "v?ichni se spojili, aby spole?ně ?ádali svobodu", jak ve filmu ?íká hlava ?eckokatolické církve Svjatoslav ?ev?uk, pravoslavný arcibiskup Filaret a dal?í p?edstavitelé r?zných vyznání.
Vdě?nost pape?i
"Byl to neuvě?itelný zá?itek vidět lidi v?ech mo?ných vyznání pohromadě," ?ekl Afinejevskij na za?átku ve?era a p?ipomněl tuto pro Ukrajinu historickou událost. "Nyní je svět rozdělen nap?í? mezi muslimy a ?idy," dodal v nará?ce na drama odehrávající se ve Svaté zemi. Na náměstí Majdan v?ak "v?ichni byli jednotní a v?ichni zvítězili", dodal. Po něm p?i?el pozdrav ukrajinského velvyslance u Svatého stolce Andrije Jurá?e, který zd?raznil, ?e "tato videa v?em ukazují, ?e nic a nikdo nem??e zastavit v?li ukrajinské spole?nosti být svobodnou". Diplomat poděkoval re?isérovi "za jeho schopnost zprost?edkovat intenzitu ukrajinského boje" a p?edev?ím vyjád?il vdě?nost pape?i, "který se nikdy neunavuje p?ipomínat utrpení Ukrajinc? p?i ka?dé p?íle?itosti" a jeho? slova "inspirují p?edstavitele mnoha zemí k podpo?e na?eho státu".
Fotografie rukojmích Hamásu
Franti?kovi osobně poděkoval také Adam Segal z ?idovské komunity v Bergenfieldu ve státě New Jersey, Afineevského spolupracovník a p?ítel. Na konci sledování dokumentu se v místnosti p?iléhající k Novému sálu synody se?adil k malé skupince lidí, aby pape?e pozdravil, v?etně dvou amerických sester paulínek Rose a Wendy.
Kdy? na něj p?i?la ?ada, ukázal Adam pape?i svázanou slo?ku s fotografiemi 240 izraelských rukojmích unesených Hamásem během útoku 7. ?íjna s ?erveným nápisem "Uneseni". Ukázal také na dvě tvá?e a vysvětlil, ?e jde o p?átele jeho rodiny a komunity. Poté poděkoval pape?i za jeho modlitby a výzvy za propu?tění rukojmích. "Zítra, zítra," odpověděl Franti?ek s odkazem na st?ede?ní audienci, p?ed kterou se má setkat s p?íbuznými unesených a hned poté se skupinou p?íbuzných Palestinc?, kte?í pro?ívají dramatické hodiny války v Gaze. I to je velký "zármutek": "Modlete se, aby nastal mír".
