蜜桃交友

Lc 18,15-17

Dobrý den, drazí brat?i a sestry!

Rád bych tuto a následující katechezi věnoval 诲ě迟别尘 a zamyslel se nad metlou spo?ívající v dětské práci.

I kdy? se dnes umíme podívat na Mars nebo do virtuálních svět?, tě?ko se díváme do o?í dítěti, které z?stalo na okraji a je vyko?is?ováno a zneu?íváno. Století, které generuje umělou inteligenci a navrhuje multiplanetární existence, se je?tě nevyrovnalo s pohromou poni?ovaného, vyko?is?ovaného a smrtelně zraněného dětství. Zamysleme se nad tím.

Nejprve si polo?me otázku: Jaké poselství nám o dětech dává Písmo svaté? Je zajímavé, ?e slovo, které se ve Starém zákoně po bo?ském jménu Jahve opakuje nej?astěji, je slovo ben, tj. ?syn“: témě? pěttisíckrát. ?Hle, Hospodinovým darem jsou synové (ben), odměnou je plod l?na“ (?l 127,3). Děti jsou Bo?ím darem. Bohu?el se s tímto darem v?dy nezachází s úctou. Sama Bible nás zavádí na dějinné cesty, kde zní písně radosti, ale také se ozývá k?ik obětí. Nap?íklad v knize Plá? ?teme: ?Jazyk se kojenci lepí ?ízní k patru; mali?cí ?ádají chléb, nemá jim ho kdo lámat“ (4,4); a prorok Nahum p?i vzpomínce na to, co se dělo ve starověkých městech Théby a Ninive, pí?e: ?Mali?cí jsou rozrá?eni na rozích v?ech ulic“ (3,10). Pomysleme na to, kolik dětí dnes umírá hlady a strádáním nebo je roztrhají bomby.

I nad novorozeným Je?í?em se okam?itě rozpoutá bou?e Herodova násilí, které vyvra?dí betlémské děti. Je to temné drama, které se v dějinách opakuje i v jiných podobách. Pro Je?í?e a jeho rodi?e se tu navíc odehrává zlý sen, ?e se stanou uprchlíky v cizí zemi, jak se to děje i dnes tolika lidem (srov. Mt 2,13-18), tolika 诲ě迟别尘. Po této bou?i Je?í? vyr?stá ve vesnici, o ní? se Starý zákon nikdy nezmiňuje, v Nazaretu; u?í se tesa?skému ?emeslu svého zákonitého otce Josefa (srov. Mk 6,3; Mt 13,55). Tak ?dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Bo?í byla s ním“ (Lk 2,40).

Za svého ve?ejného ?ivota chodil Je?í? se svými u?edníky kázat po vesnicích. Jednoho dne k němu p?istoupilo několik matek a p?edlo?ily mu své děti k po?ehnání, ale u?edníci je pokárali. Tehdy Je?í? poru?il tradici, která pova?ovala dítě pouze za pasivní objekt, zavolal u?edníky k sobě a ?ekl: ?Nechte děti p?icházet ke mně a nebraňte jim, nebo? takovým, jako jsou ony, pat?í Bo?í království.“ A tak ukazuje na malé děti jako na vzor pro dospělé. A slavnostně dodává: ?Amen, pravím vám, kdo nep?ijme Bo?í království jako dítě, v?bec do něj nevejde“ (Lk 18,16-17).

V podobném úryvku Je?í? p?ivolává dítě, staví ho mezi u?edníky a ?íká: ?Jestli?e znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království“ (Mt 18,3). A pak varuje: ?Kdo v?ak jedno z těchto nepatrných, které ve mě vě?í, svede ke h?íchu, pro toho by bylo lépe, aby mu byl pově?en na krk mlýnský kámen a aby byl potopen hluboko do mo?e“ (Mt 18,6).

Brat?i a sestry, u?edníci Je?í?e Krista by nikdy neměli dopustit, aby děti byly zanedbávány nebo aby se s nimi ?patně zacházelo, aby byly zbaveny svých práv, aby nebyly milovány a chráněny. K?es?ané mají povinnost horlivě p?edcházet násilí nebo zneu?ívání dětí a d?razně je odsuzovat.

Dokonce i dnes je p?íli? mnoho dětí nuceno pracovat. Ale dítě, které se neusmívá, dítě, které nesní, nebude schopno poznat nebo rozvinout své nadání. V?ude na zemi jsou děti vyko?is?ované ekonomikou, která si nevá?í ?ivota; ekonomikou, která tím spaluje na?i největ?í zásobárnu naděje a lásky. Děti v?ak mají v Bo?ím srdci zvlá?tní místo a ka?dý, kdo dítěti ublí?í, se mu bude muset zodpovídat.

Drazí brat?i a sestry, ti, kdo se uznávají za Bo?í děti, a zejména ti, kdo jsou posláni p?iná?et druhým radostnou zvěst evangelia, nemohou z?stat lhostejní; nemohou se smí?it s tím, ?e mali?ké sestry a brat?i, místo aby byli milováni a chráněni, jsou okrádáni o své dětství, o své sny, jsou obětí vyko?is?ování a marginalizace.

Prosme proto Hospodina, aby otev?el na?i mysl a srdce pé?i a něze a aby ka?dé dítě na světě rostlo ve věku, moudrosti a milosti (srov. Lk 2,52), p?ijímalo a dávalo lásku. Děkuji.