蜜桃交友

PAPE? FRANTI?EK 

Drazí brat?i a sestry, dobrý den! 

V minulé audienci jsme mluvili o dětech a i dnes se budeme věnovat tématu dětí. Minulý týden jsme se zastavili u toho, jak Je?í? ve svém díle opakovaně hovo?il o tom, jak je d?le?ité chránit, p?ijímat a milovat ty nejmen?í.

P?esto jsou i dnes ve světě stovky milion? nezletilých nuceny pracovat a mnohé z nich jsou vystaveny zvlá?tě nebezpe?né práci, p?esto?e nedosáhly minimálního věku, aby se mohly podrobit povinnostem dospělosti. Nemluvě o chlapcích a dívkách, kte?í jsou otroky obchodu s lidmi za ú?elem prostituce nebo pornografie a nucených sňatk?. A to je tristní. V na?í spole?nosti bohu?el existuje mnoho zp?sob?, jak jsou děti zneu?ívány a jak je s nimi ?patně zacházeno. Zneu?ívání dětí, a? u? je jakékoli povahy, je zavr?eníhodné, je to odporný ?in. Není to jen mor spole?nosti, je to zlo?in! Je to hrubé poru?ení Bo?ích p?ikázání. ?ádné dítě by nemělo být zneu?íváno. I jeden p?ípad je u? p?íli? mnoho. Musíme proto probudit své svědomí, praktikovat blízkost a konkrétní solidaritu se zneu?ívanými dětmi a mladými lidmi a zároveň budovat d?věru a sou?innost mezi těmi, kdo se zasazují o to, aby jim nabídli p?íle?itosti a bezpe?ná místa, v nich? mohou klidně vyr?stat. Znám jednu zemi v Latinské Americe, kde roste zvlá?tní, velmi zvlá?tní ovoce, které se jmenuje arandano [druh bor?vky]. Ke sklizni arandana jsou zapot?ebí jemné prsty a nutí k tomu děti, zotro?ují děti ze ú?elem sklizně.

Chudoba, nedostatek sociálních nástroj? na podporu rodin, marginalizace, která v posledních letech vzrostla spolu s nezaměstnaností a nejistotou zaměstnání, jsou faktory, které nejvíce zatě?ují ty nejmlad?í. V metropolích, kde bují sociální rozdíly a morální úpadek, jsou děti zapojeny do obchodu s drogami a nejr?zněj?ích nezákonných ?inností. Kolik těchto dětí jsme viděli padnout jako oběti! Někdy je tragické, ?e jsou vedeny k tomu, aby se staly ?katy“ jiných vrstevník?, a také po?kozují samy sebe, svou d?stojnost a lidskost. A p?esto, kdy? se na ulici, v sousedství farnosti, tyto ztracené ?ivoty nabízejí na?emu pohledu, ?asto se díváme jinam. 

I v mé zemi se stal p?ípad, kdy byl unesen chlapec jménem Loan a jeho místo pobytu je neznámé. A jednou z hypotéz je, ?e byl pou?it na odběr orgán? pro transplantaci. Jak víte, k tomu také dochází. To se opravdu dělá! Někte?í se vrátí s jizvou, jiní zem?ou. Proto bych dnes rád vzpomněl na tohoto chlapce Loana.

Musíme si uvědomit sociální nespravedlnost, která vede dvě děti, ?ijící t?eba ve stejné ?tvrti nebo ve stejném paneláku, k diametrálně odli?ným cestám a osud?m, proto?e jedno z nich se narodilo do znevýhodněné rodiny. Jde o nep?ijatelnou lidskou a sociální propast: mezi těmi, kte?í mohou snít, a těmi, kte?í musí rezignovat. Je?í? v?ak chce, abychom byli v?ichni svobodní a ??astní; a jestli?e miluje ka?dého mu?e a ?enu jako svého syna a dceru, pak ty nejmen?í miluje s ve?kerou něhou svého srdce. Proto nás ?ádá, abychom se zastavili a naslouchali utrpení těch, kte?í nemají hlas, těch, kte?í nejsou vzdělaní. Boj proti vyko?is?ování, zejména proti vyko?is?ování dětí, je cestou k budování lep?í budoucnosti pro celou spole?nost. Některé země měly dostatek moudrosti, aby sepsaly práva dětí. Děti mají svá práva. Vyhledejte si sami na internetu, jaká jsou práva dítěte.

Pak se m??eme ptát sami sebe: Co mohu dělat? P?edev?ím bychom si měli uvědomit, ?e pokud chceme vymýtit dětskou práci, nem??eme být jejími spoluviníky. A kdy jsme? Nap?íklad kdy? kupujeme výrobky, p?i jejich? výrobě je vyu?ívána dětská práce. Jak se mohu najíst a obléknout, kdy? vím, ?e za tím jídlem nebo oble?ením jsou vyko?is?ované děti, které pracují místo toho, aby chodily do ?koly? Uvědomění si toho, co kupujeme, je prvním krokem k tomu, abychom nebyli spoluviníky. Zjistěte si, odkud výrobky pocházejí. Někdo ?ekne, ?e jako jednotlivci toho moc nezm??eme. To je pravda, ale ka?dý z nás m??e být kapkou, která se spolu s mnoha dal?ími kapkami m??e stát mo?em. Institucím, v?etně církevních, a firmám je v?ak t?eba také p?ipomenout jejich odpovědnost: mohou něco změnit tím, ?e své investice p?esunou do firem, které dětskou práci nevyu?ívají a nepovolují. Mnoho stát? a mezinárodních organizací ji? p?ijalo zákony a směrnice proti dětské práci, ale lze udělat více. Vyzývám také noviná?e - jsou zde dnes někte?í noviná?i - aby se zapojili: mohou pomoci zvý?it povědomí o tomto problému a pomoci najít ?e?ení. Nebojte se, odsuzujte tyto věci.

A děkuji v?em, kte?í se nedívají jinam, kdy? vidí, jak jsou děti nuceny stát se dospělými p?íli? brzy. Mějme stále na paměti Je?í?ova slova: ?Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejmen?ích brat?í, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40). Svatá Terezie z Kalkaty, radostná dělnice na vinici Páně, byla matkou těch nejvíce znevýhodněných a zapomenutých dětí. S něhou a pé?í svého pohledu nás m??e doprovázet, abychom viděli neviditelné mali?ké, p?íli? mnoho otrok? světa, které nem??eme nechat napospas jeho nespravedlnosti. Proto?e ?těstí těch nejslab?ích buduje mír v?ech. A s Matkou Terezou dejme hlas dětem: 

?Prosím o bezpe?né místo, kde si mohu hrát.

?ádám o úsměv někoho, kdo umí milovat.

?ádám o právo být dítětem, být nadějí lep?ího světa.

?ádám, abych mohl vyr?stat jako ?lověk.

Mohu se na tebe spolehnout?“ 

(sv. Terezie z Kalkaty)