蜜桃交友

PAPE? FRANTI?EK

Drazí brat?i a sestry, dobrý den!

Poté, co jsem hovo?il o milosti posvěcující a poté o charizmatech, bych se dnes rád zamě?il na t?etí skute?nost. Za prvé, milost posvěcující; za druhé, charismata; a co je to t?etí? Skute?nost spojená s p?sobením Ducha svatého: ?ovoce Ducha“. Zvlá?tní věc. Co to jsou tyto plody Ducha? Svatý Pavel nabízí jejich seznam v Listu Gala?an?m. Pí?e: ?Ovoce Ducha je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání“ (5,22). Je jich devět; to jsou ?plody Ducha“. Ale co je to vlastně ?ovoce Ducha“? 

Na rozdíl od charismat, která Duch dává, komu chce a kdy chce, pro dobro církve, plody Ducha - opakuji: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, sebeovládání - jsou výsledkem spolupráce mezi milostí a na?í svobodou. Tyto plody v?dy vyjad?ují tvo?ivost ?lověka, v něm? ?víra p?sobí skrze lásku“ (Gal 5,6), někdy p?ekvapivým a radostným zp?sobem. Ne ka?dý v církvi m??e být apo?tolem, ne ka?dý m??e být prorokem, ne ka?dý m??e být evangelistou, ne ka?dý; ale ka?dý bez rozdílu m??e a musí být laskavý, trpělivý, pokorný, tv?rce pokoje atd. V?ichni v?ak, ano, musíme jednat s láskou, musíme být trpěliví, musíme být pokorní, tv?rci pokoje a ne válek.

Mezi plody Ducha, které apo?tol vyjmenoval, bych rád zd?raznil jeden z nich a p?ipomněl úvodní slova apo?tolské exhortace Evangelii gaudium: ?Radost z evangelia naplňuje srdce a celý ?ivot těch, kdo se setkávají s Je?í?em. Ti, kdo se jím nechají spasit, jsou osvobozeni od h?íchu, od smutku, od vnit?ní prázdnoty, od izolace. S Je?í?em se radost v?dy rodí a obrozuje“ (?. 1). Někdy nastanou smutné chvíle, ale v?dy je tu pokoj. S Je?í?em je p?ítomna radost a pokoj.

Radost, ovoce Ducha, má s ka?dou jinou lidskou radostí spole?ný ur?itý pocit plnosti a spokojenosti, který vzbuzuje p?ání, aby trval vě?ně. Ze zku?enosti v?ak víme, ?e se tak neděje, proto?e v?echno tady dole rychle pomíjí. V?echno plyne rychle. Vzpomeňme si spole?ně: mládí - to rychle pomine -, zdraví, síla, hojnost, p?átelství, lásky... Trvají i sto let, ale pak ... u? ne. V?e rychle pomíjí. Na druhou stranu, kdy? tyto věci nepominou rychle, po nějaké době u? nesta?í, nebo dokonce za?nou nudit, proto?e, jak ?ekl svatý Augustin Bohu: ?Stvo?il jsi nás pro sebe, Pane, a na?e srdce jsou neklidná, dokud nespo?inou v tobě“[1]. Existuje neklid srdce, které hledá krásu, pokoj, lásku a radost.

Radost evangelia, evangelijní radost, se na rozdíl od jiných radostí m??e ka?dý den obnovovat a stát se naka?livou. "Pouze setkáním - nebo opětovným setkáním - s Bo?í láskou, která se proměňuje ve ??astné p?átelství, jsme vykoupeni z na?eho izolovaného vědomí a sebest?ednosti. [...] V tom spo?ívá zdroj evangeliza?ního p?sobení. Pokud toti? někdo p?ijal tuto lásku, která mu vrací smysl ?ivota, jak se m??e zdr?et jejího p?edávání druhým?“ (Evangelii gaudium, 8). To je dvojí charakteristika radosti, která je ovocem Ducha: nejen?e nepodléhá nevyhnutelnému opot?ebení ?asem, ale znásobuje se tím, ?e se o ni dělíme s druhými! Pravá radost se sdílí s druhými a je také naka?livá. 

P?ed pěti stoletími ?il - zde v ?ímě - světec jménem Filip Neri. Do dějin se zapsal jako světec radosti. Sly?te dob?e: světec radosti. Chudým a opu?těným dětem ve své orato?i ?íkával: ?Děti, bu?te radostné, nechci skrupule ani sklí?enost, sta?í mi, ?e neh?e?íte.“ A také ?íkával: ?Bu?te hodní, pokud m??ete!“. Méně známý je v?ak zdroj, z něho? jeho radost pramenila. Svatý Filip Neri měl takovou lásku k Bohu, ?e se někdy zdálo, ?e mu srdce pukne v hrudi. Jeho radost byla v plném slova smyslu plodem Ducha. 厂惫ě迟ec se ú?astnil jubilea roku 1575, které obohatil o později pěstovanou praxi náv?těvy sedmi bazilik. Ve své době byl skute?ným evangelizátorem skrze radost. A měl to, co měl i Je?í?, který v?dy odpou?těl, odpou?těl v?echno. Mo?ná si někte?í z nás pomyslí: ?Ale já jsem udělal tenhle h?ích, a ten mi nebude odpu?těn...“. Dob?e poslouchejte: B?h odpou?tí v?echno, B?h odpou?tí v?dycky. A to je ta radost: ?e nám B?h odpustil. A kně?ím a zpovědník?m v?dycky ?íkám: ?Odpus?te v?echno, moc se nevyptávejte a odpus?te v?echno, v?echno a v?dycky“.

Slovo ?evangelium“ znamená radostná zvěst. Proto ji nelze sdělovat s protáhlými tvá?emi a temným výrazem, ale s radostí toho, kdo na?el skrytý poklad a drahocennou perlu. Vzpomeňme si na povzbuzení, které svatý Pavel adresoval vě?ícím církve ve Filipech a které nyní adresuje nám v?em - a které jsme dnes sly?eli -: ?V?dy se radujte v Pánu, opakuji: radujte se. A? je v?em známa va?e dobrota“ (Flp 4,4-5).

Drazí brat?i a sestry, radujte se s Je?í?ovou radostí v srdci. Děkuji.

[1] Vyznání, I, 1.