Tisková konference p?edstavila ?tvrtou encykliku pape?e Franti?ka ?Dilexit nos“
Salvatore Cernuzio – Vatikán
Dilexit nos ( je více ne? ?změnou tempa“ pro pape?e, je toti? ?změnou tempa pro ty, kte?í interpretovali magisterium pape?e Franti?ka jako zplo?tělé na sociální a politickou rovinu a nepochopili hlubokou inspiraci p?ítomnou ve v?ech jeho textech... Kdy? pape? mluví o Nejsvětěj?ím Srdci, vkládá do toho celé své srdce, celé své já“. Arcibiskup Bruno Forte pou?il této slovní h?í?ky a reagoval na vnitrocírkevní diskuse a kritiky, které v posledních letech provázely magisterium Jorgeho Maria Bergoglia, p?i p?edstavování ?tvrté encykliky pontifikátu, která byla zve?ejněna dnes, ve ?tvrtek 24. ?íjna.
Dilexit nos toti? ?erpá z pape?ovy osobní zku?enosti, jeho spirituality, dosud nepublikovaných spis? jeho spolubratra a ?duchovního syna“, otce Diega Farese, ale také z magisteria a tradice minulosti. Neměla by v?ak být vykládána v intimistickém klí?i, v tom, který p?etrvával po léta a který jako by abstrahoval vě?ící od dějinného závazku. Naopak, ?ekl Forte, ?jedním z nejp?esvěd?ivěj?ích aspekt? encykliky je to, ?e pape? Franti?ek ukazuje pravý opak: právě oddanost Nejsvětěj?ímu Srdci Je?í?ovu vyzývá k pro?ívání lásky, která se stává dějinami, tělem, která je postojem ve prospěch těch nejmen?ích“. Je to ?zdroj, z něho? pramení závazek, anga?ovanost pro nejchud?í“.
Mezi tyto nejchud?í arcibiskup z Chieti-Vasto po?ítá také oběti války. V magisteriálním textu nechybí pohled na aktuální dění, který v době trýznivých událostí p?ipomíná význam srdce, symbolu jednoty. ?V dramatické době poznamenané tragédiemi na Ukrajině a ve Svaté zemi“ se Dilexit nos ?jeví jako jakási výzva k pohledu vzh?ru, co? znamená hledat cesty, kde nesta?í logika silněj?ího, který vítězí, ale je t?eba pochopit lidské drama, které pro?ívá tolik lidí, jít jim naproti s odvá?nými rozhodnutími, někdy prohrávajícími, ale pro dobro v?ech“. Italský biskup zmínil ?mladé Rusy a Ukrajince, kte?í zem?eli v tomto absurdním konfliktu“, nedávné události v Libanonu, pot?ebu obnovy v Gaze s více ne? 46 000 mrtvými, ?urá?ky a rány“ zp?sobené útokem Hamásu na Izrael 7. ?íjna 2023, které se zdají být ?splaceny pouze zabíjením nebo násilím“. Právě z tohoto scéná?e vychází Franti?kova výzva ?vydat se odvá?něj?í, smělej?í cestou, ochotnou p?ijmout kompromis spole?né cesty. Jinak není východiska“. ?Pokra?ovat takto dál je absurdita, p?ed kterou by měl ka?dý racionálně uva?ující ?lověk odpovědět 'ne, musíme najít jinou cestu',“ uzav?el Forte.
?Schopnost odpou?tět a milovat i ty, kte?í nám ubli?ují“ je jedním z plod?, které inspiruje Srdce Je?í?ovo, úcta, která se vytrácí a kterou chtěl pape? vrátit do centra pozornosti. V tomto smyslu je p?ízna?né,“ zd?raznil Forte na otázku jednoho noviná?e, ??e pape? p?e?el od vypracování apo?tolské exhortace k napsání encykliky: ?Zdá se mi, ?e tím ?íká: podívejte se, tento list, který posílám církvi, je rozhodující. Je adresován v?em. ?íká, jakou hodnotu tomuto dokumentu Franti?ek p?ikládá, a doufám, ?e bude chápán jako klí? k jeho pontifikátu“.
Sestra Antonella Fraccarová naopak doufá, ?e ?encyklika pom??e obnovit st?ed k?es?anské zku?enosti. Ve stavu rozt?í?těnosti, v něm? jsme pohlceni - vzpomeňme na vyu?ívání sociálních sítí, které nás rozdělují na tolik front -, je zku?eností srdce, která sjednocuje, zku?eností lásky, vztah? mezi r?znými kulturami a podmínkami“. A to ?se mi zdá být dobré pro nás, zvlá?tě pro nás k?es?any“, kte?í ?se rozpadáme, jsme stále více unaveni, ztrácíme hodnotu ?lověka, technizujeme, digitalizujeme“, ?ekla dále Fraccarová.
?Pot?ebujeme obnovit hodnotu vztah? a zku?enost spole?ného putování“ a také ?setrvávat na malých ka?dodenních gestech“. Jako je to u dítěte, které pomáhá mamince s va?ením. V tomto obraze, který pape? ve svém textu vyvolal, je kus novosti celé encykliky: ??íká nám,“ uzav?el arcibiskup Forte, ??e lidská bytost není redukovatelná na kalkulaci, racionalitu, pozitivismus dat, ale existuje hlub?í rozměr, kterým je srdce, afektivní, emocionální, vá?nivý rozměr ?ivota. Je to integrální antropologická vize“.