Dilexit nos: pro?itek milujícího srdce
Alessandro Gisotti
?Velká ?ást úvah v této první kapitole byla inspirována nepublikovanými spisy otce Diega Farese, S.I. Ké? jej Hospodin má ve své svaté slávě“. Postupem ?asu jsme se nau?ili rozpoznávat v magisteriálních dokumentech pape?e Franti?ka, jak d?le?ité jsou někdy poznámky pod ?arou. Jistě je tomu tak i v p?ípadě dnes zve?ejněné encykliky Dilexit nos, kde se pape? v poznámce pod ?arou ?. 1 svě?uje, ?e inspirací pro úvodní stránky - tedy ty, které udávají směr celému dokumentu - byl jeho p?ítel a ?ák, jezuita Diego Fares, který zem?el v roce 2022 ve věku 66 let. Pisatel měl to ?těstí, ?e otce Diega poznal v letech, kdy psal pro La Civiltà Cattolica, a ?e s ním mnohokrát vedl rozhovory o spiritualitě, ko?enech a vizi Jorgeho Maria Bergoglia. Kdy? se dnes k těmto úvahám vracíme, jasně se nám vyno?ují neustálé odkazy na slovo ?srdce“, které Fares pou?ívá, kdy? mluví o svém duchovním v?dci, jen? se stal arcibiskupem Buenos Aires a nakonec biskupem ?ímským. Odkazy, které pomáhají pochopit, ?e Franti?kova ?tvrtá encyklika nevychází z teoretického studia, ale z pro?ité zku?enosti.
?Pokud se pape?i Franti?kovi poda?í reformovat kurii a církev“, zd?raznil jezuita Fares a zastavil se u hodnoty Duchovních cvi?ení ve své ?ivotní zku?enosti získané v jezuitské koleji Maximo v Buenos Aires, ?provede reformu, která, jak si myslím, vyjde zevnit?, ze srdce, nebude to reforma ?istě vněj?ích změn“. Srdce je du?í ignaciánských exercicií, která sama jsou jádrem skute?né vnit?ní reformy, je? není jen pudrem naneseným na tvá?. Koneckonc? i zku?enost synody o synodalitě, která je nyní v závěre?né fázi, vycházela z duchovní obnovy, tedy p?edev?ím ze cvi?ení srdce v naslouchání Duchu svatému.
Srdce je pro Farese také jádrem pape?ova uva?ování o výchově, co? je pojem mnohem ?ir?í a hlub?í ne? vzdělání. ?Je pravda,“ poznamenává, ??e je velkým vychovatelem, formátorem, jak ?íkáme. Tím, kdo výchovu pro?ívá jako celek, jako výchovu srdce“. Dodával, ?e ?výchovu srdce“ - podle Bergoglia – ?m??e uskute?nit pouze otec, matka. Srdce má v?dy poslední slovo“. A poznamenal, ?e ?za pedagogickými kritérii Amoris laetitia se skrývá radikální ?ano‘ a ?ne‘. To 'ano' je silné p?itakání radosti z lásky. Radost roz?i?uje srdce rodiny“.
Zvlá?tě pozoruhodné je to, co argentinský jezuita ?íká o vlastnostech, které jsou podle pape?e u biskupa zásadní. Pro Franti?ka je p?íkladným vzorem pastý?e svatý Josef, který ?bdí“ nad Dítětem a Matkou. ?St?e?ení,“ ?íká Fares, ?odkazuje spí?e na pé?i o nauku a morálku, zatímco bdění nará?í spí?e na pé?i o to, aby v srdcích byla s?l a světlo“. A dodává, ?e ?dohlí?ení a st?e?ení k nám promlouvají o ur?ité nezbytné kontrole. Naopak bdění k nám promlouvá o naději, o naději milosrdného Otce, který bdí nad zkou?kou srdcí svých dětí“. Milosrdenství a naděje, hlavní témata dvou jubileí Franti?kova pontifikátu: toho mimo?ádného v roce 2016 a toho blí?ícího se v roce 2025. Milosrdenství a Naděje, které - jak nám nyní p?ipomíná Dilexit nos - nejsou v Je?í?ově Srdci oddělenými dimenzemi, ale nerozděleným výrazem nekone?né lásky, která pojímá celé lidstvo.
