Srdce, které mění svět
Andrea Tornielli, Vatikán
Pape? Franti?ek ve své nové encyklice pí?e, ?e ?zp?sob, jakým nás Kristus miluje, nechtěl on sám p?íli? vysvětlovat. Ukázal to ve svých ?inech. Pozorováním jeho jednání m??eme objevit, jak se ke ka?dému z nás vztahuje...“. My, děti ?eckého racionalismu, postk?es?anského idealismu, materialismu a dnes v tekuté kultu?e individualismu máme problém plně pochopit, ?e k?es?anství není redukovatelné na teorii, filozofii, soubor morálních norem, nebo dokonce sled sentimentalistických emocí. Je to naopak setkání s ?ivou osobou.
Pochopení zp?sobu, jakým nás miluje, tj. jakým nás p?itahuje a volá, a navázání vztahu s ním proto nelze redukovat na rozumové úvahy, na kulturní identitu, kterou bychom se měli ohánět, nebo na p?íru?ku pravidel, kterou bychom měli v p?ípadě pot?eby konzultovat. Pochopení toho, jak nás Je?í? miluje, se týká srdce: je to p?íběh zahrnující skutky, pohledy a slova. Je to p?íběh p?átelství, zále?itost srdce. ?Já jsem mé srdce,“ pí?e Petr?v nástupce, ?proto?e to je to, co mě odli?uje, konfiguruje mě v mé duchovní identitě a uvádí mě do spole?enství s ostatními lidmi“. Jak nás Je?í? miluje, m??eme pochopit, navrhuje Franti?ek, ?kdy? ho budeme pozorovat, jak jedná“, tedy kdy? budeme meditovat nad evangelijními scénami a necháme se ohromovat evangelijními událostmi, které se kolem nás stále dějí, mo?ná tam, kde to nejméně ?ekáme.
Kdy? ho pozorujeme, jak jedná, vidíme, ?e Je?í? ?věnuje ve?kerou svou pozornost lidem, jejich starostem, jejich utrpení“. To, co Nazaretský p?edkládá, je ?vzájemná sounále?itost p?átel. On p?i?el, p?ekonal v?echny vzdálenosti, u?inil se nám tak blízkým jako ty nejjednodu??í a nejbě?něj?í věci ?ivota. Má vlastně je?tě jedno jméno, které zní ,Emmanuel' a znamená ,B?h s námi', B?h blízký na?emu ?ivotu, ?ijící mezi námi. Bo?í Syn se vtělil“ a vyprázdnil se tím, ?e se stal slu?ebníkem a z lásky se obětoval.
Setkat se s k?es?anskou vírou znamená setkat se s Kristovým srdcem, s tím srdcem, které nedoká?e z?stat lhostejné, které nás zahrnuje svým nekone?ným milosrdenstvím a zve nás, abychom ho napodobovali. A to má sociální d?sledky, proto?e svět, který p?e?ívá na pozadí válek, sociálně-ekonomické nerovnováhy, konzumerismu a nelidského vyu?ívání technologií, ?se m??e změnit po?ínaje srdcem“. Encyklika Dilexit nos se tak stává interpreta?ním klí?em celého pontifikátu.
