蜜桃交友

ANDREA TORNIELLI

"Primát musí být vykonáván synodálním zp暖sobem a synodalita vy啪aduje primát". Takto shrnuje kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty k艡es钮an暖, jeden z klí膷ových bod暖 ekumenického dokumentu s názvem "艠ímský biskup", který byl zve艡ejn臎n ve 膷tvrtek 13. 膷ervna. Text, který shrnuje vývoj ekumenického dialogu na téma primátu a synodality.

Va拧e Eminence, m暖啪ete nejprve vysv臎tlit, co je to za dokument, jak vznikl a jaký je jeho ú膷el?

Tento dokument s názvem 艠ímský biskup je studijní text, který nabízí syntézu nedávného vývoje ekumenického dialogu na téma primátu a synodality. Jeho geneze sahá a啪 k výzv臎, kterou svatý Jan Pavel II. adresoval v拧em k艡es钮an暖m v dokumentu Ut unum sint, aby "zjevn臎 spole膷n臎" hledali formy, jimi啪 m暖啪e slu啪ba 艡ímského biskupa "uskute膷艌ovat vzájemn臎 uznávanou slu啪bu lásky". Tuto výzvu pak vícekrát zopakovali pape啪 Benedikt XVI. a pape啪 Franti拧ek. Dokument shrnuje asi t艡icet odpov臎dí na tuto výzvu a asi padesát text暖 ekumenických dialog暖 na toto téma. V roce 2020 pova啪ovalo Dikasterium pro podporu jednoty k艡es钮an暖 25. výro膷í vydání encykliky Ut unum sint za p艡íle啪itost k bilancování diskuse. Svolání synody o synodalit臎 potvrdilo relevanci tohoto projektu jako p艡ísp臎vku k ekumenickému rozm臎ru synodálního procesu. 

Jaká metodika byla pou啪ita p艡i tvorb臎 tohoto dokumentu? 

Dokument je výsledkem skute膷né ekumenické a synodální práce. Na jeho realizaci se podíleli nejen ú艡ední zam臎stnanci dikasteria, ale také jeho 膷lenové a konzultanti, kte艡í jej projednávali na dvou plenárních shromá啪d臎ních. Ve spolupráci s Institutem ekumenických studií Angelicum byla konzultována 艡ada katolických odborník暖 a u膷enc暖 z r暖zných k艡es钮anských tradic Východu i Západu. Nakonec byl text zaslán r暖zným dikasteriím 艡ímské kurie a generálnímu sekretariátu synody. Celkem bylo zvá啪eno více ne啪 padesát názor暖 a p艡ísp臎vk暖. Ná拧 dokument zohled艌uje také nejnov臎j拧í zásahy do synodního procesu.

V encyklice Ut Unum sint (1995) Jan Pavel II. uvedl, 啪e je ochoten diskutovat o formách výkonu primátu 艡ímského biskupa. Jakou cestu jsme za tato t艡i desetiletí urazili?

Otázka primátu byla v posledních desetiletích intenzivn臎 diskutována tém臎艡 ve v拧ech ekumenických kontextech. Ná拧 dokument informuje o pokroku a zd暖raz艌uje skute膷nost, 啪e teologické dialogy a reakce na encykliku sv臎d膷í o novém a pozitivním ekumenickém duchu diskuse. Tato nová atmosféra sv臎d膷í o dobrých vztazích navázaných mezi k艡es钮anskými spole膷enstvími, o onom "znovuobjeveném bratrství", o n臎m啪 se hovo艡í v souvislosti s Ut unum sint. Lze 艡íci, 啪e ekumenické dialogy se ukázaly být vhodným kontextem pro diskusi o tomto citlivém tématu. V dob臎, kdy jsou výsledky ekumenické anga啪ovanosti 膷asto pova啪ovány za skrovné nebo bezvýznamné, ukazují výsledky teologických dialog暖 hodnotu jejich metodologie, tj. reflexe provád臎né "evidentn臎 spole膷n臎".

P艡i 膷etb臎 dokumentu nás p艡edev拧ím zaujme nár暖st shody, která byla nalezena v r暖zných ekumenických dialozích ohledn臎 nutnosti primátu. Znamená to, 啪e pro ostatní k艡es钮anské církve ji啪 není role 艡ímského biskupa vnímána pouze jako p艡eká啪ka jednoty?

V roce 1967 Pavel VI. prohlásil, 啪e "pape啪 [...] je nepochybn臎 nejv臎t拧í p艡eká啪kou na cest臎 k ekumenismu". O padesát let pozd臎ji v拧ak 膷etba dialogických dokument暖 a odpov臎dí na Ut unum sint sv臎d膷í o tom, 啪e otázka primátu celé církve, a zejména slu啪by 艡ímského biskupa, ji啪 není vnímána pouze jako problém, ale spí拧e jako p艡íle啪itost ke spole膷né reflexi o povaze církve a jejím poslání ve sv臎t臎. V na拧em globalizovaném sv臎t臎 navíc nepochybn臎 roste pocit pot艡eby slu啪by jednoty na univerzální úrovni. Vyvstává otázka, jak se dohodnout na zp暖sobu vykonávání této slu啪by, kterou Jan Pavel II. definoval jako "slu啪bu lásky". 

Jak se za dv臎 tisíciletí církevních d臎jin zm臎nil zp暖sob výkonu primátu? A jaký vývoj by mohl nastat, aby byl tento výkon p艡ijatelný i pro ostatní církve, které dnes nejsou v plném spole膷enství s 艠ímem?

Zp暖sob výkonu petrovské slu啪by se jist臎 v pr暖b臎hu 膷asu vyvíjel v závislosti na historických okolnostech a nových výzvách. Pro mnohé teologické dialogy v拧ak z暖stávají principy a modely spole膷enství ct臎né v prvním tisíciletí paradigmatické pro budoucí obnovení plného spole膷enství. Ur膷itá kritéria prvního tisíciletí byla ozna膷ena za referen膷ní body a zdroje inspirace pro výkon v拧eobecn臎 uznávané slu啪by jednoty. A膷koli je první tisíciletí rozhodující, mnoho dialog暖 uznává, 啪e by nem臎lo být idealizováno ani jednodu拧e obnovováno, proto啪e vývoj druhého tisíciletí nelze ignorovat a také proto, 啪e primát na univerzální úrovni by m臎l reagovat na sou膷asné výzvy. V ka啪dém p艡ípad臎 musí být obnovené vykonávání primátu nakonec zalo啪eno na slu啪b臎, na diakonii. Autorita a slu啪ba spolu úzce souvisejí. 

Je mo啪né si do budoucna p艡edstavit sdílenou formu výkonu petrského primátu nad celým k艡es钮anstvem, která by byla odd臎lena od pape啪ovy jurisdikce nad latinskou církví?

N臎které ekumenické dialogy skute膷n臎 navrhují jasn臎j拧í rozli拧ení mezi r暖znými povinnostmi 艡ímského biskupa, zejména mezi tím, co by se dalo nazvat patriarchální slu啪bou pape啪e v rámci západní nebo latinské církve, a jeho primární slu啪bou jednoty ve spole膷enství v拧ech církví, západních i východních. Dále zd暖raz艌ují pot艡ebu rozli拧ovat patriarchální a primární úlohu 艡ímského biskupa od jeho funkce hlavy státu. D暖raz na výkon pape啪ovy slu啪by v jeho konkrétní církvi, 艡ímské diecézi, který pape啪 Franti拧ek zvlá拧t臎 zd暖raznil, pomáhá vyzdvihnout jeho biskupskou slu啪bu, kterou sdílí se svými bratry biskupy.

Tento dokument je zve艡ejn臎n v dob臎, kdy katolická církev prochází synodální cestou zam臎艡enou práv臎 na téma synodality. Jaká je souvislost mezi synodalitou a primátem?

V臎t拧ina odpov臎dí a dialogových dokument暖 se jasn臎 shoduje na vzájemné provázanosti primátu a synodality na v拧ech úrovních církve: místní, regionální, a dokonce i na v拧eobecné úrovni. Z toho vyplývá, 啪e primát musí být vykonáván synodálním zp暖sobem a synodalita vy啪aduje primát. Ke v拧em t臎mto aspekt暖m na拧e dikasterium také uspo艡ádalo konference s názvem Naslouchání Východu a Naslouchání Západu, na kterých naslouchalo r暖zným k艡es钮anským tradicím týkajícím se synodality a primátu, jako p艡ísp臎vek k synodálnímu procesu. 

Rozhodujícím krokem v otázce primátu bylo stanovení dogmatu o neomylnosti 艡ímského biskupa, kdy啪 mluví ex cathedra, a o jeho jurisdik膷ní moci nad církví. M暖啪ete nám 艡íci, zda a jak je mo啪né nové 膷tení a chápání I. vatikánského koncilu ve sv臎tle II. vatikánského koncilu a krok暖 u膷in臎ných na ekumenické cest臎?

Jist臎, n臎které dialogy se sna啪ily interpretovat I. vatikánský koncil ve sv臎tle jeho historického kontextu, cíle a recepce. Proto啪e jeho dogmatické definice byly hluboce podmín臎ny historickými okolnostmi, navrhují, aby katolická církev hledala nové výrazy a slovník v臎rné p暖vodnímu zám臎ru, za膷lenila je do ekleziologie spole膷enství a p艡izp暖sobila je sou膷asnému kulturnímu a ekumenickému kontextu. Proto se hovo艡í o "znovup艡ijetí", nebo dokonce o "p艡eformulování" u膷ení I. vatikánského koncilu. 

Jaké jsou dal拧í kroky k pokra膷ování spole膷né reflexe církví o primátu?

Tuto studii uzavírá stru膷ný návrh plenárního shromá啪d臎ní dikasteria s názvem "K výkonu primátu v 21. století", který identifikuje nejvýznamn臎j拧í návrhy navr啪ené v r暖zných reakcích a dialozích pro obnovený výkon slu啪by jednoty 艡ímského biskupa. Na拧e dikasterium by se o tento návrh spolu se studijním dokumentem rádo pod臎lilo s r暖znými k艡es钮anskými spole膷enstvími a po啪ádalo je o vyjád艡ení k této zále啪itosti. Doufáme tedy, 啪e budeme pokra膷ovat v diskusi "zjevn臎 spole膷n臎" o výkonu slu啪by jednoty 艡ímského biskupa "vzájemn臎 uznávaného".