蜜桃交友

ANDREA TORNIELLI

"Primát musí být vykonáván synodálním zp?sobem a synodalita vy?aduje primát". Takto shrnuje kardinál Kurt Koch, prefekt Dikasteria pro podporu jednoty k?es?an?, jeden z klí?ových bod? ekumenického dokumentu s názvem "?ímský biskup", který byl zve?ejněn ve ?tvrtek 13. ?ervna. Text, který shrnuje vývoj ekumenického dialogu na téma primátu a synodality.

Va?e Eminence, m??ete nejprve vysvětlit, co je to za dokument, jak vznikl a jaký je jeho ú?el?

Tento dokument s názvem ?ímský biskup je studijní text, který nabízí syntézu nedávného vývoje ekumenického dialogu na téma primátu a synodality. Jeho geneze sahá a? k výzvě, kterou svatý Jan Pavel II. adresoval v?em k?es?an?m v dokumentu Ut unum sint, aby "zjevně spole?ně" hledali formy, jimi? m??e slu?ba ?ímského biskupa "uskute?ňovat vzájemně uznávanou slu?bu lásky". Tuto výzvu pak vícekrát zopakovali pape? Benedikt XVI. a pape? Franti?ek. Dokument shrnuje asi t?icet odpovědí na tuto výzvu a asi padesát text? ekumenických dialog? na toto téma. V roce 2020 pova?ovalo Dikasterium pro podporu jednoty k?es?an? 25. výro?í vydání encykliky Ut unum sint za p?íle?itost k bilancování diskuse. Svolání synody o synodalitě potvrdilo relevanci tohoto projektu jako p?íspěvku k ekumenickému rozměru synodálního procesu. 

Jaká metodika byla pou?ita p?i tvorbě tohoto dokumentu? 

Dokument je výsledkem skute?né ekumenické a synodální práce. Na jeho realizaci se podíleli nejen ú?ední zaměstnanci dikasteria, ale také jeho ?lenové a konzultanti, kte?í jej projednávali na dvou plenárních shromá?děních. Ve spolupráci s Institutem ekumenických studií Angelicum byla konzultována ?ada katolických odborník? a u?enc? z r?zných k?es?anských tradic Východu i Západu. Nakonec byl text zaslán r?zným dikasteriím ?ímské kurie a generálnímu sekretariátu synody. Celkem bylo zvá?eno více ne? padesát názor? a p?íspěvk?. Ná? dokument zohledňuje také nejnověj?í zásahy do synodního procesu.

V encyklice Ut Unum sint (1995) Jan Pavel II. uvedl, ?e je ochoten diskutovat o formách výkonu primátu ?ímského biskupa. Jakou cestu jsme za tato t?i desetiletí urazili?

Otázka primátu byla v posledních desetiletích intenzivně diskutována témě? ve v?ech ekumenických kontextech. Ná? dokument informuje o pokroku a zd?razňuje skute?nost, ?e teologické dialogy a reakce na encykliku svěd?í o novém a pozitivním ekumenickém duchu diskuse. Tato nová atmosféra svěd?í o dobrých vztazích navázaných mezi k?es?anskými spole?enstvími, o onom "znovuobjeveném bratrství", o něm? se hovo?í v souvislosti s Ut unum sint. Lze ?íci, ?e ekumenické dialogy se ukázaly být vhodným kontextem pro diskusi o tomto citlivém tématu. V době, kdy jsou výsledky ekumenické anga?ovanosti ?asto pova?ovány za skrovné nebo bezvýznamné, ukazují výsledky teologických dialog? hodnotu jejich metodologie, tj. reflexe prováděné "evidentně spole?ně".

P?i ?etbě dokumentu nás p?edev?ím zaujme nár?st shody, která byla nalezena v r?zných ekumenických dialozích ohledně nutnosti primátu. Znamená to, ?e pro ostatní k?es?anské církve ji? není role ?ímského biskupa vnímána pouze jako p?eká?ka jednoty?

V roce 1967 Pavel VI. prohlásil, ?e "pape? [...] je nepochybně největ?í p?eká?kou na cestě k ekumenismu". O padesát let později v?ak ?etba dialogických dokument? a odpovědí na Ut unum sint svěd?í o tom, ?e otázka primátu celé církve, a zejména slu?by ?ímského biskupa, ji? není vnímána pouze jako problém, ale spí?e jako p?íle?itost ke spole?né reflexi o povaze církve a jejím poslání ve světě. V na?em globalizovaném světě navíc nepochybně roste pocit pot?eby slu?by jednoty na univerzální úrovni. Vyvstává otázka, jak se dohodnout na zp?sobu vykonávání této slu?by, kterou Jan Pavel II. definoval jako "slu?bu lásky". 

Jak se za dvě tisíciletí církevních dějin změnil zp?sob výkonu primátu? A jaký vývoj by mohl nastat, aby byl tento výkon p?ijatelný i pro ostatní církve, které dnes nejsou v plném spole?enství s ?ímem?

Zp?sob výkonu petrovské slu?by se jistě v pr?běhu ?asu vyvíjel v závislosti na historických okolnostech a nových výzvách. Pro mnohé teologické dialogy v?ak z?stávají principy a modely spole?enství ctěné v prvním tisíciletí paradigmatické pro budoucí obnovení plného spole?enství. Ur?itá kritéria prvního tisíciletí byla ozna?ena za referen?ní body a zdroje inspirace pro výkon v?eobecně uznávané slu?by jednoty. A?koli je první tisíciletí rozhodující, mnoho dialog? uznává, ?e by nemělo být idealizováno ani jednodu?e obnovováno, proto?e vývoj druhého tisíciletí nelze ignorovat a také proto, ?e primát na univerzální úrovni by měl reagovat na sou?asné výzvy. V ka?dém p?ípadě musí být obnovené vykonávání primátu nakonec zalo?eno na slu?bě, na diakonii. Autorita a slu?ba spolu úzce souvisejí. 

Je mo?né si do budoucna p?edstavit sdílenou formu výkonu petrského primátu nad celým k?es?anstvem, která by byla oddělena od pape?ovy jurisdikce nad latinskou církví?

Některé ekumenické dialogy skute?ně navrhují jasněj?í rozli?ení mezi r?znými povinnostmi ?ímského biskupa, zejména mezi tím, co by se dalo nazvat patriarchální slu?bou pape?e v rámci západní nebo latinské církve, a jeho primární slu?bou jednoty ve spole?enství v?ech církví, západních i východních. Dále zd?razňují pot?ebu rozli?ovat patriarchální a primární úlohu ?ímského biskupa od jeho funkce hlavy státu. D?raz na výkon pape?ovy slu?by v jeho konkrétní církvi, ?ímské diecézi, který pape? Franti?ek zvlá?tě zd?raznil, pomáhá vyzdvihnout jeho biskupskou slu?bu, kterou sdílí se svými bratry biskupy.

Tento dokument je zve?ejněn v době, kdy katolická církev prochází synodální cestou zamě?enou právě na téma synodality. Jaká je souvislost mezi synodalitou a primátem?

Vět?ina odpovědí a dialogových dokument? se jasně shoduje na vzájemné provázanosti primátu a synodality na v?ech úrovních církve: místní, regionální, a dokonce i na v?eobecné úrovni. Z toho vyplývá, ?e primát musí být vykonáván synodálním zp?sobem a synodalita vy?aduje primát. Ke v?em těmto aspekt?m na?e dikasterium také uspo?ádalo konference s názvem Naslouchání Východu a Naslouchání Západu, na kterých naslouchalo r?zným k?es?anským tradicím týkajícím se synodality a primátu, jako p?íspěvek k synodálnímu procesu. 

Rozhodujícím krokem v otázce primátu bylo stanovení dogmatu o neomylnosti ?ímského biskupa, kdy? mluví ex cathedra, a o jeho jurisdik?ní moci nad církví. M??ete nám ?íci, zda a jak je mo?né nové ?tení a chápání I. vatikánského koncilu ve světle II. vatikánského koncilu a krok? u?iněných na ekumenické cestě?

Jistě, některé dialogy se sna?ily interpretovat I. vatikánský koncil ve světle jeho historického kontextu, cíle a recepce. Proto?e jeho dogmatické definice byly hluboce podmíněny historickými okolnostmi, navrhují, aby katolická církev hledala nové výrazy a slovník věrné p?vodnímu záměru, za?lenila je do ekleziologie spole?enství a p?izp?sobila je sou?asnému kulturnímu a ekumenickému kontextu. Proto se hovo?í o "znovup?ijetí", nebo dokonce o "p?eformulování" u?ení I. vatikánského koncilu. 

Jaké jsou dal?í kroky k pokra?ování spole?né reflexe církví o primátu?

Tuto studii uzavírá stru?ný návrh plenárního shromá?dění dikasteria s názvem "K výkonu primátu v 21. století", který identifikuje nejvýznamněj?í návrhy navr?ené v r?zných reakcích a dialozích pro obnovený výkon slu?by jednoty ?ímského biskupa. Na?e dikasterium by se o tento návrh spolu se studijním dokumentem rádo podělilo s r?znými k?es?anskými spole?enstvími a po?ádalo je o vyjád?ení k této zále?itosti. Doufáme tedy, ?e budeme pokra?ovat v diskusi "zjevně spole?ně" o výkonu slu?by jednoty ?ímského biskupa "vzájemně uznávaného".