Kardinál Ratzinger rozli?oval mezi nadp?irozeností a duchovními plody
Pope
?Je nutno oddělit hledisko skute?né nebo domnělé nadp?irozenosti zjevení od hlediska jeho duchovních plod?“. Tato slova pou?il kardinál Joseph Ratzinger, tehdej?í prefekt Kongregace pro nauku víry, v odpovědi na otázku noviná?e a spisovatele Vittoria Messoriho. Záznam jejich dialogu je uveden v bestselleru ?Zpráva o ví?e“ (1985).
P?edev?ím budoucí Benedikt XVI. prohlásil: ??ádné zjevení není nezbytné pro víru, Zjevení skon?ilo s Je?í?em Kristem. On sám je Zjevení. Rozhodně v?ak nem??eme zabránit Bohu, aby promlouval k na?í době prost?ednictvím prostých lidí a také prost?ednictvím mimo?ádných znamení, která ob?alovávají nedostate?nost kultur, je? nás ovládají, maskovaných racionalismem a pozitivismem. Zjevení, která církev oficiálně schválila... mají své p?esné místo ve vývoji ?ivota církve v minulém století. Ukazují mimo jiné, ?e Zjevení - a?koli je jedine?né, uzav?ené, a proto nep?ekonatelné - není mrtvé, je ?ivé, vitální. Ostatně... jedním ze znamení na?í doby je, ?e se ve světě mno?í zprávy o mariánských zjeveních...“.
Kardinál Ratzinger pokra?oval: ?Jedním z na?ich kritérií je oddělit hledisko skute?né ?i domnělé nadp?irozenosti zjevení od hlediska jeho duchovních plod?. Poutníci raného k?es?anství se vydávali na místa, o nich? by ná? kritický duch moderního ?lověka byl někdy na rozpacích, pokud jde o vědeckou pravdivost tradice, která se k nim vá?e. To v?ak nic neubírá na skute?nosti, ?e tyto poutě byly plodné, prospě?né, d?le?ité pro ?ivot k?es?anského lidu. Problémem není ani tak moderní hyperkriti?nost (která pak mimo jiné kon?í v podobě nové lehkověrnosti), ale hodnocení ?ivotaschopnosti a pravověrnosti nábo?enského ?ivota, který se kolem těchto míst rozvíjí“.
