蜜桃交友

Pope

Normy pro rozli?ování údajných nadp?irozených jev? byly aktualizovány. Stanovuje to nový dokument Dikasteria pro nauku víry, zve?ejněný v pátek 17. května, který vstoupí v platnost v neděli 19. května, na svátek Letnic. Textu p?edchází výsti?ná prezentace kardinála prefekta Víctora Manuela Fernándeze, po ní? následuje úvod, v něm? je uvedeno 6 r?zných mo?ných závěr?. Budou mo?né rychlej?í výroky týkající se lidové zbo?nosti a církevní autorita se ji? zpravidla nebude podílet na oficiálním definování nadp?irozenosti jevu, jeho? d?kladné zkoumání m??e trvat dlouho. Dal?í novinkou je výrazněj?í zapojení Dikasteria pro nauku víry, které bude muset schvalovat kone?né rozhodnutí biskupa a bude mít pravomoc kdykoli zasáhnout motu proprio. V mnoha p?ípadech v posledních desetiletích, ke kterým se jednotliví biskupové vyjad?ovali, se bývalé Svaté oficium anga?ovalo, ale témě? v?dy z?stával zásah v zákulisí a bylo po?adováno, aby nebyl zve?ejněn. Motivem tohoto výslovného zapojení dikasteria je nyní také obtí?ná mo?nost ohrani?it na místní úrovni jevy, které v některých p?ípadech dosahují celostátních, a dokonce celosvětových rozměr?, "kdy rozhodnutí týkající se jedné diecéze má d?sledky jinde".

D?vody pro nové normy

U zrodu dokumentu stojí dlouhodobá zku?enost z minulého století s p?ípady, kdy místní biskup (nebo biskupové ur?itého regionu) velmi rychle deklaroval nadp?irozenost, na?e? Svaté oficium vyjád?ilo odli?ný názor. Nebo p?ípady, kdy se biskup vyjád?il jedním zp?sobem a jeho nástupce zp?sobem opa?ným (ke stejnému jevu). Pak jsou tu dlouhé doby pot?ebné k vyhodnocení v?ech nále?itostí, aby se dospělo k rozhodnutí o nadp?irozenosti ?i p?irozenosti jev?. Tyto doby jsou někdy v rozporu s naléhavou pot?ebou dát pastora?ní odpovědi pro dobro vě?ících. Dikasterium proto za?alo v roce 2019 revidovat normy a dospělo k sou?asnému znění, které pape? schválil 4. května. Zcela nový text nyní zavádí, jak bylo zmíněno, 6 r?zných mo?ných závěr?.

Duchovní plody a rizika

Kardinál Fernández ve své prezentaci vysvětluje, ?e "mnohokrát tyto manifestace vyvolaly velké bohatství duchovních plod?, r?st víry, zbo?nosti a bratrství a slu?by a v některých p?ípadech daly vzniknout r?zným svatyním rozesetým po celém světě, které jsou dnes sou?ástí srdce lidové zbo?nosti mnoha národ?". Existuje v?ak také mo?nost, ?e "v některých p?ípadech událostí údajného nadp?irozeného p?vodu" se vyskytují "velmi vá?né problémy na úkor vě?ících": p?ípady, kdy se z údajných jev? odvozuje "zisk, moc, sláva, spole?enská proslulost, osobní zájem" (II, ?l. 15, 4°), a to dokonce tak dalece, ?e se "uplatňuje nadvláda nad lidmi nebo se páchá zneu?ívání (II, ?l. 16)". Mohou se vyskytnout "doktrinální omyly, nepat?i?ný redukcionismus v nabídce evangelního poselství, ?í?ení sektá?ského ducha". Stejně tak je mo?né, ?e "vě?ící budou ve vleku události, která se p?ipisuje bo?ské iniciativě", ale která je pouze plodem fantazie, mytomanie nebo ně?ího sklonu k falzifikaci. 

Obecné pokyny

Podle nových norem bude církev schopna rozli?ovat takto: V p?ípadě, ?e by se jednalo o údajné nadp?irozené jevy, bude církev moci posoudit, "zda je v nich mo?né rozeznat p?ítomnost znak? bo?ského p?sobení; zda v p?ípadných spisech nebo poselstvích těch, kte?í se na daných údajných jevech podílejí, není nic, co by odporovalo ví?e a dobrým mrav?m; zda je dovoleno ocenit jejich duchovní plody, nebo je nutné je o?istit od problematických prvk? ?i varovat vě?ící p?ed nebezpe?ím, které z nich vyplývá; a zda je vhodné, aby je pastora?ně posoudila p?íslu?ná církevní autorita" (I, 10). Kromě toho "zpravidla nelze o?ekávat pozitivní uznání bo?ského p?vodu údajných nadp?irozených jev? ze strany církevní autority" (I, 11). Zpravidla tedy "ani diecézní biskup, ani biskupské konference, ani dikasterium neprohlásí, ?e jevy jsou nadp?irozeného p?vodu, a takový postup m??e povolit pouze Svatý otec" (I, 23).

Mo?né zp?soby vyjád?ení se k údajným jev?m

Následuje seznam 6 mo?ných závěre?ných zpúsob? vyjád?ení po ukon?ení rozli?ování.

Nihil obstat: není vyjád?ena ?ádná jistota ohledně nadp?irozené pravosti, ale jsou uznány známky p?sobení Ducha. Biskup je vyzván, aby posoudil pastora?ní hodnotu a podporoval propagaci fenoménu, v?etně poutí.

Prae oculis habeatur: jsou uznána pozitivní znamení, ale existují také prvky zmatku nebo rizika, které vy?adují rozli?ování a dialog s p?íjemci. M??e být zapot?ebí doktrinální objasnění, pokud jsou s fenoménem spojeny spisy nebo poselství.

Curatur: jsou p?ítomny kritické prvky, ale existuje ?iroké roz?í?ení jevu s ově?itelnými duchovními plody. Zákaz, který by mohl rozru?it vě?ící, se nedoporu?uje, ale biskup je po?ádán, aby fenomén nepodporoval.

Sub mandato: kritické otázky se netýkají samotného fenoménu, ale jeho zneu?ití jednotlivci nebo skupinami. Svatý stolec pově?uje biskupa nebo delegáta pastora?ním vedením místa.

Prohibetur et obstruatur: Navzdory některým pozitivním prvk?m jsou kritická místa a rizika záva?ná. Dikasterium ?ádá biskupa, aby ve?ejně prohlásil, ?e p?ijetí není povoleno, a vysvětlil d?vody tohoto rozhodnutí.

Declaratio de non supernaturalitate: Biskup je oprávněn prohlásit, ?e jev není nadp?irozený, a to na základě konkrétních d?kaz?, jako je p?iznání údajného vidoucího nebo věrohodná svědectví o fal?ování jevu.

Postupy, které je t?eba dodr?et

Dále jsou uvedeny postupy, které je t?eba dodr?et: je na biskupovi, aby p?ípad prozkoumal a p?edlo?il dikasteriu ke schválení. Biskup je vyzván, aby se zdr?el ve?ejných prohlá?ení týkajících se pravosti nebo nadp?irozenosti a také aby dbal na to, aby nedocházelo ke zmatk?m a aby se nepodněcovala senzacechtivost. V p?ípadě, ?e se shromá?děné podklady "zdají být dostate?né", biskup ustaví vy?et?ovací komisi, která bude mít mezi svými ?leny alespoň jednoho teologa, jednoho kanonistu a jednoho odborníka vybraného na základě povahy jevu. 

Pozitivní a negativní kritéria

K pozitivním kritériím pat?í "d?věryhodnost a dobrá pověst osob, které tvrdí, ?e jsou p?íjemci nadp?irozených událostí nebo ?e se na takových událostech p?ímo podílejí, jako? i vyslechnutých svědk? ... doktrinální pravověrnost jevu a p?ípadného poselství s ním spojeného, nep?edvídatelný charakter jevu, z něho? jasně vyplývá, ?e není výsledkem iniciativy zú?astněných osob, plody k?es?anského ?ivota" (II, 14). Mezi negativní kritéria pat?í "p?ítomnost zjevného omylu týkajícího se dané skute?nosti, mo?né doktrinální omyly..., sektá?ský duch, který vytvá?í rozkol v církevní struktu?e, zjevná snaha o zisk, moc, slávu, spole?enskou proslulost, osobní zájem úzce spojený s danou skute?ností, záva?né nemorální ?iny..., psychické změny nebo psychopatické sklony subjektu, které mohly mít vliv na domnělou nadp?irozenou skute?nost, nebo psychóza, kolektivní hysterie ?i jiné prvky, které lze p?i?adit k patologickému horizontu" (II, 15). A kone?ně "za zvlá?tě morálně záva?né je t?eba pova?ovat vyu?ívání domnělých nadp?irozených zá?itk? nebo uznaných mystických prvk? jako prost?edku nebo záminky k uplatňování nadvlády nad osobami nebo k páchání zneu?ívání" (II, 16). A? u? je kone?né rozhodnutí schváleno jakkoli, biskup "má povinnost nadále bdít nad tímto jevem a osobami, kterých se týká" (II, 24).