Otev?enost tajemstv¨ª i starost o v¨ªru prost?ch lid¨ª
ANDREA TORNIELLI
"Církevní magisterium chrání víru prostých lidí ... to je jeho demokratický úkol. Musí dát hlas t¨§m, kte?í ho nemají". Tato slova kardinála Josepha Ratzingera se mi vybavila po p?e?tení norem o údajných nadp?irozených jevech, které zve?ejnilo Dikasterium pro nauku víry. Dokument, který odrá?í pastora?ní p?ístup, jen? charakterizuje Franti?k?v pontifikát a který byl nezbytný k p?ekonání obtí?í, slepých uli?ek a otev?ených rozpor?, k nim? docházelo v posledním p?lstoletí p?i výrocích i protikladných týkajících se tého? jevu.
Víra prostých lidí je chrán¨§na p?edev?ím proto, ?e text jasn¨§ potvrzuje, ?e Zjevení skon?ilo smrtí posledního apo?tola a ?e ?ádný v¨§?ící není povinen v¨§?it ve zjevení nebo jiné údajné nadp?irozené jevy, i kdy? byly v pr?b¨§hu staletí schváleny církevní autoritou a výslovn¨§ prohlá?eny za nadp?irozené. Zárove¨¾ se uznává, ?e v mnoha p?ípadech tyto výjime?né projevy zp?sobily hojnost duchovního ovoce a r?st ve ví?e, a proto církevní autorita nesmí mít apriorn¨§ negativní postoj, jako kdyby B?h nebo Panna Maria pot?ebovali ke svému projevení povolení n¨§jaké kurie nebo vatikánského dikasteria.
Zcela jasný je také zám¨§r chránit víru prostých lidí p?ed iluzemi, fanatismem, podvody, nábo?enskými marketingovými fenomény, stejn¨§ jako p?ed posedlostí honit se za tím ?i oním apokalyptickým poselstvím a nakonec zapomenout na to podstatné z evangelia.
Nápadná je také volba nechtít ji? docházet - s výjimkou velmi vzácných p?ípad?, které jsou p?ímo spojeny s autoritou Petrova nástupce - k závazným prohlá?ením o pravosti a nadp?irozenosti jevu. A to je také zp?sob, jak chránit víru Bo?ího lidu a ponechat v¨§t?í svobodu pro konání pobo?ností a poutí, pokud proti tomu nejsou d?vody. Je t?eba pokra?ovat ve studiu fenoménu, doprovázet vizioná?e, nenechávat je samotné a bez pomoci (jak se bohu?el stalo), provád¨§t pastora?ní a katechetické aktivity, které pomáhají p?iná?et dobré duchovní ovoce.
Zavádí se ?est kategorií záv¨§re?ných posudk? o údajných jevech namísto dosavadních t?í. Podle starých norem z roku 1978 mohl být posudek uzav?en prohlá?ením o nadp?irozenosti (constat de supernaturalitate), negativním prohlá?ením, ale otev?eným mo?nému dal?ímu vývoji (non constat de supernaturalitate), nebo rozhodn¨§ negativním prohlá?ením, kdy byla z?ejmá nep?irozenost (constat de non supernaturalitate). Nyní existuje více mo?ností a nuancí, op¨§t v zájmu ochrany víry prostých lidí, a z pravidla nejpozitivn¨§j?ím výrokem se stává nihil obstat, tedy "nic nep?eká?í", který nenutí církev vyslovit se k nadp?irozenosti, ale dosv¨§d?uje, ?e pozitivní prvky p?eva?ují, a proto jde o jev, který je t?eba podporovat.
To, co se stalo v posledních desetiletích, také pomáhá pochopit, pro? se od nyn¨§j?ka bude v?dy o?ekávat zapojení Dikasteria pro nauku víry a diecézní biskup se bude v?dy vyjad?ovat ve shod¨§ se Svatým stolcem. Toto opat?ení je nezbytné vzhledem k p?ípad?m protich?dných výrok? v nedávné minulosti a také vzhledem k nyní zjevné nemo?nosti omezit tyto jevy na lokální sféru.
Autor ?lánku je edi?ním ?editelem Vatikánských médií.
