Papež: V rámci Jubilea zrušte nebo snižte zahraniční dluhy chudých zemí
Gianluca Biccini - Vatikán
„Odvážná a kreativní nová mezinárodní finanční architektura“, která by v perspektivě jubilea roku 2025 vedla k moratoriu na zahraniční dluhy nejchudších zemí. O to znovu požádal papež František, který ve středu 5. června přijal účastníky semináře „Řešení dluhové krize na globálním Jihu“, který uspořádala Papežská akademie věd. Doprovázel je kardinál kancléř Peter Kodwo Appiah Turkson, organizátor dialogu o realizaci politik zaměřených na řešení problému mezinárodního zadlužení, které trápí mnoho zemí globálního Jihu, což znamená miliony rodin a jednotlivců.
Papež vysvětlil, že není dobrá „jakákoli forma financování“, ale pouze ta, která zahrnuje „sdílení odpovědnosti“ mezi těmi, kdo pomoc přijímají, a těmi, kdo ji poskytují. Protože, jak dodal, prospěch, který mohou tyto půjčky přinést, závisí na jejich podmínkách, způsobu využití a kontextu, v němž se řeší případné hospodářské a finanční krize. Koneckonců, vyzval František, „po špatně řízené globalizaci, pandemiích a válkách nyní čelíme dluhové krizi, která postihuje především země globálního Jihu, vyvolává bídu a utrpení a připravuje miliony lidí o možnost důstojné budoucnosti.
Strádání neslučitelné s lidskou důstojností
Jelikož žádná vláda nemůže morálně akceptovat, že její vlastní národ „trpí strádáním neslučitelným s lidskou důstojností“, považuje papež za nezbytné „vytvoření nadnárodního mechanismu založeného na solidaritě a harmonii mezi národy, který by zohlednil globální význam problému a jeho ekonomické, finanční a sociální důsledky“, aby se přerušil začarovaný kruh financování, který se stává dluhem. Podle římského biskupa by navíc neexistence kompenzačních mechanismů upřednostňovala ono „každý sám za sebe“, v němž „prohrávají vždy ti nejslabší“.
Sociální nauka církve je „kompasem“
Papež Bergoglio tedy v návaznosti na magisterium svých předchůdců znovu zdůraznil potřebu řešení inspirovaných zásadami spravedlnosti a solidarity, jednání v dobré víře a v pravdě a dodržování mezinárodního kodexu chování s normami etické hodnoty, které chrání vyjednávání. Například před pouhými dvěma dny při setkání s účastníky „Dialogů za integrálně udržitelné finance“, které podporuje nadace Centesimus annus pro pontifice, naznačil v sociálním magisteriu církve kompas pro etickou reformu v ekonomické a finanční oblasti. Dnešní ráno naopak znovu oživil přání svatého Jana Pavla II. s ohledem na Svatý rok 2000 obsažené v apoštolském listě Tertio millennio adveniente (10. listopadu 1994) v rámci přípravy na Velké jubileum a znovu předložené o pět let později, těsně před otevřením Svaté brány, při generální audienci 3. listopadu 1999. Také proto, zdůraznil v této souvislosti František, že odpouštění dluhů v jubilejním roce je tradicí židovského lidu. Papež Wojtyła se navíc domníval, že otázka zahraničních dluhů „nemá pouze ekonomickou povahu“, ale dotýká se „základních etických principů“, a navrhl, aby „našla místo v mezinárodním právu“, a vyzdvihl Svatý rok jako vhodnou příležitost pro gesta dobré vůle, jako je zrušení „dluhů nebo alespoň jejich snížení“.
Zahraniční dluh a ekologický dluh – dvě strany téže mince
František, který zopakoval tuto výzvu definovanou jako „prorockou“ a „dnes naléhavější než kdy jindy“, přičemž měl na paměti, že ekologický dluh a zahraniční dluh jsou dvě strany téže mince, která zatěžuje hypotékou budoucnost, vyzval k tomu, aby Jubileum 2025 otevřelo naše mysli a srdce „k rozvázání uzlů těchto pout, která dusí přítomnost, aniž bychom zapomínali, že jsme pouze správci a opatrovníky“. Je to zkrátka nová výzva ke společnému snění a jednání při odpovědném budování společného domova s vědomím, že „nikdo jej nemůže obývat s čistým svědomím, když ví“, že je obklopen „zástupy hladových bratří a sester, ponořených do sociálního vyloučení a zranitelnosti“. A co víc: „Dovolit, aby se to dělo, je lidský hřích,“ uzavřel papež Bergoglio, a „i když člověk nemá víru, je to sociální hřích“.
