蜜桃交友

Salvatore Cernuzio - Pope

Je to naděje, kterou pape? v Jubilejním roce 2025 vzývá jako dar pro svět poznamenaný st?etem zbraní, smrtí, ni?ením, nenávistí k bli?nímu, hladem, "ekologickým dluhem", nízkou porodností. Naděje je balzámem, který chce Franti?ek rozet?ít na rány lidstva utla?ovaného "brutalitou násilí" nebo v zajetí exponenciálního r?stu chudoby. , naděje nezklame, je název buly k ?ádnému jubileu, kterou dnes odpoledne 9. května pape? p?edlo?il církvím pěti kontinent? během druhých ne?por slavnosti Nanebevstoupení Páně. Bula, rozdělená do 25 bod?, obsahuje prosby, návrhy, výzvy ve prospěch vězň?, nemocných, starých, chudých a mladých lidí a oznamuje novinky Svatého roku, který bude mít téma "Poutníci naděje".

Spole?né datum Velikonoc 

Pape? Franti?ek v dokumentu p?ipomíná dvě významná výro?í: oslavu dvoutisícího výro?í vykoupení v roce 2033 a 1700. výro?í prvního velkého ekumenického koncilu v Niceji, který se kromě jiných témat zabýval také datováním Velikonoc. I dnes "r?zné postoje" brání tomu, aby se ve stejný den slavila "zakládající událost víry", zd?razňuje a p?ipomíná, ?e se tak v?ak "díky proz?etelné okolnosti stane právě v roce 2025" (17).

Ké? je to výzva pro v?echny k?es?any Východu i Západu, aby u?inili rozhodný krok k jednotě kolem spole?ného data Velikonoc.

Otev?ení Svaté brány

Uprost?ed těchto "velkých krok?" pape? na?ídil, aby se Svatá brána Svatopetrské baziliky otev?ela 24. prosince 2024. U Jana Lateránského následující neděli 29. prosince, 1. ledna 2025, na slavnost Matky Bo?í, brána u Panny Marie Vět?í a 5. ledna u svatého Pavla za hradbami. Tyto t?i brány budou uzav?eny do neděle 28. prosince svatého roku. Jubileum bude ukon?eno uzav?ením Svatých dve?í svatého Petra 6. ledna 2026. (6) 

Znamení doby

Franti?ek doufá, ?e "první znamení naděje" v Jubileu "se promítne do míru pro svět, který se znovu ocitl pono?en do tragédie války". 

Lidstvo, které nepamatuje na dramata minulosti, prochází novou a tě?kou zkou?kou, v ní? je tolik obyvatel utla?ováno brutalitou násilí. Co těmto národ?m je?tě chybí, co je?tě nevytrpěly? Jak je mo?né, ?e jejich zoufalé volání o pomoc nepodněcuje v?dce národ? k tomu, aby chtěli ukon?it oněch p?íli? mnoho regionálních konflikt?, vědomi si d?sledk?, které z toho mohou plynout pro celý svět? Je snad p?ehnané snít o tom, ?e zbraně zmlknou a p?estanou p?iná?et zkázu a smrt? (8)

Apel na porodnost

Pape? Franti?ek se znepokojením sleduje "pokles porodnosti" v r?zných zemích a z r?zných d?vod?: "zběsilý ?ivotní rytmus", "obavy o budoucnost", "nedostatek pracovních záruk a sociální ochrany", "sociální modely", v nich? p?evládá honba za ziskem, a nikoli za vztahy. Podle pape?e je "naléhavě zapot?ebí" "p?esvěd?ené podpory" vě?ících a ob?anské spole?nosti pro "touhu" mladých lidí plodit nové děti, aby budoucnost mohla být "poznamenána úsměvem malých chlapc? a dívek, kte?í p?ijdou zaplnit nyní p?íli? mnoho prázdných kolébek". (9)

Za úctu k vězň?m, d?stojné podmínky, zru?ení trestu smrti

Franti?ek dále vybízí k "hmatatelným znamením naděje" pro vězně. Navrhuje vládám "formy amnestie nebo prominutí trestu" a také "cesty k opětovnému za?lenění do spole?nosti". P?edev?ím v?ak pape? vyzývá k "d?stojným podmínkám pro vězněné osoby, dodr?ování lidských práv" a "zru?ení trestu smrti". (10) Aby vězň?m nabídl konkrétní znamení blízkosti, pape? sám otev?e v jednom z vězení Svatou bránu.

Naděje pro nemocné a podnět pro mladé lidi: "Nem??eme je nechat na holi?kách".

Znamení naděje pat?í také nemocným, a? u? doma nebo v nemocnici: "Pé?e o ně je hymnem lidské d?stojnosti". (11) Naději pot?ebují také mladí lidé, kte?í tak ?asto vidí, jak se "jejich sny rozpadají". 

Iluze drog, riziko provinění a honba za pomíjivostí v nich vyvolávají zmatek více ne? v ostatních a zakrývají krásu a smysl ?ivota, co? zp?sobuje, ?e sklouzávají do temných propastí a tla?í je k sebedestruktivním ?in?m. (12)

"Nem??eme je zklamat," ?íká Franti?ek.

Ne p?edsudk?m a uzavírání se p?ed migranty

Pape? znovu ?ádá, aby o?ekávání migrant? "nebyla ma?ena p?edsudky a uzavíráním se". 

Mnoha vyhnanc?m, uprchlík?m a vysídlenc?m, které kontroverzní mezinárodní události nutí k útěku, aby se vyhnuli válkám, násilí a diskriminaci, je t?eba zaru?it bezpe?í a p?ístup k práci a vzdělání, co? jsou nezbytné nástroje pro jejich za?lenění do nového spole?enského kontextu. (13)

Po?et chudých lidí na světě je pobu?ující.

Pape? v bule nezapomíná na mnoho starých lidí, kte?í za?ívají osamělost a opu?těnost. Nezapomíná ani na "miliardy" chudých lidí, kte?í "nemají základní ?ivotní pot?eby" a "trpí vylou?ením a lhostejností". Podle Franti?ka je "skandální", ?e chudí tvo?í vět?inu obyvatelstva světa "obda?eného obrovskými zdroji, z velké ?ásti ur?enými na zbrojení". (15) Následně vyzývá k p?ílivu ?tědrosti od těch, kdo mají bohatství, a znovu vyzývá k zalo?ení "světového fondu, který by za peníze ur?ené na vojenské výdaje kone?ně odstranil hlad". (16)

Odpu?tění dluh? chudých zemí

Dal?í výzva je adresována bohat?ím zemím, aby se "rozhodly odpustit dluhy zemím, které by je nikdy nemohly splatit". "Je to otázka spravedlnosti," pí?e pape? Franti?ek, "kterou dnes je?tě zhor?uje nová forma nespravedlnosti", jako je "ekologický dluh", zejména mezi Severem a Jihem. (16)

Svědectví mu?edník?

V bule k Jubileu pape? vyzývá k pohledu na svědectví mu?edník?, kte?í pat?í k r?zným k?es?anským tradicím, a vyjad?uje p?ání, aby během Svatého roku "nechyběla ekumenická oslava". (20)

Význam zpovědi a slu?ba misioná?? milosrdenství

Franti?ek dále hovo?í o svátosti pokání a oznamuje pokra?ování slu?by Misioná?? milosrdenství, která byla zavedena během mimo?ádného jubilea. ?ádá biskupy, aby je vyslali do míst, kde je "naděje vystavena zkou?ce" nebo kde je "po?lapávána d?stojnost osoby". (23)

Pozvání východním a pravoslavným církvím

Pape? adresuje "zvlá?tní pozvání" vě?ícím východních církví, kte?í "pro svou věrnost Kristu a církvi tolik trpěli, ?asto a? za cenu smrti". Tito brat?i "se musí cítit zvlá?tě vítáni v tomto ?ímě, který je Matkou i pro ně". Myslí také na pravoslavné bratry a sestry, kte?í ji? pro?ívají "pou? k?í?ové cesty" a jsou nuceni opustit svou vlast kv?li násilí a nestabilitě.

Modlitební zastavení u mariánských svatyní

Franti?ek také vyzývá poutníky mí?ící do ?íma, aby se pomodlili v mariánských svatyních a vzývali Mariinu ochranu, aby tak "zakusili blízkost nejlaskavěj?í z matek, která nikdy neopou?tí své děti". (24)