Pape?: V rámci Jubilea zru?te nebo sni?te zahrani?ní dluhy chud?ch zemí
Gianluca Biccini - Vatikán
?Odvá?ná a kreativní nová mezinárodní finan?ní architektura“, která by v perspektivě jubilea roku 2025 vedla k moratoriu na zahrani?ní dluhy nejchud?ích zemí. O to znovu po?ádal pape? Franti?ek, který ve st?edu 5. ?ervna p?ijal ú?astníky seminá?e ??e?ení dluhové krize na globálním Jihu“, který uspo?ádala Pape?ská akademie věd. Doprovázel je kardinál kanclé? Peter Kodwo Appiah Turkson, organizátor dialogu o realizaci politik zamě?ených na ?e?ení problému mezinárodního zadlu?ení, které trápí mnoho zemí globálního Jihu, co? znamená miliony rodin a jednotlivc?.
Pape? vysvětlil, ?e není dobrá ?jakákoli forma financování“, ale pouze ta, která zahrnuje ?sdílení odpovědnosti“ mezi těmi, kdo pomoc p?ijímají, a těmi, kdo ji poskytují. Proto?e, jak dodal, prospěch, který mohou tyto p?j?ky p?inést, závisí na jejich podmínkách, zp?sobu vyu?ití a kontextu, v něm? se ?e?í p?ípadné hospodá?ské a finan?ní krize. Koneckonc?, vyzval Franti?ek, ?po ?patně ?ízené globalizaci, pandemiích a válkách nyní ?elíme dluhové krizi, která postihuje p?edev?ím země globálního Jihu, vyvolává bídu a utrpení a p?ipravuje miliony lidí o mo?nost d?stojné budoucnosti.
Strádání neslu?itelné s lidskou d?stojností
Jeliko? ?ádná vláda nem??e morálně akceptovat, ?e její vlastní národ ?trpí strádáním neslu?itelným s lidskou d?stojností“, pova?uje pape? za nezbytné ?vytvo?ení nadnárodního mechanismu zalo?eného na solidaritě a harmonii mezi národy, který by zohlednil globální význam problému a jeho ekonomické, finan?ní a sociální d?sledky“, aby se p?eru?il za?arovaný kruh financování, který se stává dluhem. Podle ?ímského biskupa by navíc neexistence kompenza?ních mechanism? up?ednostňovala ono ?ka?dý sám za sebe“, v něm? ?prohrávají v?dy ti nejslab?í“.
Sociální nauka církve je ?kompasem“
Pape? Bergoglio tedy v návaznosti na magisterium svých p?edch?dc? znovu zd?raznil pot?ebu ?e?ení inspirovaných zásadami spravedlnosti a solidarity, jednání v dobré ví?e a v pravdě a dodr?ování mezinárodního kodexu chování s normami etické hodnoty, které chrání vyjednávání. Nap?íklad p?ed pouhými dvěma dny p?i setkání s ú?astníky ?Dialog? za integrálně udr?itelné finance“, které podporuje nadace Centesimus annus pro pontifice, nazna?il v sociálním magisteriu církve kompas pro etickou reformu v ekonomické a finan?ní oblasti. Dne?ní ráno naopak znovu o?ivil p?ání svatého Jana Pavla II. s ohledem na Svatý rok 2000 obsa?ené v apo?tolském listě Tertio millennio adveniente (10. listopadu 1994) v rámci p?ípravy na Velké jubileum a znovu p?edlo?ené o pět let později, těsně p?ed otev?ením Svaté brány, p?i generální audienci 3. listopadu 1999. Také proto, zd?raznil v této souvislosti Franti?ek, ?e odpou?tění dluh? v jubilejním roce je tradicí ?idovského lidu. Pape? Wojty?a se navíc domníval, ?e otázka zahrani?ních dluh? ?nemá pouze ekonomickou povahu“, ale dotýká se ?základních etických princip?“, a navrhl, aby ?na?la místo v mezinárodním právu“, a vyzdvihl Svatý rok jako vhodnou p?íle?itost pro gesta dobré v?le, jako je zru?ení ?dluh? nebo alespoň jejich sní?ení“.
Zahrani?ní dluh a ekologický dluh – dvě strany té?e mince
Franti?ek, který zopakoval tuto výzvu definovanou jako ?prorockou“ a ?dnes naléhavěj?í ne? kdy jindy“, p?i?em? měl na paměti, ?e ekologický dluh a zahrani?ní dluh jsou dvě strany té?e mince, která zatě?uje hypotékou budoucnost, vyzval k tomu, aby Jubileum 2025 otev?elo na?e mysli a srdce ?k rozvázání uzl? těchto pout, která dusí p?ítomnost, ani? bychom zapomínali, ?e jsme pouze správci a opatrovníky“. Je to zkrátka nová výzva ke spole?nému snění a jednání p?i odpovědném budování spole?ného domova s vědomím, ?e ?nikdo jej nem??e obývat s ?istým svědomím, kdy? ví“, ?e je obklopen ?zástupy hladových brat?í a sester, pono?ených do sociálního vylou?ení a zranitelnosti“. A co víc: ?Dovolit, aby se to dělo, je lidský h?ích,“ uzav?el pape? Bergoglio, a ?i kdy? ?lověk nemá víru, je to sociální h?ích“.
