³Õ²¹³Ù¾±°ì¨¢²Ôsk? archiv¨¢? a knihovn¨ªk: Apo?tolsk¨¢ knihovna je stalet¨¦ d¨§dictv¨ª p?¨ªstupn¨¦ v?em
Amedeo Lomonaco - Vatikán
?Conservata et Perlecta Aliis Tradere. Knihovny v dialogu¡°. To je téma setkání konaného ve Vatikánu od 14. do 16. listopadu, kterého se ú?astní zástupci hlavních národních knihoven. Je to p?íle?itost k diskusi a zamy?lení nad výzvami, které rychlé zm¨§ny na?í doby kladou také na instituce, je? se zavázaly podporovat kulturní d¨§dictví. Na p?íprav¨§ tohoto setkání se podílel i monsignor V. Angelo Zani, archivá? a knihovník Svaté ?ímské církve, který zd?raz¨¾uje, ?e cílem je ?vým¨§na zku?eností a sdílení nejvýznamn¨§j?ích iniciativ¡°.
Setkání naplánované ve Vatikánu na 14. a? 16. listopadu je p?íle?itostí k setkání významných institucí. Jak vznikla my?lenka této iniciativy? Jak lze v dne?ní dob¨§ uchovávat a p?edávat znalosti?
My?lenka vychází z mandátu, který mi dal pape? Franti?ek, kdy? m¨§ po?ádal, abych sem p?i?el jako archivá? a knihovník, a dodal toto sloveso: musíme se sna?it o v¨§t?í otev?enost. Sna?il jsem se tedy pochopit, co to znamená otev?ít archiv nebo knihovnu. B¨§hem t¨§chto dvou let jsme nad tím dlouze uva?ovali. Jsme ji? sou?ástí celosv¨§tové sít¨§ knihoven. Tato setkání jsou v?ak velmi formální a byrokratická. Pot?ebujeme se naopak p?iblí?it a dotknout se klí?ových uzl? t¨§chto institucí. Proto nás napadlo pozvat zástupce nejvýznamn¨§j?ích knihoven sv¨§ta, asi 25 delegací, práv¨§ proto, abychom s nimi diskutovali o probíhajících zm¨§nách. Máme jedine?né historické d¨§dictví. Na?e knihovna není jen univerzitní nebo státní knihovnou. Obvykle existují státní knihovny, my mám¨§ n¨§co od ka?dého druhu knihovny¡Na?í zvlá?tností je p?edev?ím bohatství staletého d¨§dictví, které máme a které musíme v tomto smyslu zp?ístupnit a otev?ít. Cílem je práv¨§ spole?ná reflexe, navázání dialogu s institucemi v¨§t?ími, ne? je ta na?e. N¨§které jsou nám podobné, jiné se li?í. A p?edev?ím naslouchat, vym¨§¨¾ovat si zku?enosti a sdílet to, co jsou nejvýznamn¨§j?í iniciativy realizované jednotlivými institucemi v konkrétních oblastech. To je do jisté míry cílem a toto setkání jsme p?ipravili po vyty?ení témat, která jsou nám nejbli??í. S t¨§mito p?edstaviteli jsme v kontaktu ji? n¨§kolik m¨§síc?: uskute?nili jsme n¨§kolik setkání na dálku prost?ednictvím platformy Zoom a zájem v?ech je velký; zejména v souvislosti s touto výzvou vyhlá?enou knihovnou, jako je ta na?e, která se zrodila v srdci renesance, ale která stále musí ?elit velkým výzvám dne?ka.
Na tento první den setkání je také naplánován koncert za mír libanonského klavíristy Omara Harfouka. Je to p?íle?itost, jak d?razn¨§ o?ivit poselství, které spojuje celý sv¨§t kultury bez hranic a bariér.
Tento um¨§lec, se kterým jsme se setkali, je p?vodem Libanonec a o?enil se s Ukrajinkou. Pochází z Libanonu, zem¨§ dramaticky poznamenané válkou. Jeho rodina musela zemi opustit, on sám je emigrantem, který ji? mnoho let ?ije v Pa?í?i, kde vykonává svou um¨§leckou profesi. O?enil se s Ukrajinkou. A tak pro?ívají drama války a násilí, které dnes vidíme, na vlastní k??i. Tento um¨§lec slo?il dílo o míru, proto?e se cítí být jeho nositelem, sv¨§dkem míru a univerzálního bratrství. Tuto skladbu ji? p?edvedl v OSN a také v UNESCO a po?ádal, aby ji mohl p?edvést ve Vatikánu jako poctu Svatému otci, práv¨§ proto, ?e pape? trvá na pot?eb¨§ míru. A tak jsme vid¨§li, ?e je to vhodná p?íle?itost, aby p?ijel do Vatikánu v dob¨§, kdy se setkáváme se sv¨§tovými knihovnami, které jsou d¨§dictvím lidstva. A v tomto d¨§dictví jsou popsány problémy konflikt?, válek, ale také pokusy o budování míru. Tak?e v tomto smyslu je to opravdu vzácný kámen, který chceme umístit do t¨§chto velmi zajímavých dn?.
Vstupme do tohoto d¨§dictví lidstva, kterým jsou knihovny. Kdy? se podíváme na zm¨§ny, které se odehrávají v na?í dob¨§, jaké jsou hlavní výzvy pro instituce zako?en¨§né v historii, jako jsou knihovny?
Identifikujeme t?i: jednou z nich je, jak dnes koncipovat a realizovat knihovní sbírky, jak spravovat prostory pro uchovávání a strategie r?stu, jak dnes budovat knihovnu se systémy a aktivitami, které up?ednost¨¾ují p?ímé a vzdálené konzultace. Vezm¨§me v úvahu, ?e k nám ro?n¨§ p?ijí?dí asi 6 000 v¨§dc? a badatel?. Tak?e se p?edev?ím musíte podívat, jak dnes knihovnu reorganizovat. Druhá výzva se týká vyu?ití nových technologií a komunika?ních strategií ve slu?bách knihoven. Máme elektronizaci, máme digitalizaci, nové platformy v?etn¨§ digitálních sbírek, archiv? pro uchovávání. Pak je tu velká výzva um¨§lé inteligence: jak ji lze spojit s místem, jako je to na?e, které má za sebou historii. T?etí výzva se týká kulturní politiky a zam¨§?ení studia. Knihovna je výzkumný ústav, a ne pouhá sbírka knihovních text?: musí být integrována, musí být uvedena do dialogu s dne?ními výzvami. Pot?ebujeme proto celkovou strategickou politiku, která by toto d¨§dictví lidstva vyu?ívala.
Jakou roli by m¨§la Vatikánská knihovna hrát ve srovnání s knihovnami po celém sv¨§t¨§?
Vzpomínám si na text o zalo?ení Vatikánské apo?tolské knihovny Mikulá?em V. (jsme v roce 1451). Pape? tehdy ?ekl: ?máme zde tyto svazky, které chceme zp?ístupnit u?enc?m¡°. Ale také si vzpomínám, ?e tuto koncepci p?ipomn¨§l Benedikt XVI., kdy? sem p?i?el a ?ekl: toto není jen místo pro teology nebo filozofy, ale je to místo, kde musíme shroma??ovat ve?keré v¨§d¨§ní. A skute?n¨§ zde máme texty o filozofii, právu, um¨§ní, hudb¨§, humanitních v¨§dách, astrologii atd. Není to jen nábo?enská knihovna, ale je to knihovna, jak ?íká Benedikt XVI., o ?lov¨§ku, tedy o v?em, co lidstvo hledá, vyjad?uje a pou?ívá. V tomto smyslu musíme skute?n¨§ stopovat v pokladech, které máme, i v t¨§ch, které stále p?icházejí - neuchováváme jen v¨§ci minulosti, musíme shroma??ovat i v¨§ci dne?ka - nábo?enské aspekty, kulturní aspekty, sociální aspekty. Knihovna je p?edev?ím místem dialogu mezi r?znými p?íslu?nostmi: p?icházejí sem lidé, nejen k?es?ané, katolíci, ale i muslimové, ?idé a nev¨§?ící, proto?e cht¨§jí konfrontovat d¨§dictví lidstva, minulost i sou?asnost.
Kdy? u? mluvíme o minulosti a sou?asnosti, jak by vypadal sv¨§t bez knihoven?
³§±¹¨§³Ù bez knihoven by byl jako kultura bez ko?en?. Kultura, která by ne?erpala z ko?en? minulosti, by pak byla sochou, která nemá základnu. A skute?nost, která nemá základnu, nestojí. Tak?e opravdu na nás také velmi zap?sobilo, ?e v¨§dci, kte?í sem p?icházejí, jsou stále mlad?í a mlad?í. Dochází ke sni?ování v¨§ku, a to je velmi zajímavé, proto?e chceme být k dispozici zejména mlad?ím generacím, abychom jim pomohli znovu sledovat d¨§jiny, jak ?íká pape? Franti?ek. Znovu promý?let, sledovat, poznávat a o?i??ovat d¨§jiny. To je základ, který nám pomáhá být ob?any, kte?í jsou lidmi kultury s aspiracemi na budoucnost v kontextu dne?ní doby, která je celá o budoucnosti. Ale pozor: budoucnost je nevyvá?ená, pokud chybí historické ko?eny.
