Kardinál Parolin: Zastavte konflikt na Ukrajině dříve, než dojde k nenapravitelnému
Salvatore Cernuzio
Žádný komentář Svatého stolce k rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na izraelského premiéra Netanjahua za válečné zločiny; naopak důrazná výzva ve světle eskalace napětí na Ukrajině k zastavení konfliktu před tím, než nebude nápravy. Dále pak komentář k papežovým slovům, aby se vyšetřilo, zda lze dění v Gaze, kde počet obětí přesáhl 44 000, konfigurovat jako „genocidu“: „Papež zopakoval postoj Svatého stolce“. Státní sekretář kardinál Pietro Parolin odpovídal na otázky týkající se současného konfliktu novinářům, kteří se s ním setkali dnes, 22. listopadu, na římské univerzitě Lumsa u příležitosti prezentace knihy Matthewa Fforda o pastoraci osamělých lidí.
K zatykači na Netanjahua kardinál Parolin vysvětlil, že Svatý stolec „vzal na vědomí, co se stalo“, a zopakoval, že to, co Svatý stolec „znepokojuje a zajímá, je, aby válka brzy skončila“. Stejné obavy se týkají také Ukrajiny poté, co byly na ruské území odpáleny rakety britské a americké výroby a prezident Vladimir Putin pohrozil konfliktem, který by se mohl rozšířit do celosvětového měřítka. „Zastavme se nyní, dokud je čas, protože se neví, kam tato eskalace povede!“ vyzval kardinál Parolin a učinil ze sebe „tlumočníka papežových myšlenek a obav“. „V určitém okamžiku už nebudeme vědět, jak případný vývoj této situace kontrolovat,“ dodal. „Zastavme se, než dojde k nenapravitelnému“.
Pro státního sekretáře je „tento vývoj jistě velmi znepokojivý, protože nevíme, kam by mohl vést“. Svatý stolec nadále stojí nablízku „sužované“ Ukrajině a pokračuje v diplomatické akci na výměnu zajatců a návrat ukrajinských dětí násilně odvlečených do Ruska. Žádné aktuální informace v této věci v tuto chvíli nejsou, ale „z naší strany existuje vůle pokračovat“, zopakoval kardinál Parolin: „Vždy se tak dělo pro dobro samotné iniciativy, ale také proto, aby se připravila půda pro jednání.“
Kardinál Parolin se nevyhnul ani komentáři slov papeže Františka obsažených v knize vydané k jubileu, v níž vyzval k vyšetřování, které by určilo, zda situace v Gaze spadá do „odborné definice“ genocidy formulované právníky a mezinárodními orgány. Podle státního sekretáře papež neudělal nic víc, než že zopakoval „postoj Svatého stolce“, totiž že „tyto věci je třeba prozkoumat, protože existují technická kritéria pro vymezení pojmu genocida“. Také v otázce antisemitismu kardinál připomněl, že „postoj Svatého stolce je jasný“: „Vždy jsme ho odsuzovali a budeme ho odsuzovat i nadále a budeme se snažit vytvořit podmínky, aby mohl být veden zásadní boj proti tomuto jevu“.
Na závěr svého vystoupení byl kardinál Parolin dotázán na dopoledne zveřejněné údaje Italského statistického úřadu (Istat) o poklesu církevních sňatků v Itálii oproti téměř 50% nárůstu civilních sňatků. Podle státního sekretáře je „tento problém součástí obecnější situace ztráty víry v naší společnosti, náboženské lhostejnosti. Dokonce i moment, který byl dosud společenský, ale považovaný za posvátný, již není vnímán v tomto rozměru. Dochází k deinstitucionalizaci manželství, která se týká nejen náboženského, ale i občanského slavení“.
Kardinál hovořil o rodině a jejím „úpadku“ také kvůli „přízraku“ osamělosti, který se dnes vznáší v Evropě, v Aula Magna římské univerzity Lumsa, kde představil esej Matthewa Fforda, profesora dějin anglické kultury na téže univerzitě. Text, který je podle něj součástí pastorace osamělosti zaměřené na „rozvoj křesťanského svědectví v reakci na rostoucí pandemii izolace a osamělosti v západních společnostech“. Příčina, napsal autor a kardinál Parolin to posléze zopakoval, spočívá „především v úpadku křesťanské kultury“. Kardinál citoval údaje z průzkumů v Evropě i ve světě, podle nichž se miliony dospělých cítí osaměle, i když jsou rodiči, a jejich hlavním společníkem je televize.
K tématu osamělosti pak kardinál Parolin připomněl úvahy dvou posledních papežů. Benedikta XVI., který v první řadě poznamenal, „že v zemích s vysokým hospodářským rozvojem u vzniku nových forem duševní nemoci odborníci rozpoznávají také negativní dopad krize morálních hodnot“. A pak Františka, který v Evropském parlamentu v roce 2014 potvrdil: „Jednou z nemocí, kterou dnes v Evropě vidím nejrozšířenější, je osamělost, charakteristická pro lidi bez vazeb. Vidíme ji zejména u starších lidí, často ponechaných svému osudu, a také u mladých lidí“. Zahájení pastorace osamělosti, zdůraznil kardinál Parolin, „je plně v souladu s Františkovým magisteriem“, „které se vyznačuje velkým důrazem na milosrdenství“. A „přijít na pomoc těm, kdo jsou osamělí“, uzavřel, je jistě „aktem milosrdenství“.
