Kardinál Parolin: ?Nepoddávejme se nevyhnutelnosti války“
Andrea Tornielli, Vatikán
"Nesmíme se poddat nevyhnutelnosti války! Up?ímně doufám, ?e tento smutný den, tisící od za?átku rozsáhlé války proti Ukrajině, vyvolá ve v?ech a zejména v těch, kte?í mohou zastavit probíhající krveprolití, impuls k odpovědnosti." Uvedl to kardinál Pietro Parolin v rozhovoru pro vatikánská média v p?edve?er svého odjezdu na zasedání skupiny G20 v Brazílii. Vatikánský státní sekretá? nav?tívil Ukrajinu ji? loni v ?ervenci, kdy nav?tívil Lvov, Oděsu a Kyjev.
Jaký je Vá? pocit p?i této p?íle?itosti?
M??e to být pouze hluboký smutek, proto?e si nelze zvyknout nebo z?stat lhostejný ke zprávám, které k nám denně p?icházejí a hovo?í o smrti a ni?ení. Ukrajina je zemí, která jeyla napadena a mu?ena, která je svědkem obětí celých generací mu??, mladých i starých, odtr?ených od studia, práce a rodiny, aby byli posláni na frontu; pro?ívá drama těch, kte?í vidí své blízké umírat pod bombami nebo pod údery bezpilotních letadel; vidí utrpení těch, kte?í kv?li válce p?i?li o domov nebo ?ijí ve velmi nejistých podmínkách.
Co m??eme udělat my, abychom Ukrajině pomohli?
P?edev?ím se jako vě?ící k?es?ané m??eme a musíme modlit. Prosit Boha, aby obrátil srdce ?v?dc? války“. Musíme i nadále prosit o p?ímluvu Panny Marie, Matky zvlá?tě uctívané v těch zemích, které p?ed mnoha staletími p?ijaly k?est. Za druhé se m??eme sna?it nikdy neselhávat v solidaritě s těmi, kdo trpí, kdo pot?ebují pé?i, kdo trpí zimou, kdo mají nouzi o v?echno. Církev na Ukrajině dělá tolik pro obyvatelstvo tím, ?e den za dnem sdílí osud země, která je ve válce. Za t?etí, m??eme dát zaznít svému hlasu jako spole?enství, jako lid, abychom ?ádali o mír. M??eme dát zaznít svému volání, po?adovat, aby ?ádosti o mír byly vysly?eny, vzaty v úvahu. M??eme ?íci své ne válce, ?íleným závod?m ve zbrojení, které pape? Franti?ek stále odsuzuje. Pocit bezmoci tvá?í v tvá? tomu, co se děje, je pochopitelný, ale je?tě více platí, ?e spole?ně, jako jedna lidská rodina, m??eme udělat mnoho.
Co je dnes pot?eba udělat, aby se alespoň zastavil h?mot zbraní?
Je správné ?íci ?alespoň zastavit h?mot zbraní“. Proto?e vyjednání spravedlivého míru vy?aduje ?as, zatímco p?ímě?í sdílené v?emi stranami - umo?něné p?edev?ím Ruskem, které konflikt zahájilo a které by mělo agresi zastavit - by se mohlo uskute?nit i během několika hodin, kdyby se to jen chtělo. Jak Svatý otec ?asto opakuje, pot?ebujeme lidi, kte?í vsadí na mír, a ne na válku, lidi, kte?í si uvědomují obrovskou odpovědnost, kterou p?edstavuje pokra?ování konfliktu se zlověstnými d?sledky nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu a celý svět. Jde o válku, která nás m??e zavléci do jaderné konfrontace, tedy k propasti. Svatý stolec se sna?í dělat v?e, co je v jeho silách, udr?ovat kanály dialogu se v?emi, ale ?lověk má pocit, ?e jsme se vrátili v dějinách zpět. Zdá se, ?e diplomatické jednání, trpělivost dialogu a kreativita vyjednávání se vytratily, jsou to dědictví minulosti. A doplácejí na to nevinné oběti. Válka krade budoucnost generacím dětí a mladých lidí, vytvá?í rozpory, podněcuje nenávist. Jak moc pot?ebujeme státníky s prozíravým pohledem, schopné odvá?ných gest pokory, schopné myslet na dobro svých národ?. P?ed ?ty?iceti lety byla v ?ímě podepsána mírová smlouva mezi Argentinou a Chile, která za zprost?edkování Svatého stolce vy?e?ila spor o kanál Beagle. Několik let p?edtím se obě země ocitly na prahu války a jejich armády ji? byly mobilizovány. Díky Bohu se v?e zastavilo: mnoho ?ivot? bylo u?et?eno, mnoha slzám bylo zabráněno. Pro? není mo?né najít tohoto ducha znovu dnes, v srdci Evropy?
Myslíte si, ?e je dnes prostor pro vyjednávání?
I kdy? signály nejsou pozitivní, vyjednávání je v?dy mo?né a také ?ádoucí pro v?echny, kdo si vá?í posvátnosti lidského ?ivota. Vyjednávání není projevem slabosti, ale odvahy. ?Poctivé vyjednávání“ a ??estné kompromisy“, a zde odkazuji na slova pape?e Franti?ka p?i jeho nedávné cestě do Lucemburska a Belgie, tedy dialog, je cestou, po které by měli jít ti, kdo mají v rukou osudy národ?, dialogem, který je mo?ný pouze tehdy, kdy? mezi stranami panuje minimální d?věra. A to vy?aduje dobrou v?li v?ech. Pokud jeden druhému ned?vě?uje alespoň v minimální mí?e a pokud nejedná up?ímně, z?stává v?e zablokováno. A tak na Ukrajině, ve Svaté zemi, stejně jako v mnoha jiných oblastech světa, lidé nadále bojují a umírají. Nem??eme se poddat nevyhnutelnosti války! Up?ímně doufám, ?e tento smutný den, tisící od vypuknutí vojenské agrese proti Ukrajině, vyvolá ve v?ech, a zejména v těch, kte?í mohou zastavit probíhající krveprolití, impuls k odpovědnosti.