Kardinál Parolin: Zastavte konflikt na Ukrajině d?íve, ne? dojde k nenapravitelnému
Salvatore Cernuzio
?ádný komentá? Svatého stolce k rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatyka? na izraelského premiéra Netanjahua za vále?né zlo?iny; naopak d?razná výzva ve světle eskalace napětí na Ukrajině k zastavení konfliktu p?ed tím, ne? nebude nápravy. Dále pak komentá? k pape?ovým slov?m, aby se vy?et?ilo, zda lze dění v Gaze, kde po?et obětí p?esáhl 44 000, konfigurovat jako ?genocidu“: ?Pape? zopakoval postoj Svatého stolce“. Státní sekretá? kardinál Pietro Parolin odpovídal na otázky týkající se sou?asného konfliktu noviná??m, kte?í se s ním setkali dnes, 22. listopadu, na ?ímské univerzitě Lumsa u p?íle?itosti prezentace knihy Matthewa Fforda o pastoraci osamělých lidí.
K zatyka?i na Netanjahua kardinál Parolin vysvětlil, ?e Svatý stolec ?vzal na vědomí, co se stalo“, a zopakoval, ?e to, co Svatý stolec ?znepokojuje a zajímá, je, aby válka brzy skon?ila“. Stejné obavy se týkají také Ukrajiny poté, co byly na ruské území odpáleny rakety britské a americké výroby a prezident Vladimir Putin pohrozil konfliktem, který by se mohl roz?í?it do celosvětového mě?ítka. ?Zastavme se nyní, dokud je ?as, proto?e se neví, kam tato eskalace povede!“ vyzval kardinál Parolin a u?inil ze sebe ?tlumo?níka pape?ových my?lenek a obav“. ?V ur?itém okam?iku u? nebudeme vědět, jak p?ípadný vývoj této situace kontrolovat,“ dodal. ?Zastavme se, ne? dojde k nenapravitelnému“.
Pro státního sekretá?e je ?tento vývoj jistě velmi znepokojivý, proto?e nevíme, kam by mohl vést“. Svatý stolec nadále stojí nablízku ?su?ované“ Ukrajině a pokra?uje v diplomatické akci na výměnu zajatc? a návrat ukrajinských dětí násilně odvle?ených do Ruska. ?ádné aktuální informace v této věci v tuto chvíli nejsou, ale ?z na?í strany existuje v?le pokra?ovat“, zopakoval kardinál Parolin: ?V?dy se tak dělo pro dobro samotné iniciativy, ale také proto, aby se p?ipravila p?da pro jednání.“
Kardinál Parolin se nevyhnul ani komentá?i slov pape?e Franti?ka obsa?ených v knize vydané k jubileu, v ní? vyzval k vy?et?ování, které by ur?ilo, zda situace v Gaze spadá do ?odborné definice“ genocidy formulované právníky a mezinárodními orgány. Podle státního sekretá?e pape? neudělal nic víc, ne? ?e zopakoval ?postoj Svatého stolce“, toti? ?e ?tyto věci je t?eba prozkoumat, proto?e existují technická kritéria pro vymezení pojmu genocida“. Také v otázce antisemitismu kardinál p?ipomněl, ?e ?postoj Svatého stolce je jasný“: ?V?dy jsme ho odsuzovali a budeme ho odsuzovat i nadále a budeme se sna?it vytvo?it podmínky, aby mohl být veden zásadní boj proti tomuto jevu“.
Na závěr svého vystoupení byl kardinál Parolin dotázán na dopoledne zve?ejněné údaje Italského statistického ú?adu (Istat) o poklesu církevních sňatk? v Itálii oproti témě? 50% nár?stu civilních sňatk?. Podle státního sekretá?e je ?tento problém sou?ástí obecněj?í situace ztráty víry v na?í spole?nosti, nábo?enské lhostejnosti. Dokonce i moment, který byl dosud spole?enský, ale pova?ovaný za posvátný, ji? není vnímán v tomto rozměru. Dochází k deinstitucionalizaci man?elství, která se týká nejen nábo?enského, ale i ob?anského slavení“.
Kardinál hovo?il o rodině a jejím ?úpadku“ také kv?li ?p?ízraku“ osamělosti, který se dnes vzná?í v Evropě, v Aula Magna ?ímské univerzity Lumsa, kde p?edstavil esej Matthewa Fforda, profesora dějin anglické kultury na té?e univerzitě. Text, který je podle něj sou?ástí pastorace osamělosti zamě?ené na ?rozvoj k?es?anského svědectví v reakci na rostoucí pandemii izolace a osamělosti v západních spole?nostech“. P?í?ina, napsal autor a kardinál Parolin to posléze zopakoval, spo?ívá ?p?edev?ím v úpadku k?es?anské kultury“. Kardinál citoval údaje z pr?zkum? v Evropě i ve světě, podle nich? se miliony dospělých cítí osaměle, i kdy? jsou rodi?i, a jejich hlavním spole?níkem je televize.
K tématu osamělosti pak kardinál Parolin p?ipomněl úvahy dvou posledních pape??. Benedikta XVI., který v první ?adě poznamenal, ??e v zemích s vysokým hospodá?ským rozvojem u vzniku nových forem du?evní nemoci odborníci rozpoznávají také negativní dopad krize morálních hodnot“. A pak Franti?ka, který v Evropském parlamentu v roce 2014 potvrdil: ?Jednou z nemocí, kterou dnes v Evropě vidím nejroz?í?eněj?í, je osamělost, charakteristická pro lidi bez vazeb. Vidíme ji zejména u star?ích lidí, ?asto ponechaných svému osudu, a také u mladých lidí“. Zahájení pastorace osamělosti, zd?raznil kardinál Parolin, ?je plně v souladu s Franti?kovým magisteriem“, ?které se vyzna?uje velkým d?razem na milosrdenství“. A ?p?ijít na pomoc těm, kdo jsou osamělí“, uzav?el, je jistě ?aktem milosrdenství“.
