蜜桃交友

Andrea Tornielli

Dokument, o kterém dnes synoda hlasovala, je etapou cesty, která za膷ala Druhým vatikánským koncilem, pokra膷uje a vy啪aduje, aby byla konkrétn臎 pro啪ívána na v拧ech úrovních církví. Je to uv臎dom臎ní si, 啪e synodalita je zp暖sob, jak 啪ít a sv臎d膷it o spole膷enství. Církev není firma nebo strana, biskupové nejsou 鈥瀙refekty鈥� 艠íma, laici nejsou pouhými vykonavateli klerikálních rozhodnutí a sm臎rnic. Církev je lid. Lid Bo啪í, který krá膷í spole膷n臎: d暖vod její existence nespo膷ívá v 艡ízení struktur, byrokracie nebo moci. Nespo膷ívá ani v dobývání a obran臎 vlastního prostoru ve sv臎t臎. Jediným d暖vodem její existence je umo啪nit setkání s Kristem dnes, na ka啪dém míst臎, kde 啪eny a mu啪i na拧í doby 啪ijí, pracují, radují se, trpí.

Existuje tedy zp暖sob pro啪ívání vztah暖 a vazeb, který je naprosto svébytný a evangelijní. Zp暖sob, jeho啪 st艡edobodem je slu啪ba, jak ji u膷il Je啪í拧. Existuje konkrétní zp暖sob rozhodování, plánování, jednání, který je sám o sob臎 sv臎dectvím, zvlá拧t臎 v dob臎, jako je ta na拧e, charakterizované rozd臎lením, nenávistí, násilím, p艡etvá艡kou.

沤ít synodalitu tedy znamená u膷init krok k plnému uskute膷n臎ní koncilu. Znamená to brát vá啪n臎 originalitu - ve smyslu zakotvení v po膷átcích - toho, 啪e jsme církví: spole膷enstvím, kde je místo pro ka啪dého a kde je ka啪dý cen臎n, spole膷enstvím h艡í拧ník暖, kterým bylo odpu拧t臎no a kte艡í zakou拧ejí Bo啪í lásku a cht臎jí ji p艡edávat v拧em.

Synoda o synodalit臎 se svými perspektivami 啪ádá mnoho, a to od ka啪dého. 沤ádá zm臎nu mentality. 沤ádá, abychom synodalitu nepova啪ovali za byrokratický úkol, který je t艡eba paternalisticky realizovat n臎jakou drobnou kosmetickou reformou. Vyzývá ke znovuobjevení touhy jít spole膷n臎 jako 啪ádoucí, a nikoliv trp臎nou modalitu se v拧emi d暖sledky, které z toho vyplývají. 沤ádá odhodit kotvy a odvá啪it se v jistot臎, 啪e Hospodin je ten, kdo vede svou církev skrze dar Ducha svatého. Vyzývá k p艡ehodnocení slu啪by autority, v膷etn臎 slu啪by Petrova nástupce. Vyzývá k v臎t拧í zodpov臎dnosti laik暖 a zejména 啪en.

Je to obraz církve, její啪 膷lenové jsou zako艡en臎ni - v míst臎, v d臎jinách, ve spole膷enství, v kontextu - a zárove艌 poutníci, tedy na cestách, hledající, misioná艡i. Církevní struktury v této nové perspektiv臎 ji啪 nep艡edstavují místo, k n臎mu啪 se laici musí scházet, ale podporu slu啪by, kterou Bo啪í lid vykonává ve sv臎t臎. Horizontem textu, který cht臎l pape啪 Franti拧ek bezprost艡edn臎 p艡edat celé církvi, je poslání podle osnovy stanovené exhortací Evangelii gaudium, aby 鈥瀋írkev vycházející鈥� nez暖stala pouhou intuicí nebo se nakonec nezredukovala na pouhé heslo, ale aby se pln臎 realizovala za p艡isp臎ní v拧ech.