Synodní brífink v pondělí sedmého ?íjna
Tiziana Campisi a Giampaolo Mattei - Vatikán
Práci synody v pondělí 7. ?íjna v Aule Pavla VI. s 351 ú?astníky ?p?edcházela modlitba a chvíle pohnuté ú?asti na bolesti lidí na Blízkém východě, kte?í trpí kv?li válce, v den, který je dnes, 7. ?íjna, dramaticky symbolický“, oznámil Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, na brífinku pro noviná?e v Tiskovém st?edisku Svatého stolce, který uvedla zástupkyně ?editele Cristiane Murrayová. Pape? - bylo p?ipomenuto během brífinku - zaslal ?v tento smutný den“ List katolík?m Blízkého východu. A p?i zahájení prací, jak informoval Ruffini, kardinál Grech p?ipomněl, ?e dne?ní den je z pape?ovy v?le ?dnem modlitby a postu“, a to v duchovní návaznosti na r??enec za mír, který byl v neděli 6. ?íjna pronesen v bazilice Santa Maria Maggiore. ?Modlitba, p?st, ale také dobro?innost,“ p?ipomněl Ruffini a informoval, ?e v aule se ujal slova kardinál almu?ník Konrad Krajewski, který vyhlásil sbírku finan?ních prost?edk? ur?ených zejména pro farnost Gaza a pro fará?e otce Gabriela Romanelliho, ?kterému pape? ka?dý den telefonuje, aby byl nablízku trpícím“.
Styl milosrdného Samaritána
Prefekt dikasteria pro komunikaci informoval, ?e kardinál Grech p?ipomněl ú?ast 9 z 21 nových kardinál?, jejich? jmenování oznámil pape? Franti?ek v neděli 6. ?íjna, na synodním shromá?dění. Jsou jimi: Luis Gerardo Cabrera Herrera, Tarcisio Isao Kikuchi, Pablo Virgilio Siongco David, Ladislav Nemet, Jaime Spengler, Ignace Bessi Dogbo, Dominique Mathieu, Roberto Repole, Timothy Peter Joseph Radcliffe.
Ruffini poté odkázal na meditaci benediktinky Ignazie Angeliniové a na zprávu kardinála generálního zpravodaje Jeana-Clauda Hollericha o modulu II Instrumentum laboris. Konkrétně ?ekl: ?Matka Ignazia nás vyzvala, abychom pro?ívali cestu synodální církve tím, ?e se necháme inspirovat stránkou evangelia o milosrdném Samaritánovi. Samaritán, jak ?ekla, se stává symbolem synodální cesty, p?ístupu, který zahrnuje pokoru a soucit“. A ?to vede církev k p?ijetí radikálně nového poslání, vedeného milosrdenstvím a autentickými vztahy“. Z toho vyplývá ?silný d?raz na konverzi nejen jednotlivc?, ale i vztah?, aby se p?e?lo k jinému modelu synodální církve“.
Jednání synodního shromá?dění
Kardinál Hollerich ?propojil úvahy o vztazích s tématem míru a nastínil strukturu modulu II, který p?edpokládá hluboké studium vztah? jako zásadní pro synodální církev,“ uvedl Ruffini. Poté zvlá?tní sekretá? synody, otec Giacomo Costa, podrobně vysvětlil pracovní metodu, kterou noviná??m na brífinku p?edstavila Sheila Piresová, tajemnice komise pro informace. Dopoledne pak pokra?ovalo synodální diskusí, která pokra?ovala také v pondělí 7. ?íjna odpoledne. ?tvrtá generální kongregace je naplánována na úterý 8. ?íjna, oznámila Piresová: ?Shromá?dění má podle ?lánku 13 jednacího ?ádu zvolit ?leny komise pro p?ípravu závěre?ného dokumentu. Poté budou p?edlo?eny zprávy jazykových komisí“. Podle modelu p?ijatého ji? v prvním týdnu se bude hlasovat o programu jednání, poté bude den pokra?ovat volnými projevy. Závěrem Piresová uvedla, ?e na st?ede?ní odpoledne jsou naplánována první dvě pastorálně teologická fóra na témata: ?Bo?í lid, subjekt misie“ a ?Úloha a autorita biskupa v synodální církvi“.
Synodální cesta v Asii
Církev musí stavět mosty a sama být mostem, proto je t?eba věnovat pozornost r?zným kulturám a nábo?enstvím, pěstovat dialog a synodalitu. Indický kardinál Oswald Gracias, arcibiskup z Bombaje, ?len ?ádné rady sekretariátu synody a také Rady kardinál?, pracovní skupiny, kterou Franti?ek z?ídil na za?átku svého pontifikátu, aby mu pomáhala p?i ?ízení církve, na brífinku k aktuálním informacím o práci druhého zasedání XVI. ?ádného generálního shromá?dění biskupské synody v Tiskovém st?edisku Svatého stolce zd?raznil, ?e pro pokrok v synodalitě se nelze obejít bez interkulturality. Dodal, ?e po II. vatikánském koncilu jsou ostatně p?ijetí a respektování druhého ?iroce zavedenými pojmy. Kardinál uvedl p?íklad synodální cesty v Asii, kde se v roce 2022 konalo shromá?dění zabývající se otázkami, o nich? se nyní jedná na synodě, a upozornil na pot?ebu obnovy pastorace. Klí?ovými body jsou spole?ná práce a spole?ná cesta. Co se tý?e respektu ke kulturám, je pro kardinála Graciase zásadní, proto?e aby bylo mo?né budovat Bo?í království v zemích, kde existují odli?né místní kultury - a ne?init proselytismus -, je t?eba si jich vá?it, nikoliv vnucovat pojmy ?i koncepty, které by nebyly pochopeny, a proto je t?eba být synodální.
Hlub?í bratrství
Na asijském kontinentu probíhala synodní setkání do roku 2023, poté se se?lo na dvě stě biskup?, kte?í diskutovali o respektu k nábo?enstvím, laických hnutích a k?estním posvěcení ka?dého jednotlivce. Pokud jde o vztahy s jinými nábo?enstvími, změnil se zp?sob, jakým se k nim vztahujeme: ?U? jim ne?íkáme jiná nábo?enství, ale sousední (blízká) nábo?enství,“ pokra?oval kardinál a zd?raznil, ?e je t?eba spolupracovat. Asij?tí biskupové rovně? upozornili na význam digitálního světa a v synodě vidí pokra?ování své práce. ?Jsem si jistý, ?e věci budou fungovat stále lépe a lépe,“ ?ekl bombajský arcibiskup, ??e bude existovat více bratrství a lásky k církvi“.
Jedna rodina
Mons. Gintaras Gru?as, p?edseda Rady evropských biskupských konferencí a arcibiskup vilniuský, se naopak pozastavil nad tím, jak synodní shromá?dění pro?ívalo den modliteb a p?stu za mír ve světě, který si p?ál pape? Franti?ek. Blízkost k těm, kdo pro?ívají utrpení a tě?kosti zp?sobené válkou, nap?íklad na Blízkém východě nebo na Ukrajině, dává na synodě zakusit, ??e jsme v?ichni jedna rodina“, vysvětlil, ?jedna rodina modlící se za mír a jednotu“. ?Vedení dialogu je na?ím posláním,“ poznamenal mons. Gru?as, který zd?raznil pot?ebu posilovat vazby mezi církvemi, zejména s těmi, které pro?ívají tě?ké ?asy.
Stále pozorněj?í naslouchání
Na synodě roste vzájemné naslouchání, poznamenala sestra Mary Teresa Barronová, p?edsedkyně Mezinárodní unie generálních p?edstavených, podle ní? se zlep?ila schopnost naslouchat jeden druhému, co? umo?ňuje lépe rozli?ovat p?esvěd?ení druhých. A naslouchání vede také k p?iblí?ení se vylou?eným, marginalizovaným. Mezinárodní unie generálních p?edstavených v rámci synodální iniciativy z?ídila od zá?í 2023 kancelá? věnovanou právě synodalitě, v ní? pracuje interkulturní tým, jeho? cílem je up?ednostňovat naslouchání a vztahy, aby bylo mo?né jejich zlep?ení. Záměrem je p?edev?ím pomáhat periferiím, zd?raznila ?eholnice, a proto se pracuje zejména na tom, jak pokra?ovat v cestě synodality v Sýrii, Libanonu, Rusku, na Ukrajině, ve Vietnamu, Myanmaru a Indonésii. Sr. Barronová dostala otázku, jaký prostor mohou mít ?eny v církvi dnes: ?Existuje mnoho mo?ností a p?íle?itostí pro vedení, ale je t?eba je prozkoumat, vyhodnotit. Zále?í také na praxi, proto?e v některých zemích mohou být ?eny v církvi vedoucími a v jiných ne, prohlásila, ale na vysvěcenou slu?bu se nehledí. A i kdy? je pravda, ?e existují ?eny, které cítí povolání ke kně?ství, týká se to ?ir?ích otázek, ne? které jsou p?edmětem této synody, jako je nap?íklad povolání Duchem svatým ke slu?bě. ?eny jsou v?ak v církvi v centru pozornosti, poznamenal kardinál Gracias a informoval, ?e na posledních t?ech poradách Rady kardinál? se diskutovalo o úloze ?en v církvi z teologického a pastora?ního hlediska. A pokud jde o téma slu?eb, charismat a povolání, monsignor Gru?as upozornil, ?e role laik? a rodin mohou být na r?zných místech naplňovány r?zně, a proto je t?eba role mu?? a ?en nále?itě ocenit.
Dialog se studijními skupinami
Následně byly polo?eny otázky týkající se studijní skupiny pro jmenování biskup? a kardinál Gracias up?esnil, ?e existují dvě skupiny zabývající se postavením biskupa, jedna se zabývá jeho rolí a druhá procesem jmenování. ?Postava biskupa je pro církev zásadní a jeho jmenování by mělo probíhat tím nejlep?ím zp?sobem,“ ?ekl kardinál a informoval, ?e obě skupiny za?aly v této oblasti, která je pro církev tak zásadní a d?le?itá, spolupracovat. Se studijními skupinami, up?esnil Ruffini, mohou ?lenové synodálního shromá?dění v ka?dém p?ípadě komunikovat a ti, kte?í si to p?ejí, mohou p?ispívat. Jde o to, uzav?el bombajský arcibiskup, ?naslouchat lidem, naslouchat a pochopit, jak zlep?it církev jako celek“.
