?ádn? proces a transparentnost
Andrea Tornielli
Z mnoha úvah, které lze na závěr ?etby dlouhého a slo?itého od?vodnění rozsudku v soudním procesu týkajícím se p?edev?ím kauzy nákupu a prodeje londýnské budovy na Sloane Avenue, p?edkládáme dvě. První se týká pr?běhu procesu, který se po dobu 86 jednání konal ve víceú?elovém sále Vatikánských muzeí: navzdory obviněním a mediálním prohlá?ením o nezaji?tění práv obhajoby je z?ejmý pravý opak. Rozhodnutí tribunálu vedeného p?edsedou Giuseppem Pignatonem se ne?ídilo po?adavky promotora spravedlnosti, p?ekvalifikovalo zlo?iny, zprostilo některé ob?alované obvinění z údajných trestných ?in?. P?edev?ím v?ak postavilo k?í?ové výslechy do centra debaty, dalo mo?nost zasáhnout do dob?e strukturované obhajoby ob?alovaných a zkoumalo skute?nosti a dokumenty, ani? by cokoli opomenulo.
I kdy? Vatikán - podobně jako Francie a na rozdíl od Itálie - zachovává inkvizi?ní ?ízení, které se li?í od akuza?ního, a proto nezaji??uje ?rovnost zbraní“ mezi ob?alobou a obhajobou ve fázi p?edbě?ného vy?et?ování, zcela odli?ná je fáze soudního ?ízení, kde byla tato zásada plně zaru?ena a proběhl spravedlivý proces s právem na obhajobu a s presumpcí neviny. Jedná se o zásady, které jsou navíc dob?e definovány a stanoveny v platných právních p?edpisech. Je zajímavé, ?e v od?vodnění se opakovaně odkazuje na ?adu rozsudk?, které stanovily standard v italské judikatu?e.
Druhá úvaha se týká pou?ití peněz a pot?eby odpovědnosti. V závěre?ném dokumentu schváleném synodou o synodalitě, která skon?ila minulý týden, jsou odstavce zamě?ené na otázku transparentnosti, které jako d?sledek klerikalismu ozna?ují implicitní p?edpoklad, ??e ti, kdo mají v církvi moc, by neměli být odpovědní za své ?iny a rozhodnutí“. Smutný p?íběh riskantní investice do Mincioneho fondu ve vý?i ne méně ne? 200 milion?, co? je obrovská ?ástka na operaci, která neměla obdoby - bez ohledu na odpovědnost jednotlivých subjekt?, jak ji zjistil Soudní dv?r - vypovídá o zp?sobu nakládání s penězi, který nepo?ítal s ?odpovědností“. A také vypovídá o tom, jak ?kodlivé je pro realitu, jakou je církev, p?ebírat kategorie a chování vyp?j?ené ze spekulativních financí. Jde o postoje, které odnímají církvi její povahu a odli?nost. Postoje, které odsouvají stranou nebo p?edstírají, ?e neznají onu moudrost ?dobrého otce rodiny“, kterou výslovně citují platné p?edpisy a která je o to pot?ebněj?í p?i správě statk?, je? slou?í poslání Petrova nástupce.
Diverzifikovat investice, zva?ovat rizika, vyhýbat se zvýhodňování a p?edev?ím se vyvarovat toho, aby se peníze, s nimi? ?lověk nakládá, staly nástrojem osobní moci, to je pou?ení, které si z aféry na Sloane Avenue m??eme vzít.
Je dob?e, ?e se v samotném systému Svatého stolce vyvinuly ?protilátky“, které umo?nily vynést na světlo skute?nosti, je? jsou p?edmětem procesu, v naději, ?e se nebudou opakovat.
