??el synody a ?módní“ reformy
Andrea Tornielli
Jaká je priorita synody, která brzy za?ne? Jaký je hlavní a nejd?le?itěj?í cíl reformy v synodálním smyslu církve? Z Bruselu, z baziliky Nejsvětěj?ího Srdce Páně v Koekelbergu, kde se setkal s biskupy, kně?ími, ?eholníky a pastora?ními pracovníky, nastínil pape? Franti?ek odpově? polo?ením otázky. ?Synodální proces,“ ?ekl, povzbuzen nasloucháním svědectví, ?musí být návratem k evangeliu; nesmí mít mezi svými prioritami nějakou ‘módní' reformu, ale musí se ptát: jak m??eme za?ídit, aby evangelium oslovilo spole?nost, která mu u? nenaslouchá nebo se od víry odvrátila? Tuto otázku si v?ichni polo?me“.
Tedy nikoli ?módní“ reformy. Nikoliv programy, které - na jedné straně - prosazují funk?ní změny, je? kon?í klerikalizací laik? a lai?ek, ani ty, které - na straně druhé - usilují o obnovení doby, která se nesla na vlně neoklerikalismu: obojí jsou perspektivy, které nakonec zastíní naléhavou a zásadní otázku, kterou Franti?ek znovu p?edlo?il, toti? otázku hlásání evangelia v sekularizované spole?nosti. Obě perspektivy nakonec zapomínají na jediný skute?ný cíl jakékoli reformy v církvi: dobro du?í, pé?i o svatý vě?ící Bo?í lid.
Tím, ?e do st?edu pozornosti znovu postavíme pape?ovu otázku, která byla d?vodem II. vatikánského ekumenického koncilu, a tím, ?e do st?edu pozornosti znovu postavíme dobro a pé?i o Bo?í lid, pochopíme, jak je synodalita cestou k ?ivému spole?enství v církvi. Není to dal?í byrokratická zátě? pro kleriky a laiky, kte?í ji p?ijímají neochotně a jen slovy, p?i?em? v ?inech z?stávají stále svázáni s modely z doby p?ed sto lety. Není to klí?, kterým se ospravedlňuje ka?dá světská iniciativa. Naopak, je plným vyjád?ením ?itého spole?enství. Pouze na základě vědomí, ?e jsme v?ichni Bohem milováni, pouze tím, ?e s radostí ?ijeme evangelium, m??eme svěd?it svým brat?ím a sestrám, vědomi si skute?nosti, ?e - a? u? je na?e role v církvi jakákoli - jsme povoláni někým Jiným a je to On, kdo vede svou církev.