Srdce past??e a víra lidu
ANDREA TORNIELLI, edi?ní ?editel vatikánských médií
Oficiální povolení pro zbo?nost a duchovní zku?enost, která za?ala v Med?ugorji v ?ervnu 1981, kdy ?est mladých lidí vyprávělo o tom, ?e viděli Pannu Marii, bylo mo?né díky hojným pozitivním plod?m zaznamenaným v této farnosti, kterou ka?doro?ně nav?tíví více ne? milion lidí z celého světa: poutě, obrácení, návrat ke svátostem, man?elství v krizi, která se obnovují. Právě na tyto prvky pape? Franti?ek v?dy hleděl, u? od doby, kdy byl biskupem v Argentině: lidovou zbo?nost, která tolik lidí p?ivádí ke poutním míst?m, je t?eba doprovázet, v p?ípadě pot?eby korigovat, ale ne dusit. P?i posuzování údajných nadp?irozených jev? je t?eba v?dy dbát právě na duchovní plody. Tomuto názoru Petrova nástupce odpovídá, ?e díky novým normám zve?ejněným v květnu leto?ního roku církev uvolnila od posuzování od náro?něj?ích deklarací o nadp?irozenosti. Ta sice stále m??e existovat, ale ji? není nutné ji o?ekávat, aby bylo mo?né povolit kult, pobo?nosti a poutě, pokud nedochází ke klamání nebo skrytým zájm?m, pokud jsou poselství pravověrná a p?edev?ím existuje mnoho pozitivních zku?eností.
Díky Franti?kovu pastý?skému srdci tak dochází k výroku o jednom z nejznáměj?ích a nejkontroverzněj?ích mariánských zjevení minulého století. Jde o rozhodnutí, které nep?ekvapuje. Ji? letos v květnu kardinál Fernández v odpovědi na otázku týkající se Med?ugorje ?ekl: ?S těmito normami bude podle nás snaz?í pokra?ovat a dospět k závěru“. A nejde o bezprecedentní p?ístup, jak dokládají slova, která pou?il tehdej?í kardinál Ratzinger v knize rozhovor? ?Rapporto sulla fede“: ?Jedním z na?ich kritérií je oddělit hledisko skute?né nebo domnělé ?nadp?irozenosti‘ zjevení od hlediska jeho duchovních plod?. Poutě dávných k?es?an? smě?ovaly na místa, nad nimi? by ná? kritický duch moderního ?lověka byl někdy na rozpacích, pokud jde o ,vědeckou pravdivost' tradice, která se k nim vá?e. To v?ak nic neubírá na skute?nosti, ?e tyto poutě byly plodné, prospě?né, d?le?ité pro ?ivot k?es?anského lidu. Problémem není ani tak moderní hyperkriti?nost (která pak mimo jiné kon?í v podobě nové víry), ale posouzení ?ivotaschopnosti a pravověrnosti nábo?enského ?ivota, který se kolem těchto míst rozvíjí“. Sám Benedikt XVI. v roce 2010 pově?il komisi vedenou kardinálem Ruinim zkoumáním tohoto fenoménu a výsledek byl p?íznivý.
Nota s názvem ?Královna míru“ tedy uznává dobrotu plod?, p?edkládá celkově pozitivní hodnocení ?ady poselství spojených s Med?ugorjí, která byla v pr?běhu let ?í?ena, a opravuje některé problematické texty a některé interpretace, které mohly být ovlivněny subjektivním vlivem vizioná??. Pokud jde o bývalé protagonisty fenoménu, kte?í se v pr?běhu let stali p?edmětem kontroverzí a dokonce obvinění, dokument hned na prvních ?ádcích objasňuje, ?e nihil obstat neznamená hodnocení jejich morálního ?ivota a ?e duchovní dary ?v ?ádném p?ípadě nutně nevy?adují morální dokonalost zú?astněných osob, aby mohly p?sobit“. Samotná skute?nost, ?e bylo uděleno nihil obstat, zároveň znamená, ?e nebyly zji?těny ?ádné zvlá?? kritické nebo rizikové aspekty, ani l?i, falzifikace nebo mytomanie.
Nóta dikasteria zd?razňuje dvě úst?ední jádra med?ugorského poselství: jádro obrácení a návratu k Bohu a jádro míru. Kdy? fenomén za?al a Maria se p?edstavila jako ?Královna míru“, nikdo si nedokázal p?edstavit, ?e právě tyto země budou ději?těm krvavých st?et? během balkánské války. Pisatele p?i ú?asti na pouti hluboce zasáhla svědectví p?átel a spoluob?an? vizioná??: lidí, kte?í se nijak nezú?astnili zjevení ani poselství, kte?í tvá?í v tvá? krutosti války, je? se v těchto zemích vedla i mezi sousedy, uměli odpou?tět. A díky své zku?enosti víry spojené s med?ugorskými zjeveními se smí?ili i s těmi, kte?í se provinili vá?ným násilím na jejich p?íbuzných. To je mnohem ?zázra?něj?í“ ne? mnohé jiné jevy, o kterých se mluví v okolí míst zjevení.
Autentické poselství Med?ugorje nakonec spo?ívá v těch poselstvích, v nich? Panna Maria relativizuje sama sebe a vyzývá nás, abychom nechodili za fale?nými proroky, nehledali se zvědavostí zprávy o ?tajemstvích“ a apokalyptických p?edpovědích, jak je vidět z poselství z listopadu 1982: ?Necho?te hledat mimo?ádné věci, ale raději si vezměte evangelium, ?těte ho a v?echno vám bude jasné“.
