Med?ugorje a postoj církve
Armando Matteo*
Fenomén údajných zjevení Panny Marie v Med?ugorji se týká událostí, které za?aly 24. ?ervna 1981 ve farnosti svatého Jakuba v Med?ugorji, spravované otci franti?kány O.F.M. z eregovské provincie v diecézi Mostar-Duvno v bývalé Jugoslávii (dnes Bosna a Hercegovina).
V pozdním odpoledni toho dne se dvě dívky, Ivanka Ivankovi?ová a Mirjana Dragi?evi?ová, vydaly do Podbrda na úpatí kopce Crnica. Najednou Ivanka spat?í Pannu Marii (která se Mirjaně nezjevila). Obě dívky pokra?ují v cestě vesnicí. Tého? dne kolem 18. hodiny vidí na stejném místě postavu Panny Marie s dítětem v náru?í ?est chlapc?: kromě Ivanky a Mirjany jsou to Vicka Ivankovi?, Ivan Dragi?evi?, Ivan Ivan Ivankovi? a Milka Pavlovi?. Marija Pavlovi? a Jakov ?olo, kte?í jsou stále mezi ?esti vizioná?i, se k ostatním dětem p?ipojili následující den, 25. ?ervna.
Dne 21. ?ervence tého? roku se J. E. Mgr. Pavao ?ani?, mostarsko-duvnocký biskup, setkal se ?esti ?vizioná?i“, kte?í mu vyprávěli o svých nedávných zá?itcích. Ordiná? z?stává p?esvěd?en, ?e ?děti nel?ou“. Toto p?esvěd?ení projeví také o několik dní později p?i p?íle?itosti udílení svátosti bi?mování v med?ugorské farnosti. Následně, 19. listopadu 1983, J. E. Mons. Pavao ?ani? za?le tehdej?í Kongregaci pro nauku víry d?věrnou zprávu o údajném zjevení Panny Marie a vyjád?í o něm ?velmi silné pochybnosti“.
Jugoslávská biskupská konference vydala 12. ?íjna následujícího roku prohlá?ení týkající se údajných událostí v Med?ugorji, v něm? p?ipomněla kompetenci církevní autority posuzovat zjevení a zakázala oficiální poutě do Med?ugorje.
Diecézní komise pově?ená hodnocením údajných zjevení v Med?ugorji vydala 19. května 1986 sv?j rozsudek: 11 ?len? pro a 4 ?lenové proti Non constat de supernaturalitate.
V tém?e roce pronuncius v Bělehradě vydal negativní stanovisko k práci diecézní komise. Tehdej?í Kongregace pro nauku víry se rozhodla pově?it jugoslávskou biskupskou konferenci novým posouzením p?ípadu.
Následujícího roku, 9. dubna, byla zahájena práce komise Jugoslávské biskupské konference, která trvala do dubna 1991. Desátého dne toho měsíce byla zve?ejněna závěre?ná zpráva Komise jugoslávské biskupské konference o fenoménu Med?ugorje, známá jako Zadarská deklarace. Kterou cituji:
?Biskupové od samého po?átku sledovali med?ugorská zjevení prost?ednictvím biskupa diecéze, biskupské komise a komise Jugoslávské biskupské konference pro Med?ugorje. Na základě dosud provedených výzkum? není mo?né potvrdit, ?e se jedná o nadp?irozená zjevení a fenomény. Po?etní vě?ící, kte?í do Med?ugorje p?icházejí z r?zných míst a jsou vedeni nábo?enskými a jinými pohnutkami, v?ak pot?ebují pozornost a pastora?ní pé?i p?edev?ím biskupa diecéze a pak i dal?ích biskup?, aby se v Med?ugorji a s Med?ugorjí podporovala zdravá úcta k Panně Marii v souladu s u?ením církve. Za tímto ú?elem biskupové poskytnou vhodné liturgicko-pastora?ní pokyny a prost?ednictvím komise budou nadále sledovat a osvětlovat med?ugorské události.“
P?ejděme k roku 1994. Pí?e se 28. ?íjen toho roku, kdy? nový med?ugorský ordiná? Mons. Ratko Peri? ?ádá Jana Pavla II. o z?ízení komise pro definitivní verdikt o ?zjeveních“. V ?ervenci 1995 je ohlá?ena náv?těva Jana Pavla II. v Med?ugorji během jeho apo?tolské cesty do Sarajeva. Pape? se v několika soukromých dopisech vyjád?il pozitivně o Med?ugorji a o své touze nav?tívit toto místo. Informován o tom arcibiskup Peri? po?ádal tehdej?í Kongregaci pro nauku víry, aby zabránila takové náv?těvě, která se skute?ně nerealizovala.
Dne 2. b?ezna 1998 na ?ádost biskupa ze Saint-Denis-de-La Reunion tehdej?í Kongregace pro nauku víry odpověděla, ?e soukromé poutě do Med?ugorje jsou povoleny za p?edpokladu, ?e Med?ugorje nebude ozna?ováno za místo autentických zjevení. Dále se uvádí, ?e stanovisko arcibiskupa Peri?e k rozsudku constat de non supernaturalitate není stanoviskem Kongregace pro nauku víry.
V následujících letech probíhaly r?zné konzultace mezi tehdej?í Kongregací pro nauku víry a novou biskupskou konferencí Bosny a Hercegoviny ohledně nového p?ezkoumání celé dokumentace. Biskupská konference Bosny a Hercegoviny v?ak prohlásila, ?e není schopna nové zkoumání provést a ani to nepova?uje za vhodné.
Zlom nastal 14. ledna 2008, kdy Benedikt XVI. rozhodl o z?ízení mezinárodní komise, která měla posoudit údajné nadp?irozené jevy v Med?ugorji. P?edsedou této komise se stal kard. Camillo Ruini. V lednu 2014, po zhruba ?esti letech práce, vydala mezinárodní komise své rozhodnutí. Závěry Ruiniho komise nebyly zve?ejněny, a to na výslovnou ?ádost tehdej?í Kongregace pro nauku víry.
Ta v následujících letech p?ipravila ?adu hloubkových studií celé med?ugorské kauzy. Bylo vy?ádáno stanovisko dvou odborník?, kte?í dospěli k velmi odli?ným výsledk?m ne? Ruiniho komise.
V prosinci 2015, po obdr?ení ve?keré dokumentace, vzal pape? Franti?ek ve?keré rozhodnutí o Med?ugorji do svých rukou.
Následně 11. února 2017 pape? Franti?ek jmenoval arcibiskupa Henryka Hosera zvlá?tním vyslancem Svatého stolce pro zkoumání pastora?ní situace v Med?ugorji, zatímco 14. ledna 2019 bylo zve?ejněno pape?ovo na?ízení, podle kterého ?je mo?né po?ádat poutě do Med?ugorje, pokud se bude dbát na to, aby nebyly vykládány jako potvrzení pravosti událostí“.
Nakonec 27. prosince 2021 pape? Franti?ek jmenoval Jeho Excelenci Mons. Alda Cavalliho novým apo?tolským vizitátorem zvlá?tního charakteru pro farnost Med?ugorje, a to na dobu neur?itou a ad nutum Sanctae Sedis. Mgr. Cavalli je nástupcem polského arcibiskupa Henryka Hosera, který zem?el 13. srpna tého? roku.
*sekretá? Dikasteria pro nauku víry
