C铆rkev absolutn臎 odm铆t谩 eutanazii a asistovanou sebevra啪du
Salvatore Cernuzio
Absolutní nesouhlas s asistovanou sebevra啪dou a eutanazií; obrana práva na 啪ivot, zejména t臎ch nejslab拧ích; nezbytné vyhodnocení nep艡im臎艡ené lé膷by; v臎t拧í pé膷e o nemocné; spolupráce církve a politiky v otázkách konce 啪ivota. Arcibiskup Vincenzo Paglia, p艡edseda Pape啪ské akademie pro 啪ivot, objas艌uje v Malém lexikonu o konci 啪ivota (Piccolo lessico del fine vita), 88stránkovém slovníku vydaném Vatikánským nakladatelstvím, n臎které body týkající se vysoce etických otázek spojených s debatou o konci 啪ivota: od eutanazie a asistované sebevra啪dy a啪 po paliativní pé膷i a kremaci. Arcibiskup Paglia p艡edal kopii Lexikonu pape啪i Franti拧kovi 8. srpna, kdy啪 jej pape啪 p艡ijal na audienci v Apo拧tolském paláci.
Co na to 艡ekl pape啪 Franti拧ek, který v啪dy trval na obran臎 啪ivota v ka啪dé fázi jeho vývoje?
Pape啪 Franti拧ek znovu ocenil práci, kterou vykonává Pape啪ská akademie pro 啪ivot. Téma konce 啪ivota je jist臎 slo啪ité a církev má na své stran臎 bohaté magisterium od Pia XII. a啪 po dne拧ek. 沤ivot je t艡eba bránit po celou dobu existence, nejen v ur膷itých konkrétních okam啪icích. P艡edev拧ím je t艡eba hájit právo na 啪ivot, a to zejména 啪ivot slabých osob, a 膷elit tak oné "kultu艡e odpisu", která se skrývá za nárokem na sob臎sta膷nost a autonomii dne拧ních 啪en a mu啪暖.
N臎kte艡í 艡íkají, 啪e toto vademecum p艡edstavuje otev艡enost Svatého stolce k pozastavení vý啪ivy a hydratace. Je tomu tak?
P艡ipomínám, 啪e ji啪 v roce 1957 Pius XII. - jak se uvádí v Lexikonu - potvrdil zákonnost pozastavení ventilace, pokud jsou p艡ítomny ur膷ité záva啪né podmínky. A ji啪 v roce 2007 tehdej拧í Kongregace [dnes Dikasterium, pozn. red.] pro nauku víry poté, co potvrdila pozitivní p艡edpoklad pro jejich pou啪ívání, uznala, 啪e terapie mohou být zákonn臎 p艡eru拧eny (nebo nezahájeny), pokud s sebou nesou "nadm臎rné zatí啪ení nebo zna膷né fyzické nepohodlí". To jsou dv臎 kritéria, která jsou sou膷ástí definice nep艡im臎艡ené lé膷by, tj. takové, která má být p艡eru拧ena. Jedná se o posouzení, které v啪dy vy啪aduje, pokud je to mo啪né, ú膷ast nemocného. Lexikon je t艡eba 膷íst celý.
M臎ní se tím n臎co na eutanazii a asistované sebevra啪d臎? N臎které noviny v souvislosti s "Malým lexikonem o konci 啪ivota" tvrdily, 啪e odmítnutí terapeutické úpornosti nebo odmítnutí nep艡im臎艡ené úpornosti v lé膷b臎 ve skute膷nosti zakrývá p艡íznivé posouzení této zále啪itosti...
Církev znovu zd暖raz艌uje sv暖j absolutní nesouhlas s jakoukoli formou eutanazie a asistované sebevra啪dy. A to je také mé p艡esv臎d膷ení, i kdy啪 by m臎 n臎kte艡í cht臎li p艡esv臎d膷it o opaku. Církev nás v拧ak také vybízí k zamy拧lení nad tím, jak nep艡im臎艡ená úpornost (terapeutická úpornost) není výrazem medicíny a pé膷e, která je skute膷n臎 拧itá na míru a ve prosp臎ch nemocného. Smrt je bohu啪el dimenzí 啪ivota. Je nevyhnutelná. Samoz艡ejm臎 nesmíme nikdy zkracovat délku 啪ivota, ale nesmíme ani trvat na tom, abychom jakýmkoli zp暖sobem bránili jeho pr暖b臎hu. Jsme k艡ehcí. A práv臎 proto se musíme starat jeden o druhého. Musíme d臎lat mnohem více ne啪 obvykle, abychom doprovázeli lidi v záv臎re膷né fázi jejich existence, s v臎domím, 啪e pro nás v臎艡ící smrt není posledním slovem!
V "Lexikonu" se hovo艡í o "legislativních prost艡edcích": které z nich jsou pova啪ovány za p艡ijatelné?
沤ádná "p艡ijatelná zprost艡edkování" a priori neexistují. Je jisté, 啪e v zásadních a velmi citlivých otázkách konce 啪ivota je 啪ádoucí, aby bylo dosa啪eno co nejv臎t拧ího spole膷ného konsensu, a aby tedy byly s respektem zohledn臎ny r暖zné citlivé otázky a nábo啪enská p艡esv臎d膷ení. To je úkolem politiky. Církev m暖啪e spolupracovat s ohledem na spole膷né dobro celé spole膷nosti. Jejím úkolem je spí拧e formace sv臎domí ne啪 tvorba zákon暖.
