Pape?: Eutanazie je selháním lásky, podporujme lidskou d?stojnost na konci ?ivota
L'Osservatore Romano
V dne?ní době, kdy ?elíme tragickým d?sledk?m válek, násilí a nespravedlnosti r?zného druhu, je p?íli? snadné propadnout smutku, ba dokonce zoufalství. A p?esto jsme jako ?lenové lidské rodiny a p?edev?ím jako vě?ící povoláni k tomu, abychom s láskou a soucitem doprovázeli lidi, kte?í zápasí a sna?í se najít d?vody k naději, pí?e pape? Franti?ek v poselství zaslaném ú?astník?m prvního mezinárodního mezinábo?enského sympozia o paliativní pé?i, které se koná v kanadském Torontu od 21. do 23. května. Setkání se ú?astní p?edsedové dvou zast?e?ujících orgán? - za Pape?skou akademii pro ?ivot arcibiskup Vincenzo Paglia a za Kanadskou biskupskou konferenci biskup William McGrattan - spolu se zdravotníky z celého světa a p?íslu?níky r?zných nábo?enských vyznání.
Konkrétní znamení blízkosti a solidarity s trpícími
V poselství psaném v angli?tině, které bylo zve?ejněno dnes, ve st?edu 22. května, pape? s odkazem na téma sympozia p?ipomíná, ?e naděje nám dává sílu ?elit otázkám, které p?ed nás staví ?ivotní výzvy, tě?kosti a obavy. V?ichni ti, kdo zakusili nejistotu, která ?asto p?ichází s nemocí a smrtí, poznamenává Franti?ek, skute?ně pot?ebují svědectví naděje, které jim vydávají ti, kdo o ně pe?ují a z?stávají po jejich boku. V tomto ohledu je paliativní pé?e, která se sna?í co nejvíce zmírnit b?emeno utrpení, p?edev?ím konkrétním projevem blízkosti a solidarity s na?imi trpícími bratry a sestrami. Zároveň tento druh pé?e pomáhá pacient?m a jejich blízkým p?ijmout zranitelnost, k?ehkost a kone?nost, které charakterizují lidský ?ivot na tomto světě.
Eutanazie jako selhání lásky
Pape? jasně ?íká, ?e skute?ná paliativní pé?e se radikálně li?í od eutanazie, která nikdy není zdrojem naděje ani opravdového zájmu o nemocné a umírající. Je spí?e selháním lásky, odrazem kultury odpisu, v ní? lidé ji? nejsou pova?ováni za základní hodnotu, o kterou je t?eba pe?ovat a kterou je t?eba respektovat (Fratelli tutti, 18). Pape? poukazuje na to, ?e eutanazie je ?asto fale?ně prezentována jako forma soucitu. Postoj soucitu, který znamená ?cítit s“, nezahrnuje úmyslné jednání s cílem ukon?it ?ivot, ale spí?e ochotu sdílet b?emeno lidí, kte?í stojí p?ed posledním úsekem na?í pozemské pouti. Naopak, paliativní pé?e je skute?nou formou soucitu, proto?e reaguje na utrpení, a? u? fyzické, emocionální, psychické nebo duchovní, potvrzením základní a nedotknutelné d?stojnosti ka?dého ?lověka, zejména umírajícího, a tím, ?e mu pomáhá p?ijmout nevyhnutelný okam?ik p?echodu z tohoto ?ivota do ?ivota vě?ného.
Pomáhat nemocným a umírajícím uvědomit si, ?e nejsou sami
Z tohoto pohledu nábo?enské p?esvěd?ení nabízí hlub?í pochopení nemoci, utrpení a smrti, pova?uje je za sou?ást tajemství Bo?í Proz?etelnosti a z hlediska k?es?anské tradice za prost?edek k dosa?ení posvěcení. Není náhodou, zd?razňuje pape?, ?e soucitná práce a úcta, kterou prokazují zdravotníci a specializovaní pracovníci ve zdravotnictví, ?asto umo?ňují lidem na konci ?ivota nalézt duchovní útěchu, naději a smí?ení s Bohem, ?leny rodiny a p?áteli. Franti?ek tuto slu?bu ozna?uje za d?le?itou – ?dokonce bych ?ekl, ?e nezbytnou - k tomu, abychom nemocným a umírajícím pomohli uvědomit si, ?e nejsou izolovaní nebo osamocení, ?e jejich ?ivot není b?emenem, ale ?e z?stávají v Bo?ích o?ích vnit?ně cenní a spojeni s námi poutem spole?enství“.