颁í谤办别惫 absolutně odmítá eutanazii a asistovanou sebevra?du
Salvatore Cernuzio
Absolutní nesouhlas s asistovanou sebevra?dou a eutanazií; obrana práva na ?ivot, zejména těch nejslab?ích; nezbytné vyhodnocení nep?imě?ené lé?by; vět?í pé?e o nemocné; spolupráce církve a politiky v otázkách konce ?ivota. Arcibiskup Vincenzo Paglia, p?edseda Pape?ské akademie pro ?ivot, objasňuje v Malém lexikonu o konci ?ivota (Piccolo lessico del fine vita), 88stránkovém slovníku vydaném Vatikánským nakladatelstvím, některé body týkající se vysoce etických otázek spojených s debatou o konci ?ivota: od eutanazie a asistované sebevra?dy a? po paliativní pé?i a kremaci. Arcibiskup Paglia p?edal kopii Lexikonu pape?i Franti?kovi 8. srpna, kdy? jej pape? p?ijal na audienci v Apo?tolském paláci.
Co na to ?ekl pape? Franti?ek, který v?dy trval na obraně ?ivota v ka?dé fázi jeho vývoje?
Pape? Franti?ek znovu ocenil práci, kterou vykonává Pape?ská akademie pro ?ivot. Téma konce ?ivota je jistě slo?ité a církev má na své straně bohaté magisterium od Pia XII. a? po dne?ek. ?ivot je t?eba bránit po celou dobu existence, nejen v ur?itých konkrétních okam?icích. P?edev?ím je t?eba hájit právo na ?ivot, a to zejména ?ivot slabých osob, a ?elit tak oné "kultu?e odpisu", která se skrývá za nárokem na soběsta?nost a autonomii dne?ních ?en a mu??.
Někte?í ?íkají, ?e toto vademecum p?edstavuje otev?enost Svatého stolce k pozastavení vý?ivy a hydratace. Je tomu tak?
P?ipomínám, ?e ji? v roce 1957 Pius XII. - jak se uvádí v Lexikonu - potvrdil zákonnost pozastavení ventilace, pokud jsou p?ítomny ur?ité záva?né podmínky. A ji? v roce 2007 tehdej?í Kongregace [dnes Dikasterium, pozn. red.] pro nauku víry poté, co potvrdila pozitivní p?edpoklad pro jejich pou?ívání, uznala, ?e terapie mohou být zákonně p?eru?eny (nebo nezahájeny), pokud s sebou nesou "nadměrné zatí?ení nebo zna?né fyzické nepohodlí". To jsou dvě kritéria, která jsou sou?ástí definice nep?imě?ené lé?by, tj. takové, která má být p?eru?ena. Jedná se o posouzení, které v?dy vy?aduje, pokud je to mo?né, ú?ast nemocného. Lexikon je t?eba ?íst celý.
Mění se tím něco na eutanazii a asistované sebevra?dě? Některé noviny v souvislosti s "Malým lexikonem o konci ?ivota" tvrdily, ?e odmítnutí terapeutické úpornosti nebo odmítnutí nep?imě?ené úpornosti v lé?bě ve skute?nosti zakrývá p?íznivé posouzení této zále?itosti...
Církev znovu zd?razňuje sv?j absolutní nesouhlas s jakoukoli formou eutanazie a asistované sebevra?dy. A to je také mé p?esvěd?ení, i kdy? by mě někte?í chtěli p?esvěd?it o opaku. Církev nás v?ak také vybízí k zamy?lení nad tím, jak nep?imě?ená úpornost (terapeutická úpornost) není výrazem medicíny a pé?e, která je skute?ně ?itá na míru a ve prospěch nemocného. Smrt je bohu?el dimenzí ?ivota. Je nevyhnutelná. Samoz?ejmě nesmíme nikdy zkracovat délku ?ivota, ale nesmíme ani trvat na tom, abychom jakýmkoli zp?sobem bránili jeho pr?běhu. Jsme k?ehcí. A právě proto se musíme starat jeden o druhého. Musíme dělat mnohem více ne? obvykle, abychom doprovázeli lidi v závěre?né fázi jejich existence, s vědomím, ?e pro nás vě?ící smrt není posledním slovem!
V "Lexikonu" se hovo?í o "legislativních prost?edcích": které z nich jsou pova?ovány za p?ijatelné?
?ádná "p?ijatelná zprost?edkování" a priori neexistují. Je jisté, ?e v zásadních a velmi citlivých otázkách konce ?ivota je ?ádoucí, aby bylo dosa?eno co největ?ího spole?ného konsensu, a aby tedy byly s respektem zohledněny r?zné citlivé otázky a nábo?enská p?esvěd?ení. To je úkolem politiky. Církev m??e spolupracovat s ohledem na spole?né dobro celé spole?nosti. Jejím úkolem je spí?e formace svědomí ne? tvorba zákon?.
