Algoritmus ve slu啪b谩ch 膷lov臎ka: konference o um臎l茅 inteligenci ve Vatik谩nu
Michele Raviart - Vatikán
Um臎lá inteligence p艡evádí v拧e na výpo膷et, ale lze v拧e redukovat na statistickou pravd臎podobnost? Jak m暖啪eme ochránit profesionály a pracovníky v médiích p艡ed nástupem um臎lé inteligence a zachovat právo informovat a být informován na základ臎 pravdy, svobody a odpov臎dnosti? Jak m暖啪eme zajistit interoperabilitu velkých platforem investujících do generativní um臎lé inteligence, aby neredukovaly 膷lov臎ka na zásobárnu dat, která lze vyu啪ít? To jsou otázky - inspirované poselstvími pape啪e Franti拧ka ke Sv臎tovému dni míru a Sv臎tovému dni sd臎lovacích prost艡edk暖 a jeho nedávným projevem na zasedání G7 v Apulii -, které polo啪il prefekt Dikasteria pro komunikaci Svatého stolce Paolo Ruffini 艡e膷ník暖m a ú膷astník暖m konference "Algoritmus ve slu啪bách 膷lov臎ka. Komunikace ve v臎ku um臎lé inteligence", kterou po艡ádalo zmín臎né dikasterium ve spolupráci s Nadací svatého Jana XXIII. a která se konala ve Vatikánu, sídle Pape啪ské akademie sociálních v臎d.
Církev krá膷í s 膷lov臎kem a jeho kulturou
Pape啪ovy promluvy o um臎lé inteligenci, p艡ipomn臎l otec Lucio A. Ruiz, sekretá艡 Dikasteria pro komunikaci, sv臎d膷í o "smyslu" církve pro putování s 膷lov臎kem a jeho kulturou v prom臎nách d臎jin. Tak tomu bylo, vysv臎tlil, kdy啪 p艡ed 500 lety vznikl první vatikánský knihtisk krátce po Gutenbergov臎 objevu, p艡i vybudování Vatikánského rozhlasu vynálezcem bezdrátové komunikace Guglielmem Marconim v roce 1931 nebo p艡i vytvo艡ení portálu vatican.va v roce 1994, kdy se web teprve objevil na po膷íta膷ích b臎啪ných lidí.
Nástroj, který je t艡eba regulovat
A práv臎 z primární podstaty po膷íta膷暖, kterou je provád臎ní výpo膷t暖, vycházel v prvním vystoupení panelu "Etika algoritmu a výzvy pro komunikaci" otec Paolo Benanti, p艡edná拧ející etiku a bioetiku na Pape啪ské gregoriánské univerzit臎, p艡edseda komise IA pro informace a 膷len výboru IA p艡i OSN. Benanti p艡ipomn臎l, jak realitu zm臎nil vynález tranzistoru, který Spojené státy daly k dispozici svým spojenc暖m po úsp臎拧ích ve druhé sv臎tové válce, kdy první prototypy po膷íta膷暖 p艡isp臎ly k objevu atomové bomby a rozlu拧t臎ní tajných kód暖 pou啪ívaných nacistickým N臎meckem. Z tohoto centralizovaného pohledu na technologii a díky revoluci pr暖kopník暖 ze Silicon Valley v 70. letech 20. století se poda艡ilo dosáhnout "osobní" a intimní výpo膷etní techniky, nejprve prost艡ednictvím osobních po膷íta膷暖 a poté chytrých telefon暖. S ChatGPT a jeho implementací do rozhraní telefon暖 Apple a Microsoft, zd暖raznil franti拧kánský kn臎z, stále nevíme, nakolik bude výpo膷etní technika osobní a nakolik centralizovaná v cloudu. Proto, dodal, je zapot艡ebí regulace, jak to u膷inila Evropská unie, aby se s um臎lou inteligencí stalo to, co se stalo se silni膷ními p艡edpisy pro automobily.
Antropologická revoluce
Um臎lá inteligence není sama o sob臎 p暖sobivým technologickým skokem, zd暖raznila Nunzia Ciardiová, zástupkyn臎 generálního 艡editele Národní agentury pro kybernetickou bezpe膷nost. To, co z její implementace 膷iní n臎co, co bude mít rozhodující antropologický dopad na realitu, je skute膷nost, 啪e je zalo啪ena na obrovském mno啪ství dat, která byla v posledních desetiletích "brutáln臎" shrabána spole膷nostmi prost艡ednictvím bezplatných slu啪eb nebo aplikací, které jsou pro nás dnes zásadní. Dal拧ími aspekty, které je t艡eba zd暖raznit, je pou啪ívání angli膷tiny k trénování algoritm暖 - se v拧emi hodnotami a kulturními projevy, které má jeden idiom oproti druhému - a riziko, 啪e bude stále obtí啪n臎j拧í dekódovat slo啪itá sd臎lení, co啪 m暖啪e být v demokracii nebezpe膷né. "Znalosti se stávají soukromým majetkem," komentoval profesor Mario Rasetti, emeritní profesor teoretické fyziky na Polytechnické univerzit臎 v Turín臎 a p艡edseda v臎decké rady CENTAI, a p艡ipomn臎l zku拧enosti spole膷nosti OpenAI, která vznikla jako nezisková spole膷nost v臎dc暖 a byla koupena spole膷ností Microsoft za 10 miliard. Dodal, 啪e z um臎lé inteligence musíme ud臎lat v臎du s p艡ísnými definicemi, proto啪e v sou膷asnosti je prezentována jako pravd臎podobnostní nástroj, který jen t臎啪ko m暖啪e m臎艡it inteligenci, pravdu a p艡í膷inu.
Pravidla hry
V拧echny prvky, které utvá艡ejí na拧i realitu, jsou na sob臎 vzájemn臎 závislé, vysv臎tlila Elisabetta Belloniová, generální 艡editelka italského Odboru bezpe膷nostního zpravodajství (DIS), která vystoupila v druhém panelu konference zam臎艡eném na téma "Kam sm臎艡uje um臎lá inteligence, jaká pravidla hry jsou zapot艡ebí?". V tomto smyslu, pokra膷ovala Belloniová, ani programy um臎lé inteligence nejsou samostatným nástrojem, ale závisí na 艡ad臎 dal拧ích faktor暖, které dohromady vytvá艡ejí um臎lou inteligenci. Proto Itálie vyzvala vládce zemí G7, aby si v této otázce za膷ali klást n臎které otázky, a v záv臎re膷ném prohlá拧ení argumentovala, 啪e by se m臎li touto otázkou zabývat z etického hlediska. První krok byl u膷in臎n v podob臎 zákona Evropské unie o um臎lé inteligenci, který je jedním z prvních regula膷ních akt暖 na sv臎t臎. " Jedná se o domácí regulaci zp暖sobu, jakým produkty um臎lé inteligence vstupují na evropský trh," vysv臎tlil p艡edkladatel zákona o um臎lé inteligenci, poslanec Evropského parlamentu Brando Benifei, aby se zabránilo jev暖m, jako je prediktivní policejní dohled, zaznamenávání emocionality student暖 a pracovník暖, pou啪ívání kamer pro detekci obli膷eje, pokud není pod soudní kontrolou, a "sociální skórování", jeho啪 prost艡ednictvím se hodnotí pov臎st lidí pomocí bod暖 na základ臎 jejich 膷in暖. Dal拧í zásadní otázkou, p艡ipomn臎l Alberto Barachini, nám臎stek p艡edsednictva Rady ministr暖 odpov臎dný za informace a publika膷ní 膷innost, je sb臎r dat, a to jak s ohledem na shroma啪膹ování záznam暖 o výsledcích generativních proces暖, tak s ohledem na autorská práva, kdy výstupy um臎lé inteligence neumo啪艌ují dohledat vstupy. Pokud nebudeme bránit lidské informace, dodal Barachini, "t臎啪ko budeme bránit hranice svobody". Pouhá pravidla v拧ak nemohou sta膷it, pokud rozdíl v investicích do um臎lé inteligence mezi USA a 膶ínou na jedné stran臎 a Evropou na stran臎 druhé z暖stává tak velký, dodal Antonio Arcidiacono, 艡editel pro technologie a inovace Evropské vysílací unie (EBU). Jediným zp暖sobem, jak tento rozdíl vyrovnat, je podle jeho názoru spolupráce.
