Algoritmus ve slu?bách ?lověka: konference o umělé inteligenci ve 痴补迟颈办á苍u
Michele Raviart - Vatikán
Umělá inteligence p?evádí v?e na výpo?et, ale lze v?e redukovat na statistickou pravděpodobnost? Jak m??eme ochránit profesionály a pracovníky v médiích p?ed nástupem umělé inteligence a zachovat právo informovat a být informován na základě pravdy, svobody a odpovědnosti? Jak m??eme zajistit interoperabilitu velkých platforem investujících do generativní umělé inteligence, aby neredukovaly ?lověka na zásobárnu dat, která lze vyu?ít? To jsou otázky - inspirované poselstvími pape?e Franti?ka ke 厂惫ě迟ovému dni míru a 厂惫ě迟ovému dni sdělovacích prost?edk? a jeho nedávným projevem na zasedání G7 v Apulii -, které polo?il prefekt Dikasteria pro komunikaci Svatého stolce Paolo Ruffini ?e?ník?m a ú?astník?m konference "Algoritmus ve slu?bách ?lověka. Komunikace ve věku umělé inteligence", kterou po?ádalo zmíněné dikasterium ve spolupráci s Nadací svatého Jana XXIII. a která se konala ve Vatikánu, sídle Pape?ské akademie sociálních věd.
Církev krá?í s ?lověkem a jeho kulturou
Pape?ovy promluvy o umělé inteligenci, p?ipomněl otec Lucio A. Ruiz, sekretá? Dikasteria pro komunikaci, svěd?í o "smyslu" církve pro putování s ?lověkem a jeho kulturou v proměnách dějin. Tak tomu bylo, vysvětlil, kdy? p?ed 500 lety vznikl první vatikánský knihtisk krátce po Gutenbergově objevu, p?i vybudování Vatikánského rozhlasu vynálezcem bezdrátové komunikace Guglielmem Marconim v roce 1931 nebo p?i vytvo?ení portálu vatican.va v roce 1994, kdy se web teprve objevil na po?íta?ích bě?ných lidí.
Nástroj, který je t?eba regulovat
A právě z primární podstaty po?íta??, kterou je provádění výpo?t?, vycházel v prvním vystoupení panelu "Etika algoritmu a výzvy pro komunikaci" otec Paolo Benanti, p?edná?ející etiku a bioetiku na Pape?ské gregoriánské univerzitě, p?edseda komise IA pro informace a ?len výboru IA p?i OSN. Benanti p?ipomněl, jak realitu změnil vynález tranzistoru, který Spojené státy daly k dispozici svým spojenc?m po úspě?ích ve druhé světové válce, kdy první prototypy po?íta?? p?ispěly k objevu atomové bomby a rozlu?tění tajných kód? pou?ívaných nacistickým Německem. Z tohoto centralizovaného pohledu na technologii a díky revoluci pr?kopník? ze Silicon Valley v 70. letech 20. století se poda?ilo dosáhnout "osobní" a intimní výpo?etní techniky, nejprve prost?ednictvím osobních po?íta?? a poté chytrých telefon?. S ChatGPT a jeho implementací do rozhraní telefon? Apple a Microsoft, zd?raznil franti?kánský kněz, stále nevíme, nakolik bude výpo?etní technika osobní a nakolik centralizovaná v cloudu. Proto, dodal, je zapot?ebí regulace, jak to u?inila Evropská unie, aby se s umělou inteligencí stalo to, co se stalo se silni?ními p?edpisy pro automobily.
Antropologická revoluce
Umělá inteligence není sama o sobě p?sobivým technologickým skokem, zd?raznila Nunzia Ciardiová, zástupkyně generálního ?editele Národní agentury pro kybernetickou bezpe?nost. To, co z její implementace ?iní něco, co bude mít rozhodující antropologický dopad na realitu, je skute?nost, ?e je zalo?ena na obrovském mno?ství dat, která byla v posledních desetiletích "brutálně" shrabána spole?nostmi prost?ednictvím bezplatných slu?eb nebo aplikací, které jsou pro nás dnes zásadní. Dal?ími aspekty, které je t?eba zd?raznit, je pou?ívání angli?tiny k trénování algoritm? - se v?emi hodnotami a kulturními projevy, které má jeden idiom oproti druhému - a riziko, ?e bude stále obtí?něj?í dekódovat slo?itá sdělení, co? m??e být v demokracii nebezpe?né. "Znalosti se stávají soukromým majetkem," komentoval profesor Mario Rasetti, emeritní profesor teoretické fyziky na Polytechnické univerzitě v Turíně a p?edseda vědecké rady CENTAI, a p?ipomněl zku?enosti spole?nosti OpenAI, která vznikla jako nezisková spole?nost vědc? a byla koupena spole?ností Microsoft za 10 miliard. Dodal, ?e z umělé inteligence musíme udělat vědu s p?ísnými definicemi, proto?e v sou?asnosti je prezentována jako pravděpodobnostní nástroj, který jen tě?ko m??e mě?it inteligenci, pravdu a p?í?inu.
Pravidla hry
V?echny prvky, které utvá?ejí na?i realitu, jsou na sobě vzájemně závislé, vysvětlila Elisabetta Belloniová, generální ?editelka italského Odboru bezpe?nostního zpravodajství (DIS), která vystoupila v druhém panelu konference zamě?eném na téma "Kam smě?uje umělá inteligence, jaká pravidla hry jsou zapot?ebí?". V tomto smyslu, pokra?ovala Belloniová, ani programy umělé inteligence nejsou samostatným nástrojem, ale závisí na ?adě dal?ích faktor?, které dohromady vytvá?ejí umělou inteligenci. Proto Itálie vyzvala vládce zemí G7, aby si v této otázce za?ali klást některé otázky, a v závěre?ném prohlá?ení argumentovala, ?e by se měli touto otázkou zabývat z etického hlediska. První krok byl u?iněn v podobě zákona Evropské unie o umělé inteligenci, který je jedním z prvních regula?ních akt? na světě. " Jedná se o domácí regulaci zp?sobu, jakým produkty umělé inteligence vstupují na evropský trh," vysvětlil p?edkladatel zákona o umělé inteligenci, poslanec Evropského parlamentu Brando Benifei, aby se zabránilo jev?m, jako je prediktivní policejní dohled, zaznamenávání emocionality student? a pracovník?, pou?ívání kamer pro detekci obli?eje, pokud není pod soudní kontrolou, a "sociální skórování", jeho? prost?ednictvím se hodnotí pověst lidí pomocí bod? na základě jejich ?in?. Dal?í zásadní otázkou, p?ipomněl Alberto Barachini, náměstek p?edsednictva Rady ministr? odpovědný za informace a publika?ní ?innost, je sběr dat, a to jak s ohledem na shroma??ování záznam? o výsledcích generativních proces?, tak s ohledem na autorská práva, kdy výstupy umělé inteligence neumo?ňují dohledat vstupy. Pokud nebudeme bránit lidské informace, dodal Barachini, "tě?ko budeme bránit hranice svobody". Pouhá pravidla v?ak nemohou sta?it, pokud rozdíl v investicích do umělé inteligence mezi USA a ?ínou na jedné straně a Evropou na straně druhé z?stává tak velký, dodal Antonio Arcidiacono, ?editel pro technologie a inovace Evropské vysílací unie (EBU). Jediným zp?sobem, jak tento rozdíl vyrovnat, je podle jeho názoru spolupráce.
