蜜桃交友

ANDREA TORNIELLI 

"Církevní magisterium chrání víru prostých lidí ... to je jeho demokratický úkol. Musí dát hlas t臎m, kte艡í ho nemají". Tato slova kardinála Josepha Ratzingera se mi vybavila po p艡e膷tení norem o údajných nadp艡irozených jevech, které zve艡ejnilo Dikasterium pro nauku víry. Dokument, který odrá啪í pastora膷ní p艡ístup, jen啪 charakterizuje Franti拧k暖v pontifikát a který byl nezbytný k p艡ekonání obtí啪í, slepých uli膷ek a otev艡ených rozpor暖, k nim啪 docházelo v posledním p暖lstoletí p艡i výrocích i protikladných týkajících se tého啪 jevu.

Víra prostých lidí je chrán臎na p艡edev拧ím proto, 啪e text jasn臎 potvrzuje, 啪e Zjevení skon膷ilo smrtí posledního apo拧tola a 啪e 啪ádný v臎艡ící není povinen v臎艡it ve zjevení nebo jiné údajné nadp艡irozené jevy, i kdy啪 byly v pr暖b臎hu staletí schváleny církevní autoritou a výslovn臎 prohlá拧eny za nadp艡irozené. Zárove艌 se uznává, 啪e v mnoha p艡ípadech tyto výjime膷né projevy zp暖sobily hojnost duchovního ovoce a r暖st ve ví艡e, a proto církevní autorita nesmí mít apriorn臎 negativní postoj, jako kdyby B暖h nebo Panna Maria pot艡ebovali ke svému projevení povolení n臎jaké kurie nebo vatikánského dikasteria.

Zcela jasný je také zám臎r chránit víru prostých lidí p艡ed iluzemi, fanatismem, podvody, nábo啪enskými marketingovými fenomény, stejn臎 jako p艡ed posedlostí honit se za tím 膷i oním apokalyptickým poselstvím a nakonec zapomenout na to podstatné z evangelia. 

Nápadná je také volba nechtít ji啪 docházet - s výjimkou velmi vzácných p艡ípad暖, které jsou p艡ímo spojeny s autoritou Petrova nástupce - k závazným prohlá拧ením o pravosti a nadp艡irozenosti jevu. A to je také zp暖sob, jak chránit víru Bo啪ího lidu a ponechat v臎t拧í svobodu pro konání pobo啪ností a poutí, pokud proti tomu nejsou d暖vody. Je t艡eba pokra膷ovat ve studiu fenoménu, doprovázet vizioná艡e, nenechávat je samotné a bez pomoci (jak se bohu啪el stalo), provád臎t pastora膷ní a katechetické aktivity, které pomáhají p艡iná拧et dobré duchovní ovoce. 

Zavádí se 拧est kategorií záv臎re膷ných posudk暖 o údajných jevech namísto dosavadních t艡í. Podle starých norem z roku 1978 mohl být posudek uzav艡en prohlá拧ením o nadp艡irozenosti (constat de supernaturalitate), negativním prohlá拧ením, ale otev艡eným mo啪nému dal拧ímu vývoji (non constat de supernaturalitate), nebo rozhodn臎 negativním prohlá拧ením, kdy byla z艡ejmá nep艡irozenost (constat de non supernaturalitate). Nyní existuje více mo啪ností a nuancí, op臎t v zájmu ochrany víry prostých lidí, a z pravidla nejpozitivn臎j拧ím výrokem se stává nihil obstat, tedy "nic nep艡eká啪í", který nenutí církev vyslovit se k nadp艡irozenosti, ale dosv臎d膷uje, 啪e pozitivní prvky p艡eva啪ují, a proto jde o jev, který je t艡eba podporovat.

To, co se stalo v posledních desetiletích, také pomáhá pochopit, pro膷 se od nyn臎j拧ka bude v啪dy o膷ekávat zapojení Dikasteria pro nauku víry a diecézní biskup se bude v啪dy vyjad艡ovat ve shod臎 se Svatým stolcem. Toto opat艡ení je nezbytné vzhledem k p艡ípad暖m protich暖dných výrok暖 v nedávné minulosti a také vzhledem k nyní zjevné nemo啪nosti omezit tyto jevy na lokální sféru.

Autor 膷lánku je edi膷ním 艡editelem Vatikánských médií.