蜜桃交友

Pope

Normy pro rozli拧ování údajných nadp艡irozených jev暖 byly aktualizovány. Stanovuje to nový dokument Dikasteria pro nauku víry, zve艡ejn臎ný v pátek 17. kv臎tna, který vstoupí v platnost v ned臎li 19. kv臎tna, na svátek Letnic. Textu p艡edchází výsti啪ná prezentace kardinála prefekta Víctora Manuela Fernándeze, po ní啪 následuje úvod, v n臎m啪 je uvedeno 6 r暖zných mo啪ných záv臎r暖. Budou mo啪né rychlej拧í výroky týkající se lidové zbo啪nosti a církevní autorita se ji啪 zpravidla nebude podílet na oficiálním definování nadp艡irozenosti jevu, jeho啪 d暖kladné zkoumání m暖啪e trvat dlouho. Dal拧í novinkou je výrazn臎j拧í zapojení Dikasteria pro nauku víry, které bude muset schvalovat kone膷né rozhodnutí biskupa a bude mít pravomoc kdykoli zasáhnout motu proprio. V mnoha p艡ípadech v posledních desetiletích, ke kterým se jednotliví biskupové vyjad艡ovali, se bývalé Svaté oficium anga啪ovalo, ale tém臎艡 v啪dy z暖stával zásah v zákulisí a bylo po啪adováno, aby nebyl zve艡ejn臎n. Motivem tohoto výslovného zapojení dikasteria je nyní také obtí啪ná mo啪nost ohrani膷it na místní úrovni jevy, které v n臎kterých p艡ípadech dosahují celostátních, a dokonce celosv臎tových rozm臎r暖, "kdy rozhodnutí týkající se jedné diecéze má d暖sledky jinde".

D暖vody pro nové normy

U zrodu dokumentu stojí dlouhodobá zku拧enost z minulého století s p艡ípady, kdy místní biskup (nebo biskupové ur膷itého regionu) velmi rychle deklaroval nadp艡irozenost, na膷e啪 Svaté oficium vyjád艡ilo odli拧ný názor. Nebo p艡ípady, kdy se biskup vyjád艡il jedním zp暖sobem a jeho nástupce zp暖sobem opa膷ným (ke stejnému jevu). Pak jsou tu dlouhé doby pot艡ebné k vyhodnocení v拧ech nále啪itostí, aby se dosp臎lo k rozhodnutí o nadp艡irozenosti 膷i p艡irozenosti jev暖. Tyto doby jsou n臎kdy v rozporu s naléhavou pot艡ebou dát pastora膷ní odpov臎di pro dobro v臎艡ících. Dikasterium proto za膷alo v roce 2019 revidovat normy a dosp臎lo k sou膷asnému zn臎ní, které pape啪 schválil 4. kv臎tna. Zcela nový text nyní zavádí, jak bylo zmín臎no, 6 r暖zných mo啪ných záv臎r暖.

Duchovní plody a rizika

Kardinál Fernández ve své prezentaci vysv臎tluje, 啪e "mnohokrát tyto manifestace vyvolaly velké bohatství duchovních plod暖, r暖st víry, zbo啪nosti a bratrství a slu啪by a v n臎kterých p艡ípadech daly vzniknout r暖zným svatyním rozesetým po celém sv臎t臎, které jsou dnes sou膷ástí srdce lidové zbo啪nosti mnoha národ暖". Existuje v拧ak také mo啪nost, 啪e "v n臎kterých p艡ípadech událostí údajného nadp艡irozeného p暖vodu" se vyskytují "velmi vá啪né problémy na úkor v臎艡ících": p艡ípady, kdy se z údajných jev暖 odvozuje "zisk, moc, sláva, spole膷enská proslulost, osobní zájem" (II, 膷l. 15, 4°), a to dokonce tak dalece, 啪e se "uplat艌uje nadvláda nad lidmi nebo se páchá zneu啪ívání (II, 膷l. 16)". Mohou se vyskytnout "doktrinální omyly, nepat艡i膷ný redukcionismus v nabídce evangelního poselství, 拧í艡ení sektá艡ského ducha". Stejn臎 tak je mo啪né, 啪e "v臎艡ící budou ve vleku události, která se p艡ipisuje bo啪ské iniciativ臎", ale která je pouze plodem fantazie, mytomanie nebo n臎膷ího sklonu k falzifikaci. 

Obecné pokyny

Podle nových norem bude církev schopna rozli拧ovat takto: V p艡ípad臎, 啪e by se jednalo o údajné nadp艡irozené jevy, bude církev moci posoudit, "zda je v nich mo啪né rozeznat p艡ítomnost znak暖 bo啪ského p暖sobení; zda v p艡ípadných spisech nebo poselstvích t臎ch, kte艡í se na daných údajných jevech podílejí, není nic, co by odporovalo ví艡e a dobrým mrav暖m; zda je dovoleno ocenit jejich duchovní plody, nebo je nutné je o膷istit od problematických prvk暖 膷i varovat v臎艡ící p艡ed nebezpe膷ím, které z nich vyplývá; a zda je vhodné, aby je pastora膷n臎 posoudila p艡íslu拧ná církevní autorita" (I, 10). Krom臎 toho "zpravidla nelze o膷ekávat pozitivní uznání bo啪ského p暖vodu údajných nadp艡irozených jev暖 ze strany církevní autority" (I, 11). Zpravidla tedy "ani diecézní biskup, ani biskupské konference, ani dikasterium neprohlásí, 啪e jevy jsou nadp艡irozeného p暖vodu, a takový postup m暖啪e povolit pouze Svatý otec" (I, 23).

Mo啪né zp暖soby vyjád艡ení se k údajným jev暖m

Následuje seznam 6 mo啪ných záv臎re膷ných zpúsob暖 vyjád艡ení po ukon膷ení rozli拧ování.

Nihil obstat: není vyjád艡ena 啪ádná jistota ohledn臎 nadp艡irozené pravosti, ale jsou uznány známky p暖sobení Ducha. Biskup je vyzván, aby posoudil pastora膷ní hodnotu a podporoval propagaci fenoménu, v膷etn臎 poutí.

Prae oculis habeatur: jsou uznána pozitivní znamení, ale existují také prvky zmatku nebo rizika, které vy啪adují rozli拧ování a dialog s p艡íjemci. M暖啪e být zapot艡ebí doktrinální objasn臎ní, pokud jsou s fenoménem spojeny spisy nebo poselství.

Curatur: jsou p艡ítomny kritické prvky, ale existuje 拧iroké roz拧í艡ení jevu s ov臎艡itelnými duchovními plody. Zákaz, který by mohl rozru拧it v臎艡ící, se nedoporu膷uje, ale biskup je po啪ádán, aby fenomén nepodporoval.

Sub mandato: kritické otázky se netýkají samotného fenoménu, ale jeho zneu啪ití jednotlivci nebo skupinami. Svatý stolec pov臎艡uje biskupa nebo delegáta pastora膷ním vedením místa.

Prohibetur et obstruatur: Navzdory n臎kterým pozitivním prvk暖m jsou kritická místa a rizika záva啪ná. Dikasterium 啪ádá biskupa, aby ve艡ejn臎 prohlásil, 啪e p艡ijetí není povoleno, a vysv臎tlil d暖vody tohoto rozhodnutí.

Declaratio de non supernaturalitate: Biskup je oprávn臎n prohlásit, 啪e jev není nadp艡irozený, a to na základ臎 konkrétních d暖kaz暖, jako je p艡iznání údajného vidoucího nebo v臎rohodná sv臎dectví o fal拧ování jevu.

Postupy, které je t艡eba dodr啪et

Dále jsou uvedeny postupy, které je t艡eba dodr啪et: je na biskupovi, aby p艡ípad prozkoumal a p艡edlo啪il dikasteriu ke schválení. Biskup je vyzván, aby se zdr啪el ve艡ejných prohlá拧ení týkajících se pravosti nebo nadp艡irozenosti a také aby dbal na to, aby nedocházelo ke zmatk暖m a aby se nepodn臎covala senzacechtivost. V p艡ípad臎, 啪e se shromá啪d臎né podklady "zdají být dostate膷né", biskup ustaví vy拧et艡ovací komisi, která bude mít mezi svými 膷leny alespo艌 jednoho teologa, jednoho kanonistu a jednoho odborníka vybraného na základ臎 povahy jevu. 

Pozitivní a negativní kritéria

K pozitivním kritériím pat艡í "d暖v臎ryhodnost a dobrá pov臎st osob, které tvrdí, 啪e jsou p艡íjemci nadp艡irozených událostí nebo 啪e se na takových událostech p艡ímo podílejí, jako啪 i vyslechnutých sv臎dk暖 ... doktrinální pravov臎rnost jevu a p艡ípadného poselství s ním spojeného, nep艡edvídatelný charakter jevu, z n臎ho啪 jasn臎 vyplývá, 啪e není výsledkem iniciativy zú膷astn臎ných osob, plody k艡es钮anského 啪ivota" (II, 14). Mezi negativní kritéria pat艡í "p艡ítomnost zjevného omylu týkajícího se dané skute膷nosti, mo啪né doktrinální omyly..., sektá艡ský duch, který vytvá艡í rozkol v církevní struktu艡e, zjevná snaha o zisk, moc, slávu, spole膷enskou proslulost, osobní zájem úzce spojený s danou skute膷ností, záva啪né nemorální 膷iny..., psychické zm臎ny nebo psychopatické sklony subjektu, které mohly mít vliv na domn臎lou nadp艡irozenou skute膷nost, nebo psychóza, kolektivní hysterie 膷i jiné prvky, které lze p艡i艡adit k patologickému horizontu" (II, 15). A kone膷n臎 "za zvlá拧t臎 moráln臎 záva啪né je t艡eba pova啪ovat vyu啪ívání domn臎lých nadp艡irozených zá啪itk暖 nebo uznaných mystických prvk暖 jako prost艡edku nebo záminky k uplat艌ování nadvlády nad osobami nebo k páchání zneu啪ívání" (II, 16). A钮 u啪 je kone膷né rozhodnutí schváleno jakkoli, biskup "má povinnost nadále bdít nad tímto jevem a osobami, kterých se týká" (II, 24).