蜜桃交友

Christopher Wells - Vatikán

, nová deklarace Dikasteria pro nauku víry, je "pravděpodobně nejúplněj?í syntézou" církevního u?ení o lidské d?stojnosti". Washingtonský arcibiskup kardinál Wilton Gregory?ekl to ?ekl v rozhovoru, který Popeposkytl, kdy? se v minulých dnech v ?ímě zú?astnil zasedání správní rady Pape?ské nadace, jejím? je ?lenem, a rektorské ve?e?e, ka?doro?ního slavnostního ve?era po?ádaného Pape?skou severoamerickou kolejí, během něho? obdr?el "Cenu rektora". Na otázku týkající se témat, která dokument nastoluje, kardinál p?ipustil, ?e se jedná o "pal?ivá" témata, ale "vezmeme-li dokument jako celek", ?ekl, ?e se netýká "jednoho konkrétního problému" a odkazuje na lidskou osobu a její d?stojnost, kterou nám B?h dává, kdy? nás stvo?il, a která se nikdy neztrácí. Podle kardinála Gregoryho je deklarace "pokorná ve svém kontextu, a zároveň velmi hluboce zako?eněná v morálním a antropologickém u?ení katolické církve.

Je to náro?ný dokument

Proto bude tato deklarace pro "výzvou": "Ka?dý - mo?ná je to p?ehnané - v ní pravděpodobně najde něco, s ?ím bude souhlasit, a něco, co ho p?iměje k zamy?lení. A up?ímně ?e?eno, myslím, ?e to je znakem dokumentu, který dosáhne ?irokého roz?í?ení. Odkazuje na to, co je známé, p?ijímané, podporované a tvrzené, ale zároveň nás nutí uva?ovat o dal?ích dimenzích na?eho církevního ?ivota, na?eho spole?enského ?ivota, které mohou p?edstavovat výzvu," ?íká washingtonský arcibiskup. Na p?íkladu trestu smrti poznamenává, ?e církev "d?sledně upevňuje sv?j odpor k trestu smrti" a smě?uje k postoji, ?e trest smrti není nikdy skute?ně oprávněný. "A pro ur?itý po?et lidí to bude problém," uva?uje a poukazuje na to, ?e Dignitas Infinita trvá na tom, ?e i lidé, kte?í se dopustili ohavných zlo?in?, "neztratili d?stojnost, kterou měli ode dne svého po?etí".

Otázky zásadního významu

Kardinál Gregory také poukazuje na ?adu otázek, které mají pro jeho arcidiecézi zásadní význam, zejména pokud jde o LGTB+ osoby a osoby, které se znepokojují svou genderovou identitou: "Dokument uznává jejich lidskou d?stojnost, ale vyzývá je, aby p?ijali a uvědomili si skute?nost, ?e B?h jim dal d?stojnost identity, kdy? je stvo?il. Dal?í otázkou, kterou je t?eba se zabývat, je otázka "d?stojnosti na?í komunity migrant?". Někdy, jak poznamenává, jsou migranti "zneva?ováni" těmi, kte?í mají velmi vyhraněné postoje k imigraci, a zároveň se objevují otázky, jak "p?ijmout a respektovat lidi, kte?í p?icházejí na na?e hranice, aby hledali lep?í budoucnost", stejnou, jakou hledali p?edkové sou?asných obyvatel Ameriky, kdy? p?i?li na kontinent. "Tyto otázky tedy budou mít zásadní význam," poznamenává kardinál Gregory, který dokument Dikasteria pro nauku víry ozna?uje za "velmi vyvá?ený text a velmi vyvá?ený zp?sob pohledu na celou ?adu otázek", které vyvolávají otázku: "Jak m??eme lépe respektovat lidskou d?stojnost v ka?dém okam?iku její existence?".

Kdo jsme jako eucharistický lid

Na otázku týkající se celonárodní eucharistické obnovy probíhající ve Spojených státech washingtonský arcibiskup vysvětlil, ?e ameri?tí biskupové byli ?áste?ně motivováni vědomím, ?e některé z církevních nauk o eucharistii "nebyly ú?inně p?edány nové generaci". "Musíme se také podívat na prostou skute?nost, ?e být eucharistickým lidem má své d?sledky. D?sledky spo?ívají v tom, ?e se ?lověk stává tím, co p?ijímá. ?lověk jedná ve jménu Krista, s ním? sdílí st?l." Kardinál up?esňuje, ?e "eucharistická obroda má jistě za cíl p?inést hlub?í uvědomění a p?ijetí církevního u?ení, ale musí se také zamě?it na to, kým jsme jako eucharistický lid. Jak bychom se měli chovat? Kdy? se ú?astním stolu s Pánem ?ivota, jaké povinnosti z tohoto setkání vyplývají?".

Arcidiecéze po?ehnaná up?ímným dialogem

Americký prelát hovo?í také o synodálním procesu, který za?al p?ed t?emi lety a bude pokra?ovat na podzim tohoto roku druhým zasedáním generálního shromá?dění synody o synodalitě. "Mám velké ?těstí, ?e jsem pastý?em synodního spole?enství, které je, jak vě?ím, dob?e organizováno," p?iznává a poukazuje na to, ?e vě?ící washingtonské arcidiecéze se ujali vedení v místní církvi: "Cítím se ??astný, ?e jsme jako místní církev na správné cestě. Gregory také poznamenává, ?e synodalita "získala velkou pozornost a vyvolala velký zájem" a ?e jeho arcidiecéze byla "po?ehnána up?ímným dialogem". Arcibiskup nicméně uznává, ?e synodalita nevy?e?í v?echny problémy okam?itě, a poukazuje na to, ?e "naslouchat a mluvit s láskou znamená, ?e m??ete nastolovat otázky, které jsou stále nevy?e?ené, stále kontroverzní, ale v hloubi du?e tak ?iníte s úctou v??i tomu, kdo mluví"; taková byla jeho zku?enost z prvního zasedání generálního shromá?dění synody.

Ctihodný August Tolton

V závěru rozhovoru vyjad?uje Gregory svou lásku k městu ?ímu a pozastavuje se zejména nad p?ijetím Augusta Toltona, prvního afroamerického kněze, který otev?eně slou?il ve Spojených státech. Jeho kauza kanonizace se ve Vatikánu posouvá kup?edu a pape? Franti?ek schválil dekret uznávající jeho "hrdinské ctnosti" a udělující mu titul ctihodného. "Jsem velmi hrdý na to, ?e na?e církev, církev zde v ?ímě, poskytla ctihodnému Augustovi vzdělání a p?íle?itost stát se knězem," svě?il se kardinál. "A jsem velmi hrdý na to, ?e jsem zde v ?ímě, ?e vím, ?e ho zdej?í práce p?ipravila na to, aby polo?il základy, aby pomohl polo?it základy ?erno?ské katolické komunitě ve Spojených státech, ?e mu ?ím poskytl p?íle?itost, kterou mu ?ádný jiný seminá? ve Spojených státech nedal." Na závěr, na otázku, zda se do ?íma vrátí na jubileum v roce 2025, kardinál Gregory s úsměvem odpověděl: "Dá-li B?h!"