Soupis 'záva?n?ch poru?ení' lidské d?stojnosti
ANDREA TORNIELLI - Pope
První t?i kapitoly nabízejí základy pro prohlá?ení obsa?ená ve ?tvrté, věnované "některým záva?ným poru?ením lidské d?stojnosti". Jedná se o deklaraci , dokument, který p?ipomíná 75. výro?í V?eobecné deklarace lidských práv a potvrzuje "nevyhnutelnost konceptu d?stojnosti lidské osoby v rámci k?es?anské antropologie" (Úvod). Hlavní novinkou dokumentu, který je výsledkem pětileté práce, je za?azení některých hlavních témat posledního pape?ského magisteria vedle témat bioetických. V "neúplném" seznamu, který se nabízí, se mezi poru?ováním lidské d?stojnosti vedle potrat?, eutanazie a náhradního mate?ství objevují válka, drama chudoby a migrant? a obchodování s lidmi. Nový text tak p?ispívá k p?ekonání dichotomie, která existuje mezi těmi, kdo se zamě?ují výhradně na obranu rodícího se nebo umírajícího ?ivota a zapomínají na mnoho dal?ích útok? proti lidské d?stojnosti, a naopak těmi, kdo se zamě?ují pouze na obranu chudých a migrant? a zapomínají, ?e ?ivot je t?eba bránit od po?etí a? po jeho p?irozený konec.
Základní zásady
První t?i ?ásti prohlá?ení p?ipomínají základní zásady. "Církev ve světle Zjevení znovu prohla?uje a absolutně potvrzuje" "ontologickou d?stojnost lidské osoby, stvo?ené k obrazu a podobě Bo?í a vykoupené v Je?í?i Kristu" (1). "Nezcizitelná d?stojnost", která odpovídá "lidské p?irozenosti mimo jakoukoli kulturní změnu" (6) a je "darem, který ?lověk obdr?el", a je tedy p?ítomna "nap?íklad v nenarozeném dítěti, v ?lověku v bezvědomí, ve starém ?lověku v agónii" (9). "Církev hlásá stejnou d?stojnost v?ech lidských bytostí bez ohledu na jejich ?ivotní stav a vlastnosti" (17) a ?iní tak na základě biblického zjevení: ?eny a mu?i jsou stvo?eni k obrazu Bo?ímu; Kristus svým vtělením "potvrdil d?stojnost těla a du?e" (19) a svým zmrtvýchvstáním nám zjevil, ?e "nejvzne?eněj?í aspekt d?stojnosti ?lověka spo?ívá v jeho povolání ke spole?enství s Bohem" (20).
D?stojnost ka?dého ?lověka
Dokument upozorňuje na nedorozumění, které p?edstavuje postoj těch, kdo dávají p?ednost "osobní d?stojnosti" p?ed výrazem "lidská d?stojnost", "proto?e osobou chápou pouze 'bytost schopnou uva?ovat'". V d?sledku toho by podle nich "nenarozené dítě nemělo osobní d?stojnost, stejně jako nesoběsta?ný star?í ?lověk nebo kdokoli s mentálním posti?ením. Církev naopak trvá na tom, ?e d?stojnost ka?dé lidské osoby právě proto, ?e je jí vlastní, z?stává mimo v?echny okolnosti" (24). Dále uvádí, ?e "pojem lidské d?stojnosti se někdy také zneu?ívá k ospravedlnění svévolného zmno?ování nových práv... jako by se měla zaru?it mo?nost vyjád?it a realizovat ka?dou individuální preferenci nebo subjektivní p?ání" (25).
Vý?et poru?ení
Deklarace dále p?edkládá seznam "ur?itých záva?ných poru?ení lidské d?stojnosti", tedy "v?eho, co je proti ?ivotu jako takovému, jako je ka?dý druh vra?dy, genocida, potrat, eutanazie a dobrovolná sebevra?da jako taková"; ale také "v?eho, co poru?uje integritu lidské osoby, jako je mrza?ení, mu?ení prováděné na těle a mysli, psychické omezování". A kone?ně "v?e, co urá?í lidskou d?stojnost, jako jsou nelidské ?ivotní podmínky, svévolné věznění, deportace, otroctví, prostituce, trh se ?enami a mladými lidmi, nebo také hanebné pracovní podmínky, v nich? se s pracovníky zachází jako s pouhými nástroji zisku, a nikoli jako se svobodnými a odpovědnými osobami". Citován je také trest smrti, který "mimo v?echny okolnosti poru?uje nezcizitelnou d?stojnost ka?dé lidské osoby" (34).
Chudoba, válka a obchodování s lidmi
P?edev?ím se hovo?í o "dramatu chudoby", "jedné z největ?ích nespravedlností sou?asného světa" (36). Dále je to válka, "tragédie, která popírá lidskou d?stojnost" a "je v?dy 'porá?kou lidskosti'" (38), a to do té míry, ?e "dnes je velmi obtí?né udr?et racionální kritéria vyzrálá v jiných staletích, aby bylo mo?né hovo?it o mo?né 'spravedlivé válce'" (39). Pokra?uje "utrpením migrant?", jejich? "?ivoty jsou ohro?eny, proto?e u? nemají prost?edky k zalo?ení rodiny, k práci ani k ob?ivě" (40). Dále se dokument věnuje "obchodování s lidmi", které nabývá "tragických rozměr?" a je definováno jako "zavr?eníhodná ?innost, hanba pro na?e spole?nosti, které si ?íkají civilizované", a vyzývá "vyko?is?ovatele a klienty" k vá?nému zpytování svědomí (41). Stejně tak vyzývá k boji proti jev?m, jako je "obchod s lidskými orgány a tkáněmi, sexuální vyko?is?ování dětí, otrocká práce v?etně prostituce, obchod s drogami a zbraněmi, terorismus a organizovaný mezinárodní zlo?in" (42). Zmiňuje se také o "sexuálním zneu?ívání", které zanechává "hluboké jizvy v srdcích těch, kdo jím trpí": jde o "utrpení, které m??e trvat celý ?ivot a které nem??e napravit ?ádné pokání" (43). Pokra?uje diskriminací ?en a násilím na nich, p?i?em? mezi posledně jmenovanými uvádí "nucení k potrat?m, které postihuje matku i dítě, a to tak ?asto proto, aby uspokojilo sobectví mu??", a "praktikování mnoho?enství" (45). Odsuzuje se "zabíjení ?en" (46).
Potraty a suroga?ní mate?ství
Jasně se odsuzuje také potrat: "mezi v?emi zlo?iny, kterých se ?lověk m??e dopustit proti ?ivotu, p?edstavuje uměle vyvolaný potrat rysy, které ho ?iní zvlá?tě záva?ným a zavr?eníhodným", a p?ipomíná se, ?e "obrana rodícího se ?ivota je úzce spojena s obranou jakéhokoli lidského práva" (47). D?razné je také odmítnutí suroga?ního mate?ství, "jeho? prost?ednictvím se dítě, které má nesmírnou cenu, stává pouhým p?edmětem", co? je praxe, "která vá?ně urá?í d?stojnost ?eny a dítěte... zalo?ená na zneu?ití situace hmotné nouze matky. Dítě je v?dy darem a nikdy p?edmětem smlouvy". (48) Seznam dále zmiňuje eutanazii a asistovanou sebevra?du, které jsou v některých zákonech zmate?ně definovány jako "d?stojná smrt", a p?ipomíná, ?e "utrpením nemocný neztrácí d?stojnost, která je mu vlastní a nezcizitelná" (51). Dále se hovo?í o významu paliativní pé?e a vyhýbání se "jakékoli terapeutické neústupnosti nebo nep?imě?eným zásah?m", p?i?em? se znovu potvrzuje, ?e "?ivot je právo, nikoli smrt, kterou je t?eba p?ijímat, nikoli ji aplikovat" (52). Mezi záva?ná poru?ení lidské d?stojnosti pat?í také "vy?azování" osob s odli?nými schopnostmi (53).
Genderová teorie
Poté, co dokument znovu potvrdil, ?e je t?eba se vyhnout "ka?dému projevu nespravedlivé diskriminace a zejména ka?dé formě agrese a násilí" v??i homosexuálním osobám, a odsoudil "jako odporující lidské d?stojnosti" skute?nost, ?e na některých místech jsou lidé "vězněni, mu?eni a dokonce zbavováni dobra ?ivota pouze kv?li své sexuální orientaci" (55), kritizuje genderovou teorii, "která je nesmírně nebezpe?ná, proto?e stírá rozdíly v domnění, ?e tak budou v?ichni rovni" (56). Církev p?ipomíná, ?e "lidský ?ivot ve v?ech svých slo?kách, tělesných i duchovních, je Bo?ím darem, který je t?eba p?ijímat s vdě?ností a dát jej do slu?eb dobra. Chtít disponovat sám sebou, jak to p?edepisuje genderová teorie .... neznamená nic jiného ne? podlehnout odvěkému poku?ení ?lověka, který ze sebe dělá Boha" (57). Teorie genderu "usiluje o pop?ení největ?ího mo?ného rozdílu, který existuje mezi ?ivými bytostmi: pohlavního rozdílu" (58). Proto "je t?eba odmítnout v?echny snahy, které zastírají odkaz na neodstranitelný pohlavní rozdíl mezi mu?em a ?enou" (59). Negativní je také hodnocení změny pohlaví, která "zpravidla hrozí ohro?ením jedine?né d?stojnosti, kterou ?lověk získal od okam?iku po?etí", i kdy? "to neznamená vylou?ení mo?nosti, ?e osoba posti?ená pohlavními anomáliemi, které jsou zjevné ji? p?i narození nebo které se vyvinou později, se m??e rozhodnout pro léka?skou pomoc s cílem tyto anomálie vy?e?it" (60).
Digitální násilí
Seznam je doplněn o "digitální násilí" a zmiňuje "nové formy násilí ?í?ené prost?ednictvím sociálních médií, nap?íklad kyber?ikanu" a "?í?ení pornografie a zneu?ívání lidí k sexuálním ú?el?m nebo prost?ednictvím hazardních her" na internetu (61). Prohlá?ení kon?í naléhavou výzvou, aby "respektování d?stojnosti lidské osoby bylo nad rámec v?ech okolností úst?edním bodem závazku ke spole?nému dobru a ka?dého právního systému" (64).