PODCAST: Petr Vizina – B?h oslovuje ?lověka jménem
Na?lapuji kolem té zprávy po ?pi?kách. Je plná cizích slov a specializovaných pojm?, navíc se kolem toho tématu v?dycky strhne mela. Posu?te sami. Zpráva zní takto: Transsexuální osoby, i kdy? podstoupily hormonální lé?bu nebo operaci na změnu pohlaví, mohou p?ijmout k?est, pokud nenastanou situace, kdy by hrozilo riziko ve?ejného pohor?ení nebo dezorientace mezi vě?ícími. A děti homosexuálních pár? je mo?né pok?tít i v p?ípadě, ?e se narodily z náhradní matky, pokud existuje od?vodněná naděje, ?e budou vychovávány v katolické ví?e. Uvedlo to Dikasterium pro nauku víry v odpovědi podepsané prefektem Victorem Manuelem Fernandézem, kterou pape? schválil letos 31. ?íjna.
Nebojte se, nebudu rozumovat na téma, k němu? nejsem kompetentní se vyjad?ovat, jeliko? nejsem léka?, psycholog ani právník. Navíc nemám s transsexualitou a změnou pohlaví v?bec ?ádnou osobní, by? jen malou zku?enost. V tomto ohledu jsem na tom stejně jako vět?ina obyvatel ?eska, usuzuji podle statistik. Z údaj? zdravotních poji??oven u nás je proměna mu?e v ?enu ?i naopak natolik záva?ná otázka, ?e se ji rozhodne radikálně ?e?it za pomoci odborných komisí a léka?? jen málokdo. V roce 2020 to u nás byla zhruba stovka lidí, operaci podstupují jen asi t?i lidé ze sta. Ty v?echny uji??uje vatikánský ú?ad st?e?ící katolickou víru a mravy, ?e se za zmíněných podmínek mohou nechat pok?tít.
Troufnu si ale odhadnout, pro? vysoce specializované, psychologické, právní a léka?ské téma, které se týká jen nepatrného po?tu, tak silně roz?iluje mnohé. Pro sou?asného ?lověka toti? neexistuje citlivěj?í otázka, ne? je téma vlastní identity. Kdo jsi a za koho chce? být v o?ích ostatních pova?ována nebo pova?ován? A kdo má právo diktovat, za koho se má? sám nebo sama pova?ovat? Otázky vlastní identity se p?ipomínají ka?dodenně, jeden ka?dý den sami sobě i svému okolí nějak jevíme, a ve?ejně p?edvádíme, jak vlastně rozumíme sami sobě.
Mám za to, ?e jako k?es?ané m??eme v otázce identity projevit k těm, kdo v této oblasti zápasí, mo?ná a? ne?ekané pochopení. Vede nás k němu zku?enost na?í vlastní víry. A dokonce si myslím, ?e nasloucháním lidem, kte?í to mají s identitou komplikované, nám m??e pomoci na na?í vlastní cestě víry.
………………………………………………..
Nejprve k tomu, pro? si myslím, ?e s námi B?h jedná s ka?dým osobně, ne jako se zástupci skupinové identity, o kterou tu bě?í.
Jak známo, ve spole?nosti a ?áste?ně i doma vystupujeme v rolích. Matka, otec, bratr, sestra, ?éfová, pod?ízený. Na?e identita je něco na zp?sob mnoha?etného vějí?e vlastních, svobodných rozhodnutí a zároveň úloh plněných z nezbytnosti. Profesní role bývají ?asto z?ejmé podle uniformy, nap?íklad kněze, policisty, ma?infíry, letu?ky nebo zdravotní sestry. Sami sebe svými rolemi za p?ispění druhých neustále dotvá?íme.
Jenom?e–a to je na?í nadějí ve ví?e-B?h na nás nehledí v první ?adě podle toho, jaká je na?e ve?ejná role. Nehledí na nás jako na zástupce profese. Podle v?eho není Bo?í pohled na ?lověka up?ený p?edně dokonce ani na jeho ?ivotní povolání, a? u? k man?elství ?i single ?ivotu, a u? v?bec s námi B?h nejedná podle na?ich biologických daností pravák? a levák?, lidí modrookých nebo tmavovlasých. Vě?íme, ?e B?h hledí k srdci jednotlivého ?lověka, ?e hledí p?ímo do hlubin srdce, tedy tam, kde v rozhovoru s vlastním svědomím vyjednáváme, kdo vlastně jsme a co z toho pro nás plyne.
Slýcháme z Bible o tom, jak Je?í? lidem rozuměl a? do skrytosti srdce a oslovoval je jménem. P?i setkáních s Martou a Marií jemně zacházel s rozdílným osobním obdarováním a temperamentem sester, z nich? jedna byla praktického a druhá spí? kontemplativního zalo?ení. ?teme, jak Je?í? povolává jménem své u?edníky a jak p?itom doká?e odhlédnout t?eba od ?ivotní role výběr?ího daní pro ?ímskou vládu a povolá Matou?e jménem. Dozvídáme se, jak Je?í? vyzývá jménem celníka Zachea, aby slezl dol? ze stromu, ?teme, jak Pán p?ekvapuje Natanaela, nejen tím, ?e jej zná po jménu, ale hlavně hlubokým vhledem do Natanaelova srdce, v něm? Bo?í Syn nenachází ?ádnou lest.
Proto?e B?h hledí k srdci ?lověka a oslovuje jednoho ka?dého a jednu ka?dou jménem, zdá se tedy, ?e neexistuje d?vod abychom se jako Bo?í lid chovali jinak a s lidmi zacházeli p?edně jako s ?leny skupin, do kterých si je nejprve za?adíme. B?h s námi nejedná jako se ?leny skupin LGBT + nebo zastánc? tradi?ní rodiny. Jedná osobně a jak ?e?eno, oslovuje nás jménem, oslovuje nejvlastněj?í st?ed na?eho bytí. Proto ani transsexuálové nejsou podle mého p?ed Bohem jednolitá skupina ur?ená svou komplikovanou identitou v intimní sfé?e. Bo?í láska vidí druhého v?dy jako jedine?nou a neopakovatelnou bytost a jako taková se rozhoduje pro k?est. Alespoň tak rozumím výroku Dikasteria pro nauku víry.
A jak je to s tím pou?ením, které si m??eme na cestě víry vzít od těch, kte?í se svou vlastní identitou zápasí?
K?est znamená pohledem syceným starozákonní obrazností ob?ízku srdce, výměnu srdce kamenného za srdce masité, jak se do?teme u Ezechiela. Kardiochirurgie není jediným obrazem proměny, m??eme ?íci tranzice ?lověka od starého zp?sobu bytí k ?lověku budoucnosti, jak ji popisuje Bible. Ani v Novém zákoně se nejedná o kosmetickou změnu vněj?ku. Svle?te ze sebe starého ?lověka s jeho skutky a oble?te nového, který dochází pravého poznání, kdy? se obnovuje podle obrazu svého Stvo?itele, vybízí apo?tol v listu Koloským. Oble?te nové lidství, stvo?ené k Bo?ímu obrazu ve spravedlnosti a svátosti pravdy, ?teme v dopise církvi v Efezu. Dynamika ?ivota z Ducha je plná o?ekávání radikální proměny. Její sou?ástí je nau?it se poslouchat, proto?e blahoslavení jsou ti?í, pomalí v úsudku a v?dy ochotní naslouchat druhým. Ochotní naslouchat t?eba těm, jejich? touha po proměně se vymyká na?í p?edstavivosti a p?esvěd?ení.
Petr Vizina je ?eský noviná?. P?sobil jako vedoucí kulturní redakce zpravodajství ?eské televize. Byl ?lenem redakcí Lidových a Hospodá?ských novin, psal do Respektu, Reflexu ?i AD Magazínu, p?sobí i v ?eském rozhlase. Pro ?eskou televizi p?ipravoval po?ad Musicblok, moderoval po?ad P?ed p?lnocí, ?i literární po?ad U zavě?ené knihy. Studia Katolické teologické fakulty UK dokon?il prací o sou?asné ?eské literatu?e a fundamentální teologii.
