蜜桃交友

Giampaolo Mattei

Padesát dní p艡ed zahájením paralympijských her v Pa艡í啪i, které je naplánováno na 28. srpna, oznámil Mezinárodní paralympijský výbor jména osmi sportovc暖 a jejich v暖dce, kte艡í budou sou膷ástí týmu uprchlík暖. V roce 2016 v Riu de Janeiru byli jen dva a v roce 2021 v Tokiu to bylo u啪 拧est sportovc暖.

Spolu s 36 sportovci olympijského týmu z 艡ad uprchlík暖 se tedy na hrách p艡edstaví celkem 45 uprchlík暖. Jde o ú膷ast, která je mírovým projektem.

Poprvé byl do paralympijského týmu uprchlík暖 vybrán sportovec s bydli拧t臎m v Itálii: 拧ermí艡 Amelio Castro Grueso, p暖vodem z Kolumbie, který má v 艠ím臎 mo啪nost trénovat na vysoké úrovni s Danielem Pantonim, trenérem italské státní policie, a je mu obzvlá拧t臎 blízká inkluzivní zku拧enost Athletica Vaticana, oficiální multisportovní asociace Svatého stolce.

Tito sportovci zastupují více ne啪 100 milion暖 uprchlík暖 a v拧echny osoby se zdravotním posti啪ením, jak spole膷n臎 prohla拧ují. Tito uprchlíci a paralympij拧tí sportovci pocházejí z Afghánistánu, Sýrie, Íránu, Kolumbie a Kamerunu a byli p艡ijati v N臎mecku, Rakousku, Francii, Velké Británii, 艠ecku a také v Itálii.

Budou sout臎啪it v 拧esti paralympijských sportech: atletice, vzpírání, stolním tenisu, taekwondu, triatlonu a 拧ermu.

Vedoucím mise týmu je Nyasha Mharakurwa, který reprezentoval Zimbabwe v paralympijském tenise na hrách v Londýn臎 v roce 2012.

Podle Andrewa Parsonse, prezidenta Mezinárodního paralympijského výboru, jestli啪e "v拧ichni sportovci se zdravotním posti啪ením mají p艡íb臎hy neuv臎艡itelné hou啪evnatosti, p艡íb臎hy uprchlík暖 - lidí, kte艡í p艡e啪ili válku a pronásledování - se vymykají b臎啪nému 啪ivotu". Je skute膷ností, dodává Parsons, 啪e "mnoho násiln臎 vysídlených lidí na sv臎t臎 dnes 啪ije v hrozných podmínkách. Tito paralympij拧tí sportovci vytrvali a prokázali neuv臎艡itelné odhodlání, aby se dostali do Pa艡í啪e, a tím dali nad臎ji v拧em uprchlík暖m, proto啪e paralympijský tým vrhá sv臎tlo na transforma膷ní dopad sportu na 啪ivoty jednotlivc暖 a spole膷ností".

Filippo Grandi, vysoký komisa艡 Ú艡adu OSN pro uprchlíky, který zále啪itosti Týmu pozorn臎 sleduje, jde p艡ímo k v臎ci: "Na t艡etí paralympiád臎 uká啪í tito velmi odhodlaní a inspirovaní sportovci z 艡ad uprchlík暖 sv臎tu, 膷eho mohou dosáhnout, pokud dostanou p艡íle啪itost vyu啪ít, rozvinout a p艡edvést své schopnosti a talent, a to jak ve sportu, tak v jiných oblastech 啪ivota." Sport je podle Grandiho "klí膷ový pro za膷len臎ní a integraci uprchlík暖 do hostitelských komunit".

A sport vid臎ný o膷ima sportovc暖 s posti啪ením a uprchlík暖 obzvlá拧钮 podporuje rovn臎啪 pape啪 Franti拧ek. V p艡edmluv臎 knihy "Hry míru" (vydané Vatikánským nakladatelstvím z iniciativy Athletica Vaticana) pape啪 vybízí práv臎 k tomuto inkluzivnímu sportu: "Myslím na sportovce s posti啪ením. V啪dy s ú啪asem sleduji jejich výkony a naslouchám jejich slov暖m. Cílem paralympijského hnutí není jen oslavovat velkou událost, ale ukázat, 膷eho jsou lidé - by钮 v 啪ivot臎 t臎啪ce zran臎ní - schopni dosáhnout, kdy啪 se jim to umo啪ní. A pokud to platí pro sport, tím spí拧e to musí platit pro 啪ivot".

Ve zmín臎né p艡edmluv臎 pape啪 dále pí拧e: "Myslím na sportovce uprchlíky, kte艡í vypráv臎jí p艡íb臎hy vykoupení, nad臎je (...). Nejsou to "jen" 啪eny a mu啪i v臎nující se sportu. Jsou to 啪eny a mu啪i míru, protagonisté hou啪evnaté nad臎je a schopnosti znovu se zvednout po "拧patné chvíli"".

V knize Hry míru je také sv臎dectví Ibrahima Al Husseina, Sy艡ana, který se zú膷astní své t艡etí paralympiády v týmu uprchlík暖 - v Riu de Janeiru 2016 byl vlajkono拧em - a p艡e拧el z plavání na triatlon (a sv臎艡il se, 啪e dát dohromady peníze na "vybavení pot艡ebné k závod臎ní v triatlonu" je skute膷ný výkon). V knize vypráví: "V roce 2012 jsem b臎啪el vst艡íc lep拧ím zít艡k暖m - narodil jsem se v roce 1988 v syrském Deir el-Zoru -, kdy啪 odst艡elova膷 zasáhl jednoho z mých p艡átel. Le啪el na zemi a k艡i膷el o pomoc. V臎d臎l jsem, 啪e kdybych mu 拧el na pomoc, mohl bych být zasa啪en také. Ale pak bych si nikdy neodpustil, 啪e jsem ho nechal uprost艡ed silnice. Sta膷ilo pár vte艡in a p艡ímo vedle m臎 vybuchla bomba. P艡i拧el jsem o spodní 膷ást pravé nohy a levá byla také po拧kozena".

Ibrahim byl velmi dobrý plavec, ale v tragické vále膷né situaci a s amputací nohy jako by jeho vá拧e艌 pro tento sport vyprchala. "N臎jak jsem se dostal do Istanbulu a tam jsem na拧el 拧t臎dré lidi, kte艡í mi sehnali nejistou protézu, ale lep拧í ne啪 nic: musel jsem ji opravovat ka啪dých 300 metr暖. Pak jsem v noci 27. února 2014 - co啪 je datum za膷átku mého 'druhého 啪ivota' - p艡eplul na 膷lunu Egejské mo艡e na 艡ecký ostrov Samos." 艩t臎d艡í lidé mu nabídli práci a darovali skute膷nou protézu. A Ibrahim za膷al znovu plavat, aby se mu vrátil 啪ivot, a to natolik, 啪e se mohl zú膷astnit paralympiády v roce 2016.

Zakia Khudadadiová - jediná 啪ena v týmu - se ji啪 zú膷astnila olympijských her v Tokiu v roce 2021, a to po odvá啪ném út臎ku z Afghánistánu po "olympijském zákazu" uvaleném Talibanem. Nyní 啪ije v Pa艡í啪i a v roce 2023 vyhrála mistrovství Evropy v taekwondu (kategorie do 47 kg) a vít臎zství v臎novala 啪enám své zem臎.

Guillaume Junior Atangana, kamerunský zrakov臎 posti啪ený sprinter, který nyní 啪ije ve Spojeném království, pob臎啪í se svým pr暖vodcem a krajanem Donardem Ndim Nyamjuou, rovn臎啪 uprchlíkem, v b臎hu na 100 a 400 metr暖 (kategorie T11). Na olympijských hrách v Tokiu skon膷il v b臎hu na 400 metr暖 膷tvrtý a jen t臎sn臎 mu unikla medaile. V 膷ervnu na Grand Prix Para Athletics v Nottwilu vyhrál b臎h na 400 metr暖 a na stovce skon膷il druhý.

Pro Íránce Salmana Abbarikiho, který nyní p暖sobí v N臎mecku, je to druhá paralympiáda, poté co v Londýn臎 2012 startoval ve vrhu koulí. Na Asijských paralympijských hrách 2010 získal zlato a p艡ekonal asijský rekord.

Paralympijský sen Íránce Hadiho Darvishe za膷al poté, co v televizi sledoval paralympiádu v Londýn臎 2012. Po p艡íjezdu do N臎mecka 啪il dva roky v uprchlickém tábo艡e se svou 啪enou a d臎tmi. Bez pen臎z se mu t臎啪ko sportovalo, ale nevzdal se: v 膷ervnu získal na mistrovství sv臎ta ve vzpírání v Tbilisi bronzovou medaili v sout臎啪i do 80 kg.

Sayed Amir Hossein Pour, Íránec 啪ijící v N臎mecku, 啪il dlouhou dobu v r暖zných uprchlických táborech, daleko od své rodiny. Ve stolním tenise získal dv臎 zlaté medaile na Asijských hrách mláde啪e 2021 v Bahrajnu.

Hadi Hassanzada, Afghánec, za啪il drama n臎kolikerého vysídlení p艡i hledání lep拧ího 啪ivota a 膷elil obtí啪ným situacím na uprchlických trasách p艡es Turecko. Dnes 啪ije v Rakousku. Navzdory amputaci pravé ruky mu taekwondo pomáhá "prom臎nit obtí啪e v p艡íle啪itosti".