蜜桃交友

Pope

Pope a List L’Osservatore Romano zve?ejňují 13. ?ervna ukázku z knihy s pape?ovou p?edmluvou, a to spole?ně s italským sportovním deníkem Gazzetta dello Sport. Dne 17. ?ervna se v ?ímě na Olympijském stadionu uskute?ní prezentace této knihy za ú?asti italských sportovních autorit, olympijských a paralympijských sportovc? a kardinála José Tolentina de Mendonça, prefekta Dikasteria pro kulturu a vzdělávání. Moderuje: Alessandro Gisotti, zástupce edi?ního ?editele vatikánských médií.

P?edmluva pape?e Franti?ka

Ve zvlá?tě temném historickém okam?iku, který pro?íváme, jsou olympijské a paralympijské hry v Pa?í?i p?íle?itostí k míru. P?i pomy?lení na hodnotu olympijského p?ímě?í, navr?eného Organizací spojených národ?, doufám, ?e sport m??e konkrétně stavět mosty, bo?it bariéry a podporovat mírové vztahy. Organizace spojených národ? navrhla dobu trvání olympijského p?ímě?í: od jednoho týdne p?ed zahájením pa?í?ských her do jednoho týdne po skon?ení paralympiády. Autentický olympijský a paralympijský duch je protilékem, který umo?ňuje nepropadnout vále?né tragédii a napravit situaci ukon?ením násilí.

Ano, dnes doufám, ?e výzva k p?ímě?í vyvolaná spole?ným olympijským lidovým jazykem, srozumitelným v?em, na v?ech zeměpisných ?í?kách, m??e být p?ijata. Doufám, ?e olympijský a paralympijský sport - se svými vzru?ujícími lidskými p?íběhy o nápravě a bratrství, o oběti a věrnosti, o týmovém duchu a za?lenění - m??e být originálním diplomatickým kanálem pro p?ekonávání zdánlivě nep?ekonatelných p?eká?ek.

Olympijská charta uvádí zásadu úst?edního postavení ?lověka v jeho d?stojnosti a zavazuje se p?ispívat k budování lep?ího světa bez válek výchovou mladých lidí prost?ednictvím sportu provozovaného bez diskriminace, v duchu p?átelství a solidarity. Du?í sportovní ?innosti je sjednocovat, nikoli rozdělovat, a pět propojených kruh?, symbol a vlajka olympijských her, p?edstavuje právě ducha bratrství, který musí charakterizovat olympijské dění a sportovní soutě?e obecně.

Zvlá?tě oceňuji, ?e se Mezinárodní olympijský výbor v roce 2021 rozhodl p?idat slovo ?Communiter“, tedy ?Spole?ně“, jako ?tvrté slovo slavného olympijského hesla: ?Citius, altius, fortius“ (?Rychleji, vý?e, silněji“), které vymyslel francouzský dominikánský kazatel Henri Didon.

Communiter! Sport je od v?ech a pro v?echny: je to právo. Sport je stále novým zpěvem stvo?ení, který jsem zaznamenal ve svých encyklikách Laudato si' a Fratelli tutti. Skute?ný sport - utkaný z bezplatnosti, amatérismu - je velkou ??tafetou“ v ?maratonu ?ivota“, kdy si p?edáváme ?tafetový kolík z ruky do ruky a dbáme na to, aby nikdo nez?stal sám. P?itom své tempo p?izp?sobujeme tempu toho posledního.

Osobně mám zku?enost z dětství, kdy jsem se na ulici potýkal s ?hadrovým mí?em“ - pelota de trapo - a vě?ím, ?e sport nikdy nesmí ztratit tento styl jednoduchosti, který brzdí p?emr?těnou honbu za penězi a úspěchem ?za ka?dou cenu“. Riskujeme, ?e ve jménu zisku sportovce zcela zahltíme a oni ztratí radost, která je od dětství p?itahovala.

Olympijské a paralympijské hry tedy ve stylu ?Communiter“: z tohoto pohledu je dnes pro sport více ne? kdy jindy klí?ové slovo ?blízkost“. To je první návrh, který jako ?trenér srdce“ v?dy navrhuji sdru?ení Athletica Vaticana, aby vymezilo podstatu své sdílené p?ítomnosti: běhat nebo jezdit na kole ?i hrát spole?ně se v?emi sportovci. Spojení r?zných talent? také buduje lep?í a spravedlivěj?í spole?nost. Kdy? sportujeme spole?ně, nezále?í na tom, odkud ?lověk pochází, jaký má jazyk, kulturu nebo nábo?enství. Je to také pou?ení pro ná? ?ivot a p?ipomíná nám to bratrství mezi lidmi bez ohledu na jejich fyzické, ekonomické nebo sociální schopnosti.

Olympijské a paralympijské hry jsou také p?íle?itostí k tomu, abychom p?ijali ?ivotní p?íběhy ?en a mu?? s r?znými lidskými, kulturními a nábo?enskými zku?enostmi. Zejména podporuji úsilí o zaji?tění toho, aby v?em sportovkyním a sportovc?m byla p?iznána stejná d?stojnost bez ohledu na po?et medailí a umístění v soutě?i.

Myslím na sportovkyně a sportovce se zdravotním posti?ením. V?dycky ?asnu, kdy? sleduji jejich výkony a poslouchám jejich slova. Cílem paralympijského hnutí není jen oslavit velkou událost, ale ukázat, ?eho mohou dosáhnout lidé - by? v ?ivotě tě?ce zranění -, kdy? se jim to umo?ní. A pokud to platí pro sport, tím spí?e to musí platit pro ?ivot. Kdy? ?lověk vidí schopnosti ?pi?kového paralympionika, nutně ho to vede k zamy?lení. Sportem lze – a je t?eba to ?init - pěstovat povědomí o změně vnímání posti?ení v ka?dodenním ?ivotě rodiny, ?koly, pracovi?tě.

Mám na mysli sportovce z ?ad uprchlík?, kte?í vyprávějí p?íběhy o vykoupení, naději, za?lenění: syrskou olympijskou plavkyni, která tla?í sv?j ?lun p?es otev?ené mo?e na ostrov Lesbos - kde jsem dvakrát osobně nav?tívil uprchlický tábor, v letech 2016 a 2021 - a zachrání tak 18 lidí, a afghánského plavce, který se narodil bez rukou a stal se paralympijským ?ampionem. Nejsou to ?jen“ ?eny a mu?i sportu. Jsou to ?eny a mu?i míru, protagonisté hou?evnaté naděje a schopnosti znovu se pozvednout po ?zlé chvíli“.

Olympijské a paralympijské hry jsou p?íle?itostí k míru: navazuji na my?lenku, kterou jsem navrhl na za?átku své úvahy a která tvo?í její hlavní nit. Pape? osobně a Svatý stolec povzbuzují a podporují olympijské a paralympijské hnutí. Je tomu tak ji? od dob mého p?edch?dce svatého Pia X., který p?ijal Pierra de Coubertin a v letech 1905-1913 dal ve Vatikánu prostor k realizaci mezinárodních sportovních akcí za ú?asti mladých lidí s posti?ením, amputovanými kon?etinami a nevidomých.

Stejný styl uplatňují v mezinárodním kontextu také Dikasterium pro kulturu a vzdělávání, kterému jsem v apo?tolské konstituci Praedicate Evangelium svě?il pé?i o sport, a Athletica Vaticana, kdy? navrhují bratrskou, inkluzivní a podp?rnou vizi sportu. Jde o zku?enost ?blízkosti“, která svým ?ivým amatérismem m??e ?ivě p?ispět k udr?ení plamene olympijské a paralympijské du?e, který bude v nadcházejících ro?nících olympiád sycen sportovci z celého světa.