PODCAST - Franti拧ek: D暖v臎艡ujte evangeliu, abyste u啪 ne啪ili v 煤zkosti ze smrti
笔础笔贰沤 FRANTI艩EK
Milí brat艡i a sestry, hezkou ned臎li!
V evangeliu dne拧ní liturgie Je啪í拧 popisuje velké sou啪ení: 鈥濻lunce se zatmí a m臎síc u啪 nebude svítit鈥� (Mk 13,24). Tvá艡í v tvá艡 tomuto utrpení by mnozí mohli pomý拧let na konec sv臎ta, ale Kristus vyu啪ívá p艡íle啪itosti, aby nabídl jiný výklad: 鈥濶ebe a zem臎 pominou, ale má slova nepominou鈥� (Mk 13,31).
Na tento výraz se m暖啪eme zam臎艡it: co pomine a co z暖stane.
笔艡别诲别惫拧&颈补肠耻迟别;尘 to, co pomíjí. V n臎kterých okolnostech na拧eho 啪ivota, kdy啪 procházíme krizí nebo za啪íváme n臎jaký neúsp臎ch, stejn臎 jako kdy啪 kolem sebe vidíme bolest zp暖sobenou válkami, násilím, p艡írodními katastrofami, máme pocit, 啪e v拧echno kon膷í, a cítíme, 啪e i ty nejkrásn臎j拧í v臎ci pomíjejí. Krize a neúsp臎chy, i kdy啪 jsou bolestné, jsou v拧ak d暖le啪ité, proto啪e nás u膷í p艡ikládat v拧emu nále啪itou váhu, nep艡ipoutávat své srdce ke skute膷nostem tohoto sv臎ta, proto啪e ty pominou.
Je啪í拧 zárove艌 mluví o tom, co z暖stane. V拧echno pomine, ale jeho slova nepominou: Je啪í拧ova slova z暖stanou nav啪dy. Vyzývá nás tedy, abychom d暖v臎艡ovali evangeliu, které obsahuje p艡íslib spásy a v臎膷nosti, a abychom u啪 ne啪ili v úzkosti ze smrti. Zatímco toti啪 v拧echno pomíjí, Kristus z暖stává. V n臎m, v Kristu, jednou nalezneme v臎ci a lidi, kte艡í pominuli a kte艡í nás provázeli na拧í pozemskou existencí. Ve sv臎tle tohoto p艡íslibu vzk艡í拧ení nabývá ka啪dá skute膷nost nového významu: v拧echno umírá a také my jednoho dne zem艡eme, ale neztratíme nic z toho, co jsme vybudovali a milovali, proto啪e smrt bude za膷átkem nového 啪ivota.
Brat艡i a sestry, i v sou啪eních, krizích a neúsp臎拧ích nás evangelium vyzývá, abychom se na 啪ivot a d臎jiny dívali beze strachu ze ztráty toho, co kon膷í, ale s radostí z toho, co z暖stává. Nezapomínejme, 啪e B暖h pro nás p艡ipravuje budoucnost plnou 啪ivota a radosti.
Ptejme se tedy sami sebe: lpíme na v臎cech pozemských, které pomíjejí a rychle odcházejí, nebo na slovech Pán臎, která z暖stávají a vedou nás k v臎膷nosti? Polo啪me si tuto otázku, prosím. Pom暖啪e nám to.
A prosme blahoslavenou Pannu, která se zcela sv臎艡ila Bo啪ímu slovu, aby se za nás p艡imlouvala.
