蜜桃交友

Pape啪 Franti拧ek

Milí brat艡i a sestry, hezkou ned臎li!
Dne拧ní liturgické evangelium (Mk 9,30-37) k nám promlouvá o tom, jak Je啪í拧 oznamuje, co se stane na vrcholu jeho 啪ivota: 鈥濻yn 膷lov臎ka,鈥� 艡íkáJe啪í拧 , 鈥瀊ude vydán do rukou lidí a zabijí ho, ale po t艡ech dnech vstane z mrtvých鈥� (v. 31). U膷edníci v拧ak p艡i následování Mistra mají na mysli a také na rtech n臎co jiného. Kdy啪 se jich Je啪í拧 ptá, o 膷em to mluvili, neodpovídají. 

V臎nujme tomuto ml膷ení pozornost: u膷edníci ml膷í, proto啪e se dohadovali o tom, kdo je nejv臎t拧í (srov. v. 34). Ml膷í ze studu. Jaký kontrast ke slov暖m Kristovým! Zatímco Je啪í拧 jim sv臎艡oval smysl svého 啪ivota, oni mluvili o moci. A tak jim nyní stud zavírá ústa, stejn臎 jako jim p艡edtím pýcha zavírala srdce. Je啪í拧 v拧ak otev艡en臎 odpovídá na slova vyslovená 拧eptem podél cesty: 鈥濳do chce být první, a钮 je poslední鈥� (srov. v. 35). Chce拧 být velký? Ud臎lej se malým, dej se do slu啪eb v拧ech.

Slovem, které je stejn臎 prosté jako rozhodné, Je啪í拧 obnovuje ná拧 zp暖sob 啪ivota. U膷í nás, 啪e skute膷ná moc nespo膷ívá v nadvlád臎 nejsiln臎j拧ích, ale v pé膷i o nejslab拧í. Pravá moc spo膷ívá v pé膷i o nejslab拧í, to t臎 膷iní velkým!

Proto Mistr zavolá dít臎, postaví ho mezi u膷edníky a obejme ho se slovy: 鈥濳do p艡ijme jedno z t臎chto d臎tí v mém jménu, p艡ijímá m臎鈥� (v. 37). Dít臎 nemá 啪ádnou moc: dít臎 je pot艡ebné. Kdy啪 se staráme o 膷lov臎ka, uznáváme, 啪e 膷lov臎k v啪dy pot艡ebuje 啪ivot.

My v拧ichni jsme 啪iví, proto啪e jsme byli p艡ijati, ale moc nám dává na tuto pravdu zapomenout. Jste 啪iví, proto啪e jste byli p艡ijati! Pak se stáváme vládci, ne slu啪ebníky, a první trpí ti úpln臎 poslední: malí, slabí, chudí. 

Brat艡i a sestry, kolik lidí, kolik jich trpí a umírá kv暖li boji o moc! Jsou to 啪ivoty, které sv臎t odmítá, jako odmítl Je啪í拧e, ty, kte艡í jsou vylou膷eni a umírají... Kdy啪 byl vydán do rukou lidí, nena拧el objetí, ale k艡í啪. P艡esto evangelium z暖stává 啪ivým a nad臎jným slovem: Ten, který byl zavr啪en, vstal z mrtvých, je Pán!

Nyní, v tuto krásnou ned臎li, se m暖啪eme ptát sami sebe: Mohu v t臎ch nejmen拧ích rozpoznat Je啪í拧ovu tvá艡? Starám se o své bli啪ní a velkoryse jim slou啪ím? A d臎kuji t臎m, kte艡í se starají o m臎?

Prosme spole膷n臎 Marii, abychom byli jako ona svobodní od marnivosti a p艡ipraveni ve slu啪b臎.