ҽ

František: Naslouchání Bohu živené Duchem umlčuje tlachání

Při Regina coeli na Letnice papež rozvádí to, co zdůraznil již v homilii mše svaté sloužené u svatého Petra. Vyzval k tomu, aby se lidé "jeden druhému stali ozvěnou sladkého hlasu Utěšitele", protože říkat dobrá slova je v dosahu každého člověka, "je to snazší než urážet, než se rozčilovat".
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

ʴʷŽ FRANTIŠEK 

Drazí bratři a sestry, šťastný svátek Letnic!

Dnes, o slavnosti Letnic, slavíme seslání Ducha svatého na Marii a apoštoly. V evangeliu dnešní liturgie Ježíš mluví o Duchu svatém a říká, že nás naučí "všemu, co uslyší" (srov. J 16,13). Co však tento výraz znamená? Co Duch svatý slyšel? O čem k nám mluví?

Mluví k nám slovy, která vyjadřují obdivuhodné city, jako je náklonnost, vděčnost, důvěra, milosrdenství. Slovy, díky nimž poznáváme krásný, zářivý, konkrétní a trvalý vztah, jakým je věčná Boží láska, slovy, která k sobě promlouvají Otec a Syn. Jsou to totiž proměňující slova lásky, která v nás opakuje Duch svatý a která je pro nás dobré slyšet, protože tato slova plodí a dávají růst stejným citům a záměrům v našich srdcích: jsou to úrodná slova.

Proto je důležité, abychom se jimi živili každý den, slovy Božími, slovy Ježíšovými, inspirovanými Duchem. A mnohokrát říkám: přečtěte si kousek evangelia, mějte malé, kapesní evangelium a noste ho s sebou, využívejte příznivých momentů. Kněz a básník Klement Rebora, když mluvil o svém obrácení, si do svého deníku zapsal: "A Slovo umlčelo mé tlachání!". Boží slovo umlčuje naše povrchní tlachání a nutí nás mluvit vážná slova, krásná slova, radostná slova. "A Slovo umlčelo mé tlachání!". Naslouchání Božímu slovu umlčuje tlachání. Tak v nás dáváme prostor hlasu Ducha svatého. A pak při adoraci - nezapomínejme na modlitbu tiché adorace, zvláště na prostou, tichou modlitbu adorace. A tam si vyslovovat dobrá slova, říkat si je v srdci, abychom je pak mohli říkat druhým, jeden pro druhého, a tak viděli, že to vychází z hlasu Utěšitele, Ducha.

Drahé sestry a bratři, číst a meditovat evangelium, modlit se v tichu, říkat dobrá slova, to nejsou těžké věci, ne: všichni je můžeme dělat. Jsou snazší než urážet, rozčilovat se... A tak se ptejme sami sebe: jaké místo mají tato slova v mém životě? Jak je mohu kultivovat, abych lépe naslouchal Duchu svatému a stal se jeho ozvěnou pro druhé? 

Kéž nás Maria, přítomná o Letnicích s apoštoly, učiní poslušnými hlasu Ducha Svatého.

19. května 2024, 14:54

Antifona Regina coeli je jednou ze čtyř mariánských antifon (vedle Alma Redemptoris Mater, Ave Regina Coelorum a Salve Regina).

Roku 1742 papež Benedikt XIV. stanovil, aby byla ve velikonoční době recitována namísto modlitby Anděl Páně (Angelus) ve stoje na znamení vítězství nad smrtí, to znamená od neděle Zmrtvýchvstání až do Seslání Ducha svatého.

Recituje se stejně jako Angelus třikrát denně: ráno, v poledne a večer, čímž se den zasvěcuje Bohu a Marii.

Tato antifona vznikla podle zbožného podání mezi 6. a 10. Stoletím, zatímco její rozšíření je dokumentováno v první polovině 13. století, kdy je zařazena do františkánského breviáře. Skládá se ze čtyř krátkých veršů, z nichž každý končí zvoláním Aleluja. Je to modlitba, kterou se věřící obracejí k Marii, Královně nebes, aby se spolu s ní radovali z Kristova vzkříšení.

Papež František, 6. dubna 2015, na Velikonoční pondělí, v promluvě před recitací modlitby Regina Coeli hovořil o tom, jak má být k recitaci této modlitby disponováno srdce:

„V této modlitbě zní aleluja jako refrén a obracíme se k Marii prosbou o radost, protože Ten, kterého nosila ve svém lůně, vstal z mrtvých, jak slíbil, a svěřujeme se do Její přímluvy. Naše radost je vskutku odrazem Mariiny radosti, protože Ona s vírou opatrovala a uchovává události spojené s Ježíšem. Recitujme tedy tuto modlitbu s pohnutím dětí, které jsou šťastny, protože je šťastná jejich Matka.”

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >