蜜桃交友

Adriana Masotti 鈥� Pope

鈥濵ezigenera膷ní rozpory jsou klamem a otráveným plodem konfronta膷ní kultury. Stav臎t mladé proti star拧ím je nep艡ijatelná manipulace. (鈥�) Spole膷ná p艡íslu拧nost je v krizi a prosazují se individuality; p艡echod od 'my' k 'já' se jeví jako jedno z nejz艡eteln臎j拧ích znamení na拧í doby鈥�. To jsou dva výroky obsa啪ené v poselství pape啪e Franti拧ka ke 膷tvrtému Sv臎tovému dni prarodi膷暖 a senior暖, který se bude slavit 28. 膷ervence. Pape啪 v textu odsuzuje osam臎lost a zavr啪ení, k n臎mu啪 je mnoho starých lidí odsouzeno z r暖zných d暖vod暖, ale také kv暖li jakési smutné spole膷enské konspiraci a neschopnosti pomyslet na jinou spole膷nost. V tento 膷tvrtý sv臎tový den, který jim je v臎nován, neopome艌me projevit svou n臎hu prarodi膷暖m a starým lidem v na拧ich rodinách, vyzývá Franti拧ek.

V臎rná Bo啪í láska

Poselství za膷íná uznáním, 啪e B暖h své d臎ti neopou拧tí, a to nikdy, v jeho o膷ích 啪ivot neztrácí hodnotu, kdy啪 v臎k postupuje a síly ubývají. Celé Písmo svaté dosv臎d膷uje v臎rnou lásku Bo啪í a jeho milosrdenství v暖膷i nám, a钮 u啪 se nacházíme v jakémkoli stavu.

沤almy jsou plné ú啪asu lidského srdce p艡ed Bohem, který se o nás stará navzdory na拧í ubohosti; uji拧钮ují nás, 啪e B暖h ka啪dého z nás utkal u啪 v l暖n臎 matky a 啪e nás neopustí ani v podsv臎tí. Proto si m暖啪eme být jisti, 啪e nám bude nablízku i ve stá艡í, tím spí拧e, 啪e v Bibli je stárnutí znamením po啪ehnání.

Vedle této jistoty v拧ak v Bibli najdeme také projevy strachu z opu拧t臎ní a silné vzývání, jako je tomu v 沤almu 71,9: 鈥濶eodvrhuj m臎 v 膷ase stá艡í鈥�. Franti拧ek pí拧e, 啪e se nejedná o rozpor, a odkazuje také na osobní zku拧enost, p艡i膷em啪 vysv臎tluje:

Kdy啪 se rozhlédneme kolem sebe, není t臎啪ké si ov臎艡it, jak takové výrazy odrá啪ejí více ne啪 z艡ejmou skute膷nost. A啪 p艡íli拧 膷asto je pro nás, seniory a prarodi膷e, samota trpkým 啪ivotním spole膷níkem. Mnohokrát se mi jako biskupovi v Buenos Aires stalo, 啪e jsem nav拧tívil domovy d暖chodc暖 a uv臎domil jsem si, jak z艡ídka tamní lidé p艡ijímají náv拧t臎vy.

P艡í膷iny osam臎losti starých lidí

P艡í膷in osam臎losti, kterou sta艡í lidé za啪ívají, je mnoho. Pape啪 uvádí n臎které z nich: emigrace mladých lidí, války, v nich啪 mu啪i bojují a 啪eny a d臎ti jsou nuceny se st臎hovat jinam, nebo v n臎kterých 膷ástech sv臎ta fale拧ná víra, nap艡íklad ta, která obvi艌uje star拧í lidi z 膷arod臎jnictví, aby údajn臎 odebrali 啪ivotní energii novým generacím. Konflikt mezi starými a mladými je v拧ak velmi roz拧í艡ený. Pape啪 pí拧e:

Kdy啪 se nad tím zamyslíme, toto obvin臎ní vzná拧ené proti star拧í generaci, toti啪 啪e krade budoucnost mladým, je dnes v拧ude velmi p艡ítomné. V jiných podobách se s ním setkáváme i ve vysp臎lej拧ích a modern臎j拧ích spole膷nostech. V sou膷asnosti je nap艡íklad roz拧í艡eno p艡esv臎d膷ení, 啪e sta艡í lidé zat臎啪ují mladé náklady na pé膷i, kterou pot艡ebují, a tím ubírají prost艡edky na rozvoj zem臎, a tudí啪 i mladým. Jedná se o zkreslené vnímání reality.

Je to zkreslené vnímání reality, uvádí pape啪. 鈥濲e to klam a otrávené ovoce kultury konfrontace. Stav臎t mladé proti starým je nep艡ijatelná manipulace鈥�. Pape啪 poznamenává, 啪e vý拧e citovaný 啪alm hovo艡í o spiknutí proti star拧ím lidem, a podotýká, 啪e jejich osam臎lost a marginalizace 膷asto nejsou ani náhodné, ani nevyhnutelné, ale jsou plodem rozhodnutí - politických, ekonomických, sociálních a osobních -, která neuznávají nekone膷nou d暖stojnost ka啪dého 膷lov臎ka. 鈥濼o se stává, kdy啪 se pro spole膷nost sta艡í lidé stávají jen nákladem, který je v n臎kterých p艡ípadech p艡íli拧 vysoký na zaplacení鈥�. Je to mentalita, zd暖raz艌uje Franti拧ek, která podmi艌uje samotné staré lidi tím, 啪e je nutí cítit se pro ostatní p艡ít臎啪í a 啪ene je do izolace. Pape啪 odsuzuje individualismus, který nakazil i rodinu: p艡echod od 'my' k 'já' se jeví jako jedno z nejz艡eteln臎j拧ích znamení na拧í doby, pí拧e.

Osam臎lost a zavr啪ení se staly opakujícími se prvky v kontextu, v n臎m啪 jsme pono艡eni. Mají více p艡í膷in: v n臎kterých p艡ípadech jsou d暖sledkem naprogramovaného vylou膷ení, jakéhosi smutného spole膷enského spiknutí, v jiných p艡ípadech jsou bohu啪el vlastním rozhodnutím 膷lov臎ka. Jindy jsou zase strp臎ny p艡i p艡edstírání, 啪e jde o autonomní volbu. Stále více jsme ztratili chu钮 k bratrství (Fratelli tutti, 33) a máme problém si v暖bec p艡edstavit n臎co jiného.

P艡íb臎h Rút, která neopou拧tí svou starou tchýni

Aby Franti拧ek svou my拧lenku nále啪it臎 p艡iblí啪il, obrací se op臎t k Písmu svatému a zejména ke knize Rút, která vypráví p艡íb臎h staré Noemi a jejích dvou mladých snach: Noemi, v臎doma si své malé hodnoty v o膷ích spole膷nosti, je vyzývá, aby ji opustily a pokra膷ovaly v 啪ivot臎 jinde. První jmenovaná, Orpas, ji po políbení opou拧tí, druhá snacha Rut ji oslovuje t臎mito slovy: Nenaléhej na m臎, abych t臎 opustila.  Rut se nebojí jít proti zvyklostem a rozhodne se vydat na cestu spole膷n臎 se sta艡enkou. V poselství pape啪 pí拧e

Nás v拧echny - závislé na my拧lence, 啪e samota je nevyhnutelným úd臎lem - Rut u膷í, 啪e na výzvu neopou拧t臎j m臎! je mo啪né odpov臎d臎t Neopustím t臎!. Neváhá vyvrátit to, co se zdá být nem臎nnou realitou: 啪ivot v osam臎ní nem暖啪e být jedinou alternativou! Není náhodou, 啪e Rut - ta, která z暖stává v blízkosti staré Noemi - je p艡edch暖dkyní Mesiá拧e, Je啪í拧e, Emanuela, toho, který je B暖h s námi.

Pape啪 obdivuje Rutino sv臎dectví o svobod臎 a odvaze, které nás zárove艌 vybízí, abychom si  pro na拧e seniory p艡edstavili jinou budoucnost. A vyjad艡uje vd臎膷nost t臎m, kte艡í se s tolika ob臎tmi jako Rut starají o star拧ího 膷lov臎ka nebo prost臎 jen projevují ka啪dodenní blízkost p艡íbuzným 膷i známým, kte艡í u啪 nikoho nemají. Pán, jak 艡íká, je neopomene zahrnout svým po啪ehnáním. Na záv臎r svého poselství Franti拧ek adresuje v拧em pozvání a uji拧钮uje prarodi膷e a v拧echny jejich blízké o svém po啪ehnání a modlitbách:

V tento 膷tvrtý sv臎tový den, který je jim v臎nován, neopome艌me projevit svou n臎hu prarodi膷暖m a star拧ím lidem v na拧ich rodinách, nav拧tivme ty, kte艡í jsou skleslí a u啪 nedoufají, 啪e je mo啪ná jiná budoucnost.

Kardinál Farrell: znovu objevit touhu po bratrství

V prohlá拧ení vydaném u p艡íle啪itosti zve艡ejn臎ní poselství ke 膷tvrtému Sv臎tovému dni prarodi膷暖 a senior暖 kardinál Kevin Farrell, prefekt Dikasteria pro laiky, rodinu a 啪ivot, v komentá艡i k pape啪ovu textu uvádí: Svatý otec v poselství zd暖raz艌uje, 啪e v d暖sledku krize spole膷né sounále啪itosti a nástupu stále individualisti膷t臎j拧í mentality osam臎lost star拧ích lidí 膷asto ani není vnímána jako problém. Církev je v拧ak povolána budovat n臎co jiného, p艡im臎t lidi, aby znovu objevili chu钮 k bratrství a vytvá艡eli mezigenera膷ní vazby.

Ka啪dodenní pé膷e o seniory

Komuniké také informuje, 啪e dikasterium p艡ipravilo pastora膷ní sadu, která bude zaslána biskupským konferencím a která je ode dne拧ka k dispozici také . Je to nástroj, který má k dispozici ka啪dé církevní spole膷enství, aby pomohlo senior暖m pro啪ít Den bez samoty, vysv臎tluje Dr. Gleison De Paula Souza, sekretá艡 dikasteria, a dodává: Jako obvykle navrhujeme slavit m拧i svatou se star拧ími 膷leny spole膷enství a nav拧tívit ty, kte艡í 啪ijí nejvíce v osam臎ní. Na拧ím p艡áním je, aby se po膷ínaje touto akcí stali star拧í lidé neopominutelnými protagonisty 啪ivota a pastorace církve a aby jim byla v臎nována pozornost ka啪dý den v roce.