Zelená terapie proti Alzheimerově chorobě
Cecilia Seppia - Pope
Máme monoklonální protilátky, inteligentní molekuly schopné vy?istit mozek od nahromaděného beta-amyloidu, experimentální léky vyvinuté v zámo?ských laborato?ích, transkraniální vlny k probuzení vzpomínek, kognitivní trénink podpo?ený virtuální realitou, pravdou v?ak je, ?e na Alzheimerovu chorobu navzdory neutuchajícímu úsilí výzkumu stále neexistuje ?ádný lék, kromě toho, ?emu odborníci ?íkají "zadr?ování" a zpomalování nemoci. A kdy? patologický úpadek kognitivních funkcí vstoupí do domácnosti, kdy? demence napadne prarodi?e, babi?ku, rodi?e, milovaného ?lověka, jediné, co ?lověk chce udělat, je ne následovat vy?erpávající nemocni?ní lé?bu, ale zastavit ?as a p?estat bojovat. Děje se to tady, v Rubanu v provincii Padova, v terapeutických zahradách Domácího centra Matky Terezy z Kalkaty, kde zeleň regeneruje a lé?í a ?ivot pacient? i pe?ovatel? plyne ve stavu znovuobjevené normality. Giovanni s rukama v květiná?ích pe?uje o svá semínka a ví, ?e jakmile jsou zasazena, musí je zalévat a nezapomíná je ka?dý den kontrolovat, jako to ?lověk dělá u bratra, p?ítele, o jeho? zdraví pe?uje. Anna pak p?istoupí k velké t?e?ni. Najednou zvedne hlavu, zhluboka dýchá, v o?ích jí zajisk?í. P?ímo nad ní mezi větvemi poskakuje veverka. A úsměv ji rozzá?í. Piero se prochází mezi rozkvetlými ke?i, sáhne po rozmarýnu, vezme ho do rukou, p?ivoní si k němu, zabo?í obli?ej do větvi?ek, vypadá ??astně, klidně. Od chvíle, kdy Rina vkro?ila do Terapeutické zahrady, se jí vybavily v?echny vzpomínky na domácí zahradu, na dobu, kdy byla mladá, je p?esvěd?ená, ?e je právě tam, chce se o ni sama starat. Proto jí provozovatelé poskytují vlastní prostor, bez p?ítomnosti ostatních pacient?. V?ně, barvy, kontakt se stromy, květinami, aromatickými rostlinami, to je terapie, která se ukázala jako ú?inná pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, oceněná organizací Innovation Lab a na mezinárodní úrovni organizací Urban Innovation and Entrepreneurship v Sydney. Projekt, známý jako Verbena project (Green and Wellbeing Alzheimer's) v Padově, který po dvou letech experimentování získal výhody certifikované katedrou psychologie Padovské univerzity a spole?ností Tesaf, koncipovaný Giotto Cooperativa Sociale a OPSA (Opera Provvidenza Sant'Antonio), katedrou obecné psychologie a katedrou zemědělsko-lesnických systém? Padovské univerzity. A dále dvě knihy, "Curarsi del Verde" ("O?et?uj verde") a "Salvarsi con il verde" ("Záchzana zelení"), vydané s pokyny a výsledky experiment?.
Více paměti, méně úzkosti
"Po jubileu v roce 2000," ?íká monsignor Roberto Ravazzolo, ?editel OPSA a Centra Matky Terezy, "si diecéze polo?ila otázku, jaké jsou nově vznikající pot?eby, a uvědomila si, ?e neexistují ?ádná specifická centra věnovaná těmto lidem s kognitivními poruchami a jejich rodinám. Základní kámen Domu Matky Terezy byl polo?en v roce 2000, poté díky nasazení v?ech a prorocké vizi otce Roberta Bevilacqua z OPSA, který byl léka?em, za?alo za?ízení fungovat v roce 2006 a v sou?asné době je v něm ubytováno 34 lidí ve dvou pobytových st?ediscích a 50 ve dvou denních centrech. Je zde mnoho aktivit, v?echny jsou podporovány léka?i, psychology a zku?enými pracovníky, ale dalo by se ?íci, ?e zahrady, p?vodně koncipované tak, aby nabízely pouze chvíle odpo?inku a procházek, aby byly pouhým prvkem výzdoby samotného Domova, se staly skute?ným významem tohoto místa". Ano, proto?e ?ím více ?asu tráví pacienti mezi duby a vav?íny, olivovníky, javory a magnóliemi, tím více se jim vracejí vzpomínky. Jakýsi zázrak, p?ed ním? děti a man?elé nedoká?ou zadr?et slzy. Ale to není v?echno. P?ínosy jsou r?znorodé: pacienti se projevují jako samostatněj?í, méně úzkostní a neklidní, méně apati?tí a depresivní, více nakloněni spole?enskému ?ivotu, schopni reaktivovat d?le?ité kognitivní funkce, jako je jazyk a uva?ování, ale p?edev?ím, ?íká psycholog centra, doktor Andrea Melendugno, dochází k d?slednému sni?ování po?tu lék?, mno?ství, které se na tuto patologii pou?ívají. Up?ímně ?e?eno, zdá se, ?e "opodstatněná" zeleň tohoto místa má témě? sílu opravovat po?kozené neurony, vytvá?et nové, stejně jako výhonky jara.
Vytvá?ení zahrad
Je tu tolik hektar?, zhruba 22, z nich? zahrady (celkem t?i) tvo?í jen malou ?ást, jakýsi "hortus conclus", abychom pou?ili biblický výraz, a p?esto se pacienti nemohou ztratit, proto?e cesty, a?koliv jsou ?iroké a rozmanité, jsou kruhové, tj. v?dy se vracejí do výchozího bodu. V?e je zde prozkoumáno do nejmen?ího detailu, nikoliv proto, aby se nemoc "upozadila", ale aby se vylé?ila: rostliny, umístění, rozdělení prostoru, typ zahrady. Za výběrem stojí mezinárodní zahradní designér Andrea Mati, který se specializuje na zelené plochy pro k?ehké osoby. "Nejvy??í metou je pé?e o pacienta," vysvětluje dále Mons. Ravazzolo. Nejedná se o RSA, kde by lidé s Alzheimerovou chorobou "parkovali" nebo o ně bylo jen postaráno. Sta?í ?íci, ?e p?ed zalo?ením zahrady jsme identifikovali 480 výzkum? na toto téma, byla provedena pe?livá rekognoskace místa, velmi p?esný výběr rostlin, proto?e ka?dá rostlina, ka?dý strom musí mít ur?itý tvar, p?esný vývoj, dokonce i projekce stínu strom? byla studována ad hoc. Pro pacienty s Alzheimerovou chorobou je toti? stín děsivý, jen zhor?uje nevysvětlitelný pocit "?erné díry", který pro?ívají ve své mysli a který podněcuje úzkost a deprese.
Udr?itelnost, rozpoznatelnost, biologická rozmanitost
V sou?asné době zde roste 138 r?zných druh? rostlin a v?echny jsou místní. Ve skute?nosti nelze vybudovat zahradu s rostlinami, které ?ijí v jiném regionu, je t?eba brát v úvahu klima, slune?ní zá?ení, vlhkost a slo?ení p?dy. Navíc pokud má posti?ený co do ?inění s rostlinným prvkem, který je specifický pro daný region, za?ívá stav vět?ího bezpe?í, zná a rozpoznává tento prvek a m??e se mu dokonce poda?it obnovit vzpomínky z dětství. Fíkusy, jilmy, jahodníky, javory, t?e?ně a granátovníky, které zaplňují zahrady a krajinu v Benátsku, tak vytvá?ejí rozpoznatelné a známé prost?edí u těch, kte?í ztratili vzpomínky. Stejně tak tymián, ?alvěj, vav?ín a rozmarýn jsou d?le?itými kognitivními p?ipomínkami. Výběr rostlin je pro pamě? zásadní. "Po po?áte?ní pr?zkumné fázi," pokra?uje ?editel, "jsme p?e?li do experimentální fáze se dvěma terénními studiemi, jednou pro obyvatele a jednou pro náv?těvníky denního centra. Celkem se aktivně zapojilo 45 host?, kte?í zahrnovali prakticky v?echna stadia onemocnění, od nejleh?ího p?es st?edně tě?ké a? po nejtě??í. Do projektu byly zapojeny multidisciplinární týmy a také skupina rodinných p?íslu?ník?, aby spole?ně ur?ily kritéria pro opat?ení. Následovaly publikace výsledk? v mezinárodních vědeckých ?asopisech, monografie projektu, která je nyní u?ivatelskou p?íru?kou pro ty, kdo se sna?í dělat to, co my, a zejména velké pokroky v lé?bě. Za výběrem rostlin, které jsou p?ísně autochtonní, stojí kromě rozpoznatelnosti hosty je?tě dva dal?í d?vody. A sice udr?itelnost a obnova biodiverzity, která kv?li ni?ivému p?sobení ?lověka mizí. "Otázka udr?itelnosti je velmi d?le?itá, vysadit zahradu znamená také zajistit její údr?bu, a to má své náklady. Aby byla zahrada ú?inná, musí být dob?e udr?ovaná. Biodiverzita také poskytuje nejvhodněj?í podněty pro nemocné a zároveň vy?ivuje ?ivotní prost?edí," upozorňuje doktor Melendugno.
Volné a nezávislé pou?ívání
Od té doby se experimentování nezastavilo, zeleň se rozrostla, Terapeutické zahrady se zaplnily stromy, pacienti za?ali ?ít uprost?ed p?írody, aby se cítili lépe a lépe. A výsledky se dostavily. "Na za?átku," zd?razňuje Nicola Boscoletto, p?edseda dru?stva Giotto, které realizaci zahrad sledovalo a stále sleduje, "byly studie pr?kopnické, byla to velká výzva. Ale v posledních letech se stále více, i díky na?emu projektu, potvrzuje, ?e interakce lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demence s vhodně vytvo?enými parky a zahradami podporuje regeneraci kognitivních zdroj?". V zahradách se mohou pacienti procházet kdykoli, bez ?asového rozvrhu, dokonce i v noci pro ty, kte?í trpí nespavostí, sami nebo s pe?ovateli: zcela svobodné vy?ití. Pod kalikantem a mezi stromy arbutus se setkávají s p?áteli a p?íbuznými, posedávají venku, pěstují zeleninu a květiny. Nebo jsou zde organizované nabídky: muzikoterapie, zahradni?ení, smyslové aktivity. O zahradu a zeleninovou zahrádku se mohou starat i lidé na vozíku, a to díky vyvý?eným prostorám ve vý?ce k sezení.
P?íroda je l?no, které p?ijímá a generuje
"P?i p?emý?lení o těchto zahradách," dodává otec Roberto, "se mi vybavuje obraz p?írody jako l?na, které p?ijímá a generuje ?ivot, a nemohu si pomoci, ale musím myslet na to, co nám ?íká pape? Franti?ek v encyklice Laudato si'. ?lověk sám je sou?ástí p?írody. Někdy si myslíme, ?e p?íroda je pro ?lověka něco cizího, ?eho je ?lověk divákem, ale nezapomínejme, ?e ka?dý z nás je sou?ástí této tv?r?í Bo?í lásky, která dává ?ivot v?em věcem. A tak jsme v pape?ově textu skute?ně na?li to teologické "Ono", které nám umo?ňuje pochopit toto spojení a vysvětlit mimo psychologických, botanických a terapeutických náhled? z teologické perspektivy, tedy pro? tomu tak je. Prost?ednictvím p?írody jsme schopni pe?ovat o nemocné, na které se p?íli? ?asto zapomíná nebo kte?í jsou svě?eni pouze láskyplné, ale vy?erpávající pé?i rodinných p?íslu?ník?. Zde, v Centru Matky Terezy, vidíme, jak se úspě?né spojení ?lověka a ?ivotního prost?edí, o něm? mluví Svatý otec, naplňuje a? k d?kaz?m o vylé?ení". "Pé?e, k?ehkost a spole?enství," zd?razňuje Dr. Melendugno, jsou t?i klí?ová slova, která vyplývají z na?eho projektu a která ?erpají p?ímo z encykliky pape?e Franti?ka. A kdy? mluvíme o spole?enství, nemáme na mysli pouze spole?enství lidí, ale také spole?enství rostlin. Rostliny v terapeutických zahradách musí být schopny vzájemného sou?ití a poskytovat na?im host?m p?íznivé prost?edí, být schopny s nimi vést dialog a komunikovat, lé?it je a prospívat jim".
Více udr?itelnosti
Stru?ně ?e?eno, Terapeutická zahrada je skute?ně zdravotnickým za?ízením sama o sobě. Z toho mají prospěch nejen hosté, ale také personál, který v za?ízení pracuje, a v neposlední ?adě i jejich rodiny. Zlomovým bodem je politika méně welfaristických, ale více udr?itelných a generativních rozhodnutí. Cílem je blaho ?lověka, aby se pacienti i jejich rodiny cítili lépe. A jsou to právě rodiny, které poskytují pozitivní zpětnou vazbu a opakují, ?e vidí své blízké tak klidné, jako u? dlouho ne. Kone?ným výsledkem projektu Verbena jsou certifikované pokyny pro z?izování a vyu?ívání terapeutických zahrad v za?ízeních pro seniory: "Padova," uzavírá otec Roberto Ravazzolo, "chce být pr?kopníkem, p?íkladem pro konkrétní změnu kvality ?ivota".