Poselství pape?e Franti?ka ke Dni prarodi?? a senior?
Adriana Masotti – Pope
?Mezigenera?ní rozpory jsou klamem a otráveným plodem konfronta?ní kultury. Stavět mladé proti star?ím je nep?ijatelná manipulace. (…) Spole?ná p?íslu?nost je v krizi a prosazují se individuality; p?echod od 'my' k 'já' se jeví jako jedno z nejz?etelněj?ích znamení na?í doby“. To jsou dva výroky obsa?ené v poselství pape?e Franti?ka ke ?tvrtému 厂惫ě迟ovému dni prarodi?? a senior?, který se bude slavit 28. ?ervence. Pape? v textu odsuzuje osamělost a zavr?ení, k němu? je mnoho starých lidí odsouzeno z r?zných d?vod?, ale také kv?li jakési smutné spole?enské konspiraci a neschopnosti pomyslet na jinou spole?nost. V tento ?tvrtý světový den, který jim je věnován, neopomeňme projevit svou něhu prarodi??m a starým lidem v na?ich rodinách, vyzývá Franti?ek.
Věrná Bo?í láska
Poselství za?íná uznáním, ?e B?h své děti neopou?tí, a to nikdy, v jeho o?ích ?ivot neztrácí hodnotu, kdy? věk postupuje a síly ubývají. Celé Písmo svaté dosvěd?uje věrnou lásku Bo?í a jeho milosrdenství v??i nám, a? u? se nacházíme v jakémkoli stavu.
?almy jsou plné ú?asu lidského srdce p?ed Bohem, který se o nás stará navzdory na?í ubohosti; uji??ují nás, ?e B?h ka?dého z nás utkal u? v l?ně matky a ?e nás neopustí ani v podsvětí. Proto si m??eme být jisti, ?e nám bude nablízku i ve stá?í, tím spí?e, ?e v Bibli je stárnutí znamením po?ehnání.
Vedle této jistoty v?ak v Bibli najdeme také projevy strachu z opu?tění a silné vzývání, jako je tomu v ?almu 71,9: ?Neodvrhuj mě v ?ase stá?í“. Franti?ek pí?e, ?e se nejedná o rozpor, a odkazuje také na osobní zku?enost, p?i?em? vysvětluje:
Kdy? se rozhlédneme kolem sebe, není tě?ké si ově?it, jak takové výrazy odrá?ejí více ne? z?ejmou skute?nost. A? p?íli? ?asto je pro nás, seniory a prarodi?e, samota trpkým ?ivotním spole?níkem. Mnohokrát se mi jako biskupovi v Buenos Aires stalo, ?e jsem nav?tívil domovy d?chodc? a uvědomil jsem si, jak z?ídka tamní lidé p?ijímají náv?těvy.
P?í?iny osamělosti starých lidí
P?í?in osamělosti, kterou sta?í lidé za?ívají, je mnoho. Pape? uvádí některé z nich: emigrace mladých lidí, války, v nich? mu?i bojují a ?eny a děti jsou nuceny se stěhovat jinam, nebo v některých ?ástech světa fale?ná víra, nap?íklad ta, která obviňuje star?í lidi z ?arodějnictví, aby údajně odebrali ?ivotní energii novým generacím. Konflikt mezi starými a mladými je v?ak velmi roz?í?ený. Pape? pí?e:
Kdy? se nad tím zamyslíme, toto obvinění vzná?ené proti star?í generaci, toti? ?e krade budoucnost mladým, je dnes v?ude velmi p?ítomné. V jiných podobách se s ním setkáváme i ve vyspělej?ích a moderněj?ích spole?nostech. V sou?asnosti je nap?íklad roz?í?eno p?esvěd?ení, ?e sta?í lidé zatě?ují mladé náklady na pé?i, kterou pot?ebují, a tím ubírají prost?edky na rozvoj země, a tudí? i mladým. Jedná se o zkreslené vnímání reality.
Je to zkreslené vnímání reality, uvádí pape?. ?Je to klam a otrávené ovoce kultury konfrontace. Stavět mladé proti starým je nep?ijatelná manipulace“. Pape? poznamenává, ?e vý?e citovaný ?alm hovo?í o spiknutí proti star?ím lidem, a podotýká, ?e jejich osamělost a marginalizace ?asto nejsou ani náhodné, ani nevyhnutelné, ale jsou plodem rozhodnutí - politických, ekonomických, sociálních a osobních -, která neuznávají nekone?nou d?stojnost ka?dého ?lověka. ?To se stává, kdy? se pro spole?nost sta?í lidé stávají jen nákladem, který je v některých p?ípadech p?íli? vysoký na zaplacení“. Je to mentalita, zd?razňuje Franti?ek, která podmiňuje samotné staré lidi tím, ?e je nutí cítit se pro ostatní p?ítě?í a ?ene je do izolace. Pape? odsuzuje individualismus, který nakazil i rodinu: p?echod od 'my' k 'já' se jeví jako jedno z nejz?etelněj?ích znamení na?í doby, pí?e.
Osamělost a zavr?ení se staly opakujícími se prvky v kontextu, v něm? jsme pono?eni. Mají více p?í?in: v některých p?ípadech jsou d?sledkem naprogramovaného vylou?ení, jakéhosi smutného spole?enského spiknutí, v jiných p?ípadech jsou bohu?el vlastním rozhodnutím ?lověka. Jindy jsou zase strpěny p?i p?edstírání, ?e jde o autonomní volbu. Stále více jsme ztratili chu? k bratrství (Fratelli tutti, 33) a máme problém si v?bec p?edstavit něco jiného.
P?íběh Rút, která neopou?tí svou starou tchýni
Aby Franti?ek svou my?lenku nále?itě p?iblí?il, obrací se opět k Písmu svatému a zejména ke knize Rút, která vypráví p?íběh staré Noemi a jejích dvou mladých snach: Noemi, vědoma si své malé hodnoty v o?ích spole?nosti, je vyzývá, aby ji opustily a pokra?ovaly v ?ivotě jinde. První jmenovaná, Orpas, ji po políbení opou?tí, druhá snacha Rut ji oslovuje těmito slovy: Nenaléhej na mě, abych tě opustila. Rut se nebojí jít proti zvyklostem a rozhodne se vydat na cestu spole?ně se sta?enkou. V poselství pape? pí?e
Nás v?echny - závislé na my?lence, ?e samota je nevyhnutelným údělem - Rut u?í, ?e na výzvu neopou?těj mě! je mo?né odpovědět Neopustím tě!. Neváhá vyvrátit to, co se zdá být neměnnou realitou: ?ivot v osamění nem??e být jedinou alternativou! Není náhodou, ?e Rut - ta, která z?stává v blízkosti staré Noemi - je p?edch?dkyní Mesiá?e, Je?í?e, Emanuela, toho, který je B?h s námi.
Pape? obdivuje Rutino svědectví o svobodě a odvaze, které nás zároveň vybízí, abychom si pro na?e seniory p?edstavili jinou budoucnost. A vyjad?uje vdě?nost těm, kte?í se s tolika obětmi jako Rut starají o star?ího ?lověka nebo prostě jen projevují ka?dodenní blízkost p?íbuzným ?i známým, kte?í u? nikoho nemají. Pán, jak ?íká, je neopomene zahrnout svým po?ehnáním. Na závěr svého poselství Franti?ek adresuje v?em pozvání a uji??uje prarodi?e a v?echny jejich blízké o svém po?ehnání a modlitbách:
V tento ?tvrtý světový den, který je jim věnován, neopomeňme projevit svou něhu prarodi??m a star?ím lidem v na?ich rodinách, nav?tivme ty, kte?í jsou skleslí a u? nedoufají, ?e je mo?ná jiná budoucnost.
Kardinál Farrell: znovu objevit touhu po bratrství
V prohlá?ení vydaném u p?íle?itosti zve?ejnění poselství ke ?tvrtému 厂惫ě迟ovému dni prarodi?? a senior? kardinál Kevin Farrell, prefekt Dikasteria pro laiky, rodinu a ?ivot, v komentá?i k pape?ovu textu uvádí: Svatý otec v poselství zd?razňuje, ?e v d?sledku krize spole?né sounále?itosti a nástupu stále individualisti?těj?í mentality osamělost star?ích lidí ?asto ani není vnímána jako problém. Církev je v?ak povolána budovat něco jiného, p?imět lidi, aby znovu objevili chu? k bratrství a vytvá?eli mezigenera?ní vazby.
Ka?dodenní pé?e o seniory
Komuniké také informuje, ?e dikasterium p?ipravilo pastora?ní sadu, která bude zaslána biskupským konferencím a která je ode dne?ka k dispozici také . Je to nástroj, který má k dispozici ka?dé církevní spole?enství, aby pomohlo senior?m pro?ít Den bez samoty, vysvětluje Dr. Gleison De Paula Souza, sekretá? dikasteria, a dodává: Jako obvykle navrhujeme slavit m?i svatou se star?ími ?leny spole?enství a nav?tívit ty, kte?í ?ijí nejvíce v osamění. Na?ím p?áním je, aby se po?ínaje touto akcí stali star?í lidé neopominutelnými protagonisty ?ivota a pastorace církve a aby jim byla věnována pozornost ka?dý den v roce.
