Pape?: K?eh?í ?ivot je d?stojn?, ?ádná logika neospravedlňuje jeho marginalizaci
Francesca Sabatinelli - Pope
Tvá?í v tvá? kultu?e plýtvání, "která nemá hranice", musíme jednat tak, ?e budeme podporovat "kulturu inkluze". Pape? tuto výzvu vyslovil v s tématem "Změna sociálních determinant a budování nové kultury inkluze", které se koná dnes, 11. dubna, v závěre?ný den v Letohrádku Pia IV. ve Vatikánu. Poprvé od jejího zalo?ení p?ed 30 lety je plenární zasedání věnováno lidem se zdravotním posti?ením, tedy právě těm, na které se pape? zamě?uje, proto?e v mnoha ?ástech světa, v nejchud?ích zemích, ale i v "kontextech vět?ího blahobytu", je stále mnoho lidí, kte?í jsou "kv?li posti?ení izolováni a vytla?eni na okraj spole?enského ?ivota".
Kultura odmítání nemá ?ádné hranice. Existují lidé, kte?í se domnívají, ?e jsou schopni na základě utilitárních a funk?ních kritérií ur?it, kdy má ?ivot hodnotu a stojí za to ho ?ít. Tento typ mentality m??e vést k záva?nému poru?ování práv nejslab?ích lidí, k velké nespravedlnosti a nerovnosti, kdy se ?lověk ?ídí p?edev?ím logikou zisku, efektivity nebo úspěchu
Kultura smrti, potraty a eutanazie
Franti?ek se v?ak věnuje i dal?ímu nebezpe?í, méně viditelnému, ale pro lidi s posti?ením velmi záke?nému, a tím je "tendence, která vede k tomu, ?e ?lověk pova?uje vlastní existenci za b?emeno pro sebe a své blízké". Tato mentalita, varuje pape?, "proměňuje kulturu vy?azování v kulturu smrti".
To je velmi d?le?ité, dva extrémy ?ivota: nenarozené děti s posti?ením jsou potraceny a starým lidem v posledním stádiu je dop?ána sladká smrt, eutanazie. Jde v?dy o p?evle?enou eutanazii, ale nakonec je to stejně eutanazie.
Podpora inkluze
Kultura za?leňování je tedy cestou "boje proti kultu?e zavrhování", která zaji??uje vytvá?ení a posilování "vazeb sounále?itosti se spole?ností".
Protagonisty této solidární ?innosti jsou ti, kdo se cítí být spoluodpovědní za dobro ka?dého ?lověka, usilují o vět?í sociální spravedlnost a odstraňují p?eká?ky r?zného druhu, které mnohým brání v u?ívání základních práv a svobod.
Podpora chud?ích zemí
Za?lenění a práva, kterým se tě?í osoby se zdravotním posti?ením ?ijící v bohat?ích a rozvinutěj?ích zemích, v?ak nejsou tím, co lze nalézt v chud?ích zemích, "kde je toto v?e je?tě z velké ?ásti nedota?ené".
Proto by vlády, které takové úsilí vyvíjejí, měly být povzbuzovány a podporovány mezinárodním spole?enstvím. Stejně tak je t?eba podporovat i organizace ob?anské spole?nosti, proto?e bez jejich rozsáhlé solidární ?innosti by na mnoha místech byli lidé odkázáni jen sami na sebe.
Podpora sociální participace
Spole?nosti mají usilovat o budování toho, co pape? nazývá "integrální inkluzí", která umo?ňuje lidem s posti?ením ú?astnit se spole?enského ?ivota a ne?iní z nich "pasivní p?íjemce".
Subsidiarita a participace jsou dva pilí?e ú?inné inkluze. A v tomto světle lze dob?e pochopit význam sdru?ení a hnutí lidí s posti?ením, která podporují sociální participaci.
Nejnaléhavěj?í výzvy
Franti?ek se na adresu výběru tématu, které zvolilo plenární zasedání, vyjad?uje s uznáním a reflektuje práci Akademie, kterou vyzval, "aby se podle transdisciplinárního modelu zabývala některými z nejnaléhavěj?ích výzev dne?ka".
Mám na mysli technologie a jejich d?sledky ve výzkumu a v oblastech, jako je medicína a ekologická transformace; mám na mysli komunikaci a rozvoj umělé inteligence - to je skute?ná výzva! - a také na pot?ebu najít nové ekonomické modely.
Pape? proto vyzývá, abychom v?dy brali v úvahu d?stojnost osob s posti?ením a jejich právo na "integrální rozvoj", proto?e "zranitelnost a k?ehkost pat?í k lidskému stavu a nejsou vlastní pouze osobám s posti?ením". P?i poděkování za anga?ovanost Akademie Franti?ek zd?raznil zájem církve o osoby se zdravotním posti?ením, stejně jako evangelia vyprávějí o Je?í?ových setkáních s těmito lidmi.